Nedaleko pardubického centra najdete objekt České abilympijské asociace, jejímž posláním je podporovat lidi s různým typem hendikepu v překonání sociální izolace, v setrvání v přirozeném prostředí a zachování vlastního životního stylu. Autory projektu jsou Ing. arch. Radim Bárta a Ing. Václav Hoffman z Družstva Stavoprojekt Pardubice. Jejich úmyslem bylo vytvořit atypický objekt nejen jeho užíváním, ale i řešením.
Současný design preferuje přírodní materiály a omítky Ceresit VISAGE od firmy Henkel s designem kamene, dřeva a kovu na tento trend již zareagovaly. Novinka v nabídce omítek Ceresit VISAGE, Ceresit CT 760 VISAGE, která bude na trhu v průběhu II. pololetí 2014, možnosti opět rozšiřuje - umožňuje totiž vytvořit v exteriéru i interiéru syrový industriální vzhled betonové stěny či fasády.
Společnost Gebr. Ostendorf - OSMA zpracování plastů, s.r.o., je největším českým výrobcem plastových potrubních systémů pro domovní a venkovní kanalizaci.
Designový hotel Omnia v Janských Lázních se vyznačuje čistým a harmonickým vzhledem. Jeho architektonické řešení, hmotové a výškové uspořádání bylo částečně limitováno stavební parcelou s výškovým rozdílem 6 - 7,5 m. Tvar, výškové poměry a členitost parcely neumožňovaly využít běžných schémat řešení. Tato zdánlivá nevýhoda se ale stala tvůrčím faktorem výsledné rozvolněné a výškově diferencované hmoty komplexu budov.
Základem dlouhé životnosti terasy je správně připravený podklad. Terasa z kompozitního materiálu musí být vždy montována na pevnou podkladovou vrstvu, například beton, původní dlažbu apod. Podklad musí být vyrovnaný. Požadovaný sklon podkladu pro správný odvod vody zpod konstrukce je 5 mm/m směrem od budovy. Až po splnění těchto kritérií se může instalovat podkladový profil terasy.
Od roku 1972 je ve výstavbě slovenská dálnice D1 spojující Bratislavu a ukrajinský hraniční přechod Záhor. V současné době je ve výstavbě několik úseků, například Fričovce – Svinia s délkou 11,2 kilometru a Jánovce – Jablonov s délkou 18,5 km. Jen mezi těmito místy je použito bednění na čtyři mosty s celkovou délkou přes půl kilometru.
Konstrukce z vyztužených zemin jsou dnes již běžně využívaným řešením, a to z více důvodů v závislosti na konkrétních podmínkách. Prakticky vždy se ovšem jedná o úspěšnou cenovou alternativu k tradičně používaným konstrukcím opěrných stěn ze železobetonu nebo tížným opěrným stěnám. V mostním stavitelství jsou konstrukce z vyztužené zeminy hojně používané zejména pro mostní křídla, opěry nebo nájezdy.
V současnosti se v našem stavebnictví stále více prosazují tzv. nízkoenergetické nebo pasivní domy. Tyto stavby jsou projektovány tak, aby nedocházelo ke zbytečným únikům energií, a tím se stávají takřka vzduchotěsnými. Na jedné straně získáme úsporu za energii, ale na straně druhé, díky kvalitní izolaci těsnících oken a dveří, zamezujeme přívodu čerstvého vzduchu infiltrací. V místnostech tak vznikají plísně a snadněji se množí mikroorganismy, bakterie a viry, které mohou způsobovat vážné zdravotní problémy.
Finální vrstva podlahy by měla vždy splňovat několik základních požadavků a to i s ohledem na to, kde bude realizována. Je to předně moderní a estetický vzhled, trvanlivost a odolnost podlahy, její snadná údržba a v neposlední řadě by měla splňovat veškeré bezpečnostní požadavky jako je například protiskluznost. Všechny tyto parametry by pak měly být splněny za přijatelných nákladů na realizaci. Nové technologie přinášejí stále více možností, jak zrealizovat finální nášlapnou vrstvu podlah s optimálními vlastnostmi a za nízkou cenu.
Praskání omítky ve styku s dřevěnou parapetní deskou způsobuje většinou těsné omítání bez dilatačních spár.
Příklad řešení z praxe – Kancelářská budova (Green Building Council –United Arab Emirates) Situace Rada pro šetrné budovy v UAE (Spojených Arabských Emirátech) se přesouvala do nových kanceláří. Nové prostory […]
Dějiny pražského metra sahají až do 19. století, kdy se začalo hovořit o potřebě podzemní dráhy. Další plány vznikaly za první republiky a počátkem druhé světové války již probíhaly přípravné práce. Válka ovšem stavbu ukončila a myšlenka opět ožila až v 60. letech 20. století, kdy se počítalo nejprve se stavbou podpovrchové tramvaje. Projekt byl však změněn na metro nezávislé na tramvajích.
V kampusu americké Ohio State University vyrostla budova chladicího zařízení přímo u hlavního vstupu do areálu. Představuje efektivní a udržitelné řešení pro výrobu a rozvod chlazené vody a nedávno získala stříbrný LEED certifikát.
Zejména během slunečných dnů často dochází k odrážení světla od okenních skel nebo výkladních skle na ulici. Důvod je jednoduchý - v interiéru je méně světla než venku a sklo se v takovém případě chová jako zrcadlo. Odráží objekty ve svém okolí a tím zabraňuje pohledu dovnitř, za sklo. Zejména u komerčních provozů je to ovšem efekt nežádoucí.
Staticky působí zmonolitněná filigránová stěna jako železobetonová stěna vyhotovená klasickou technologií. Stěny přenášejí bezpečně zatížení z horních podlaží, jakož i horizontální zatížení (zemní tlak, tlak větru).
