Inženýrské stavby

Nestává se každý den, aby se v Česku stavělo nové nádraží. A nejen to. Po mnoha letech diskusí, jakou že má železnice ještě budoucnost, se mají začít stavět tratě nové, vysokorychlostní.

Novou lávku přes Berounku v pražském Radotíně vyprojektuje a postaví firma Raeder & Falge. Vyhrála tendr s nabízenou cenou zhruba 47 milionů korun. Stavební práce by měly začít v lednu 2023, hotovo by mělo být v listopadu téhož roku. Vyplývá to ze smlouvy mezi Prahou 16 a zhotovitelem.

Hlavní město vypsalo veřejnou zakázku na zhotovitele stavby Dvoreckého mostu pro městskou hromadnou dopravu, pěší a cyklisty spojujícího Smíchov a Podolí. Most má na délku měřit 388 metrů a široký bude 16 metrů. Odhadovaná cena stavby je okolo jedné miliardy korun. Do začátku příštího roku získá město potřebná povolení a vysoutěží zhotovitele. Odhadovaná délka stavebních prací je 30 měsíců.

Záměrem projektu dálnice D4 a rychlostní silnice R7 je vybudování jižní části nultého obchvatu Bratislavy a části jižní sítě rychlostních silnic spojujících západ a východ Slovenska. Dálnice D4 a rychlostní silnice R7 o celkové délce více než 59 km budou sloužit jako vnější obchvat hlavního města.

Stávající a dožilý most přes Ostravici nahradí most nový a díky návrhu architekta Romana Kouckého se stane urbanistickou dominantou rozvíjejících se částí města. Vzhledem k neuspokojivému technickému stavu i předimenzování kapacity mostu Na Karolině byly zahájeny přípravy k jeho obnově.

Úsek Budapešť–Bělehrad je první částí etapy plánovaného mezinárodního železničního spojení Budapešť–Bělehrad–Skopje–Atény a v současné době patří mezi největší investiční stavby dopravní infrastruktury ve východní části Evropy. Viadukt Čortanovci se nachází na území Srbska mezi městy Stara Pazova a Novi Sad. Kromě jiného je také optimálně kombinovaným řešením se stavebnicovými systémy a intenzivní podporou přímo na stavbě.

Devítiletá rekonstrukce dálnice D1 skončila 1. října, Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) zprovozňuje poslední opravovaný úsek. Rekonstrukce vyšla na 21,8 miliardy Kč bez DPH, což je proti původním předpokladům asi o dvě miliardy méně. Dokončení oprav se ovšem zdrželo o tři roky, termín byl dvakrát odsouván.

V pondělí 20. září došlo ke zprovoznění úseku silnice I/3 Velešín, kde prováděla rekonstrukci společnost Metrostav Infrastructure a.s.. Od letošního dubna probíhaly práce na úpravě křižovatky na hlavním tahu z Českých Budějovic směrem na jih do Rakouska.

Geotechnický monitoring výsypek je nezbytný pro včasnou predikci vývoje jejich deformací, které mohou v konečném důsledku vést až k iniciaci svahových pohybů a následně mohou ohrozit vlastní provoz lomu. Ve velmi přetvárném prostředí s neustále se měnící morfologií a probíhající významnou konsolidací však lze aplikovat velmi omezené množství monitorovacích metod.

Městský okruh v úseku Křimická – Karlovarská, v západní části Plzně, propojí v roce 2023 nejrozsáhlejší průmyslovou zónu města s největšími sídlišti a zároveň uleví dopravě v centru.

Dopravní stavby nezřídka provázejí výzvy dané geografií krajiny. Široká údolí, řeky, nebo naopak skály. Všude tam je třeba zapojit umění spolupráce, invenci plánování stavby a propojit um jednotlivých týmů s kvalitním materiálem. Zejména pokud jde o tak náročné projekty, jako jsou stavby tunelů.

Inženýrské stavby často zdolávají na dopravních komunikacích překážky harmonicky svázané s okolní krajinou nebo osídlenými oblastmi odpovídajícím architektonickým ztvárněním. Moderními stavebními metodami mohou být realizovány nejrůznější druhy nosných konstrukcí, a to nejen dle stanoveného časového harmonogramu, ale především při dodržení hospodárnosti, bezpečnosti a životnosti.

Když se v roce 1958 napouštěla Lipenská přehrada, zmizelo pod její hladinou i „Srdce Vltavy“, jak se říkalo specifickému meandru vltavského koryta u osady Pihlov nedaleko Horní Plané. Letošní výzkum odborníků z Katedry geomatiky Fakulty stavební ČVUT zjistil za využití sonarů a další techniky, že tvar koryta v podobě srdce je dobře zachovaný i třiašedesát let po zatopení lokality.

S horninami pod názvem vápnité jílovce, jílovité vápence, slínovce nebo také opuka (písčité slínovce) se na území České republiky pravidelně setkáváme, a to i v rámci výstavby pozemních komunikací. Jedná se o horniny křídového stáří, které se vyznačují vysokým obsahem jílových minerálů.

Liniové stavby budované člověkem protínají krajinu a nevratně tak od sebe oddělují území, podobně jako to přirozeně od nepaměti činí například vodní toky nebo ještě ve větší míře pohyby tektonických desek. Důsledkem pro divokou zvěř je znemožnění přirozené migrace po původně scelené krajině.