„Největší potenciál je v Rusku a na Balkáně…“
Matthias Limbeck je členem úzkého vedení společnosti Reed Exhibitions Austria, jež pořádá veletrhy – nejznámějšími jsou Vienna Fair a Real Vienna, který proběhne v květnu. K agendě Matthiase Limbecka patří především rozvoj nových obchodních příležitostí ve střední a jihovýchodní Evropě. Při příležitosti nadcházejícího veletrhu Real Vienna mu ASB položilo několik otázek k situaci na trhu nemovitostí, ale také na téma veletržního byznysu.
Důležité bylo vůbec rozhodnutí vybudovat nové výstaviště ve Vídni a také slib města, že bude financovat vybudování moderního výstavního areálu. Slib město dodrželo a investovalo 200 milionů eur. Areál byl dokončen v roce 2004.
V roce 2001 jsme začínali s obratem 18 milionů eur, v roce 2008 náš obrat činil 42 milionů eur. Vídeň byla vždy proslulá jako místo mezinárodních kongresů. Patří ke třetí největší destinaci, kde se konají velké světové nebo evropské kongresy. Za šest let, co provozujeme nové výstaviště, navštívilo veletrhy 3,5 milionu lidí. Naše akce generují ročně obrat kolem 200 milionů eur pro celý region. Nejde jen o akce samotné, ale také o navazující služby jako ubytování, doprava, strava.
Jak zjišťujete, zda je veletrh úspěšný? Byli jste někdy nuceni nějaký veletrh zrušit pro nedostatek zájmu – ať už ze strany návštěvníků či vystavovatelů?
Při každé této události máme zpětnou vazbu ve formě dotazníků mezi návštěvníky. Podle odezvy usuzujeme, zda je vše v pořádku nebo zda bychom se měli nad koncepcí více zamyslet. Myslím, že jsme schopni odhadnout, který koncept bude fungovat a který bude potřeba ještě vylepšit. Také víme předem, když má nějaké odvětví problémy. Konkrétní příklad: tradičně pořádáme v listopadu veletrh lodí, ale loni jsme věděli, že tento obor je silně zasažen krizí – obraty klesly až o 80 %. Již loni v červnu jsme zjistili, že náš veletrh by neměl podporu velkých mezinárodních loděnic a doků. Máme krédo, že naše akce musejí být kvalitní a reprezentativní, jinak nemá smysl je pořádat. Proto jsme se už tehdy rozhodli, že veletrh neuspořádáme.
V České republice bylo loni pozastaveno mnoho rozpracovaných projektů. Neobáváte se, že veletrh Real Vienna bude dobíhající krizí ještě víc postižen než loni? Na stavebním trhu se krize projevuje s určitým zpožděním.
Stavebnictví je obor, který nepočítá jen s jednou sezonou, jako je tomu u lodí. Investoři potřebují plánovat na delší dobu dopředu a zároveň potřebují platformu pro komunikaci. Pravda je, že loni na jaře bylo zřejmé, že nálada opravdu nebyla dobrá – obrat ve stavebním a developerském segmentu byl téměř roven nule, nejednalo se o pokles pouhých 10 či 20 %. Loni koncem října na mnichovském veletrhu Expo Real jsem ale zjistil, že nálada se razantně zlepšuje. Například investoři nákupních center ve střední a východní Evropě zase začínají plánovat a investovat. V Rusku se projekty na rok zmrazily, ale opět se pomalu rozbíhají.
Když už jste zmínil veletrh Expo Real, do jaké míry je tento podnik pro vás konkurencí? Řekla bych, že podnikatelé i státní správa v Čechách stále ještě výrazněji vnímají Expo Real, případně MIPIM v Cannes, kam se jezdí prezentovat.
Musím složit poklonu kolegům v Mnichově, protože listopadový veletrh Expo Real byl úspěšný a člověk cítil dobrou náladu, která v tomto oboru opět začíná panovat. Nicméně, 80 % vystavovatelů na Expo Real je z Německa, je to opravdu velmi německý veletrh. Pokud vím, byli tam vystavovatelé z České republiky a Polska, z Balkánu nikdo. My jsme loni měli přes 20 českých účastníků z regionů. Real Vienna se jednoznačně specializuje na střední, východní a jihovýchodní Evropu. Kdo chce investovat v těchto regionech, neměl by ve Vídni chybět.
Má Real Vienna klíčové téma, jemuž se budou věnovat veškeré doprovodné aktivity?
Pro letošní rok máme připravena témata zajímavá pro regiony střední Evropy. Například kongres, pořádaný Institutem evropských regionů, bude o dotačních programech Evropské unie na zlepšení infrastruktury. Dalším tématem je budování obnovitelných zdrojů energie: solární a větrné elektrárny, hydroelektrárny, zpracování biomasy. Ne technologie, ale konkrétní projekty. Poskytneme prostor i tématu rozvoje volnočasových realit – hotelů, lázní apod. Souběžně s veletrhem pořádáme akce související s oborem, například celoevropské setkání realitních právníků či celoevropské setkání urbanistů; tyto akce pozvednou kvalitu samotného veletrhu.
Jaký je tam podíl investorů, developerů a hráčů, kteří hledají financování pro plánované projekty – například představitelů státní správy a samosprávy? Dá se to procentuálně vyjádřit?
