Brno musí k novému nádraží natáhnout tramvaje. Netuší, kolik to bude stát

Brno zatím neví, kolik peněz zaplatí za stavbu kilometrů nových tramvajových tratí, aby obsloužilo nové hlavní nádraží. Má začít fungovat za 11 let, říkají v současnosti představitelé ministerstva dopravy i Brna. Náklady budou podle mluvčího magistrátu Filipa Poňuchálka součástí výstupů ze studií či jednotlivých projektů. Potřeba bude i více tramvají.

Plány, jak by mělo být obsloužené nové nádraží, představil před měsícem na konferenci dopravní ředitel dopravního podniku Jan Seitl. Ze severu se bude k nádraží přijíždět po Plotní a po Bulváru, tedy ulici, která má teprve vzniknout. Pro obsluhu severovýchodní části města má vzniknout trať v Masné ulici, která ve směru od nádraží protne Plotní, Hladíkovu a také Křenovou a pokračovat bude zhruba podél Svitavy až na Cejl k zastávce Tkalcovská.

Nová trať má také na západě pokračovat rovně z Hybešovy přes Nové sady pod viadukt a poté zahne doprava směrem na Bulvár. Nové tratě mají být také na jihu. Směrem na jihozápad se má jezdit až na Vídeňskou a měla by také vzniknout trať na jih do Dolních Heršpic. Podle propočtů dopravního podniku vzrostou do konce příštího desetiletí výkony tramvajové dopravy o 56 procent.

Kilometr za osm let

Podle Poňuchálka se bude příprava nových tratí spouštět v závislosti na změnách a rozvoji konkrétních území. Uvedl, že propojení Hybešova – Bulvár – nové nádraží – Plotní má jako součást souboru staveb městské infrastruktury, které souvisejí s přestavbou železničního uzlu, pravomocné územní rozhodnutí.

Naposledy otevřenou novou trať z Osové k bohunické nemocnici trvalo postavit od oznámení o investičním záměru více než osm let, přičemž šlo o necelý kilometr tratě z části v tunelu. Od schválení investičního záměru k prodloužení bystrcké tratě o více než kilometr uplynulo deset let a dosud se nezačalo stavět. „V případě reálného rozhodnutí, nikoliv v rámci dlouhodobých úvah a prověřování, lze celý tento proces zkrátit do pěti let,“ uvedl Poňuchálek.

Stejně tak mají vzniknout nové trolejbusové tratě pro obsluhu nového nádraží. Poňuchálek uvedl, že „nové nádraží musí fungovat již s rozšířeným skeletem MHD“. Například autobusové nádraží na Zvonařce se přeložky tramvaje k němu dočkalo více než 40 let od jeho otevření.

Více tramvají

Zatím není zřejmé, jakou obnovu a rozšíření vozového parku si nové tratě vyžádají. „Dopravní podnik předpokládá po roce 2030 s postupným navýšením vozového parku tramvají, což je nyní za horizontem aktuální strategie obnovy vozového parku,“ uvedl Poňuchálek.

Město chce na investice do rozvoje a rozšíření MHD čerpat dotace. „Podobně jako dosud předpokládá město pro investice do infrastruktury využití dotačních titulů jak regionálních a jejich obdoby, tak nově i využití dotačních titulů pro rozvoj Transevropské dopravní sítě TEN-T. Brno je v aktuálně revidované dopravní politice EU zařazeno mezi tzv. uzlová města sítě TEN-T a navazující městská mobilita bude v těchto uzlech také podporována,“ uvedl mluvčí magistrátu.