Důstojná mzda nestačí ani na hypotéku. Opatření státu situaci zhoršují

Zvýšení výdělků samo o sobě problém s nedostupným bydlením v Česku neřeší. Upozornili na to zástupci Platformy pro minimální důstojnou mzdu (PMDM) a Iniciativy nájemníků a nájemnic (INN) na společné tiskové konferenci. Podle jejich výpočtů ani tzv. minimální důstojná mzda nestačí k získání hypotéky na standardní byt.

V loňském roce činila minimální důstojná mzda pro dospělého s dítětem v Praze a Brně 53 953 korun, v ostatních regionech 45 865 korun. Pro srovnání – průměrná mzda v Česku dosáhla 46 165 korun, což byl meziroční nárůst o 7,1 procenta.

„Idea, že se s růstem mezd zlepšuje kvalita života, přestává u bydlení fungovat. Stabilní bydlení je v současném systému možné jen formou vlastnictví. Ochrana nájemníků je velmi slabá,“ uvedla Lucie Trlifajová z PMDM. Dodala, že se prohlubuje rozdíl mezi situací vlastníků a nájemníků, přičemž většina státních opatření tento trend dál posiluje.

Nájemníci ve zranitelném postavení

Podle dat ministerstva pro místní rozvoj a Českého statistického úřadu má téměř polovina nájemníků smlouvu nejvýše na dva roky. I kdyby měl člověk v Praze minimální důstojnou mzdu, dosáhne hypotéky maximálně na 3,5 milionu korun. Domácnost s dítětem a příjmem jednoho rodiče pak na 4,7 milionu. „Podle inzerátů za to v Praze pořídíte leda sklep nebo byt před rekonstrukcí,“ uvedla Trlifajová.

K pořízení bytu o rozloze 70 m² je dnes podle zástupců platforem potřeba více než 13 ročních platů. V nájmu aktuálně bydlí čtvrtina domácností, zatímco v roce 2020 to byla pětina. V Praze žije v nájmu 68 % lidí do 35 let, v krajských městech 61 %.

Majetková nerovnost roste, stát ji podporuje

Náklady na bydlení dramaticky zatěžují rozpočty nájemníků. Až polovina z nich vydává za bydlení přes 40 % svých příjmů, zatímco u vlastníků je to desetina. Po zaplacení nákladů dokážou vlastníci měsíčně ušetřit v průměru 7 500 korun, nájemníci jen 4 100 korun.

Výrazný je i rozdíl v čistém jmění – domácnosti s vlastním nebo družstevním bytem měly před dvěma lety průměrně 5,85 milionu korun, nájemníci jen 601 200 korun. Zajímavostí podle Trlifajové je, že vlastníci bývají ochotnější pracovat za nižší mzdy, což může oslabovat vyjednávací pozici zaměstnanců v nájmu.

Platforma zároveň upozorňuje, že některá stávající opatření rozdíly prohlubují – například daňové úlevy u hypoték, dotační programy typu „Dům po babičce“ nebo nastavení daně z nemovitosti.

Návrhy na změny: lepší ochrana nájemníků a regulace růstu nájmů

Iniciativa nájemníků a nájemnic navrhuje konkrétní legislativní změny. Mezi hlavní priority patří zákaz řetězení krátkodobých nájemních smluv a navázání růstu nájmů na makroekonomické ukazatele jako je inflace nebo růst mezd.

„Nájemník je v systému v oslabené pozici. Nejistota je strukturální, nikoliv individuální selhání. Topíme se v tom roky a nikdo neřeší příčiny,“ uvedla Oleksandra Polívka z INN.