Ano. Přibližně 15 % našich návštěvníků tvoří investoři, kteří hledají projekty. Developeři jako odborní návštěvníci a vystavovatelé mají podíl 20 %. Z obcí, státních správ a samospráv přijíždí také asi 20 % vystavovatelů. Veletrh už je reprezentativní, ale naše ambice je ještě lépe pokrýt celou oblast. Proto oslovujeme přátele ze středoevropských zemí. Máme už velmi dobrou odezvu z Ruska. V roce 2009 jsme tu měli skupinu investorů z USA, kteří byli překvapeni a nadšeni šíří naší nabídky a slíbili, že nám ve Státech udělají reklamní kampaň. Také přijeli investoři z Londýna, které zajímaly nové projekty v oblasti obnovitelných zdrojů.
Myslíte si, že je pro architektonické kanceláře perspektivní, aby na vašem veletrhu prezentovali realizované projekty? Mohlo by jim to přinést nové zakázky?
Ano, určitě, protože skladba našich vystavovatelů i návštěvníků je velice pestrá. Nejen investoři a developeři, přijíždějí i provozovatelé různých hotelů, nákupních center, specializovaných obchodů. Ti všichni chtějí zjistit, co vše se nabízí na trhu, jak se trh vyvíjí. V České republice je stále ještě poptávka po office parcích a nákupních centrech.
V Čechách je silná tradice menších ateliérů, které nemají mnoho realizací za rok, a přitom jsou kvalitní. Existuje nějaký prostor i pro takové ateliéry v rámci seminářů nebo diskusních fór?
Real Vienna každoročně pořádá architektonické sympozium na konkrétní téma. Loni to bylo trvale udržitelné využívání energie, v roce 2008 projekty na nábřežích řek, rok předtím budovy pro kulturu a kulturní instituce. Zde se mohou architekti prezentovat prostřednictvím svých případových studií. Scházejí se zde architekti, zástupci měst a regionů. Každoročně tam bývá tak čtyřicet panelových diskusí a na těchto diskusích přednášejí architekti o inovacích v designu, přičemž vždy se to vztahuje k jednotlivým zemím, samozřejmě i k České republice. Jsme velice otevření a rádi přivítáme zajímavé architektonické projekty.
Znamená to, že se prezentují převážně chystané projekty, nikoli realizace?
Ano, je tomu tak. Oslovujeme naše obchodní zástupce v jednotlivých zemích, aby nám doporučili nějaké zajímavé projekty ještě před začátkem jejich realizace.
V České republice si developeři stěžují na neochotu bank poskytovat úvěry na nové projekty a tlak na vyšší podíl předpronájmů či předprodejů. Je stejná situace i v Rakousku?
Ano, v Rakousku je situace podobná, i když kohoutky se už začínají zase otevírat. Spíš je vyžadován vyšší podíl vlastního kapitálu – dříve se vyžadovalo 30 %, dnes nejméně 40 %. U nás trh nezmrzl, naopak nepatrně posiluje, takže i důvěra pomalu stoupá. Velice důležitá byla pobídka vlády – investiční balíček na sanaci starých budov –, která napomohla tomu, že trh se zcela nezadrhl. Také mezinárodní investoři, kteří byli dosud velmi rozhazovační v oblasti střední a jihovýchodní Evropy, teď nejsou tak ochotní investovat v těchto zemích a své peníze přesunuli do Rakouska, Beneluxu či do Německa. Ale zdá se, že se opět vracejí i k vám.
Kde je podle vás – s přihlédnutím k současné situaci a vývoji v této oblasti – největší potenciál k další nové výstavbě v příštích letech? Je to spíše na Balkáně, u nás nebo třeba na Ukrajině?
V této oblasti je nutno rozlišovat. Nové členské země Unie stále potřebují zlepšovat dopravní infrastrukturu a energetické zdroje, především obnovitelné. Chápu, že český trh už je rozvinutý, ale přesto jsou v téhle oblasti ještě příležitosti. Na Balkáně jsou daleko větší, ale úplně nejširší jsou určitě v Rusku, hlavně v regionech. Existuje třicet měst s více než milionem obyvatel, v nichž vidím největší potenciál.
Nezáleží jen na potenciálu, ale i na připravenosti měst či regionů na investory – ve formě nabídky pozemků, kvalitní infrastruktury politické podpory apod. Jsou města v těchto regionech připravena na investice? A co obvykle brání jejich dalšímu rozvoji?
Pokud se jedná o zajímavé projekty, tak politici jsou vstřícní ve všech důležitých městech a regionech. Navíc jsou tu stále dotační možnosti ze strany Evropské unie. Brzdou investic v této oblasti je spíše byrokracie a v některých zemích také výrazná korupce.
Držím se svého oboru, proto vidím kriticky i fakt, že většina měst ve střední a východní Evropě má zastaralou infrastrukturu a veletržní areály. Ty přitom přinášejí zisky celému regionu. Zajímalo by mě v tomto směru, jak se bude dále rozvíjet Praha. Když vyhořelo jedno křídlo Průmyslového paláce v Holešovicích, očekával jsem, že město bude usilovat o rychlý návrat do původního stavu, případně o vybudování modernějšího výstavního areálu. Ale zatím se toho mnoho nestalo.
Iva Nachtmannová
Foto: archiv Reed Exhibitions/Messe Wien
Článek byl uveřejněn v časopisu ASB.
