Rekonstruovaný špýchar nad Kokořínským dolem

Rekonstruovaný špýchar nad Kokořínským dolem

Starý špýchar je součástí usedlosti z konce 18. století, která stojí na Kokořínsku. Ještě před 15 lety špýchar skoro neexistoval, zbylo z něj pár trámů a rozvalené pískovcové bloky. Dnes po rekonstrukci září a je příkladem a inspirací, jak s citem a pokorou k umění předků postupovat při záchraně starých objektů.

Celá usedlost dlouho chátrala, před čtvrtletím se u obytné roubenky provedly bez povolení nevhodné stavební zásahy – roubenka dostala „moderní“ nástavbu. Špýchar byl na to ještě hůře než hlavní budova; měl narušenou statiku obvodních stěn a zničenou dřevěnou část.

Štít špýcharu už chytil patinu. Všechny detaily byly zhotoveny podle původního stavu včetně tvaru větracích okének na půdě. Ošetření přípravky proti plísním a houbám (např. lignofix nebo bochemit) nenaruší postupné přirozené barevné stárnutí dřeva.

Štít špýcharu už chytil patinu. Všechny detaily byly zhotoveny podle původního stavu včetně tvaru větracích okének na půdě. Ošetření přípravky proti plísním a houbám (např. lignofix nebo bochemit) nenaruší postupné přirozené barevné stárnutí dřeva.

Rekonstrukce byla před několika lety prováděna s důrazem na původní technologické postupy a dozorem Národního památkového ústavu. Důkladná oprava celé památkově chráněné usedlosti  – tedy obytné roubenky, špýcharu a stodoly – byla náročná. Investor hodlal rekonstruovat pečlivě a jeho cílem bylo dokonale obnovit krásu místní roubené architektury.

Z pavlače se vchází do pokojíků v patře. Tady na nás dýchne přelom 18. a 19. století.

Z pavlače se vchází do pokojíků v patře. Tady na nás dýchne přelom 18. a 19. století.

„Špýchar byl jen ruina a tak se postupovalo za pomoci starých fotografií. Roubení už téměř neexistovalo“, říká Mgr. Jana Berková z Národního památkového ústavu. V původním půdorysu se nejprve dostavělo přízemí z velkých pískovcových kvádrů, které se nacházely v rozvalinách špejcharu. Byly podle potřeby jen poupravené, sbroušené, ale jsou původní, místní. Kokořínsko je plné pískovcových skal a pískovec odedávna sloužil místním lidem jako stavební materiál.

V ložnici čas trochu poskočil: stěna je sice tradičně nabílená vápnem, nábytek, lustr a lampička ale pocházejí z 20. let 20. Století. A radiátory jsou moderní…

V ložnici čas trochu poskočil: stěna je sice tradičně nabílená vápnem, nábytek, lustr a lampička ale pocházejí z 20. let 20. Století. A radiátory jsou moderní…

Horní roubená část je kompletně nová, byla vystavěna jako kopie původního stavu. Roubené trámy jsou v rozích spojeny tradičním rybinovým spojem, povrch spár mezi trámy je na povrchu pokrytý hliněnou vymazávkou.

I původní dřevěné dešťové okapy byly vyrobeny znovu

I původní dřevěné dešťové okapy byly vyrobeny znovu

Tesaři vyrobili nově i další dřevěné prvky – trámy držící pavlač, sloupy, schody, pavlač i dřevěný okap nad pavlačí Ten hodně přesahuje délku domu a voda z něj na koncích teče na zem bez svodů, tak jako kdysi.

Povrch spár mezi trámy je opatřen hliněnou vymazávkou.

Povrch spár mezi trámy je opatřen hliněnou vymazávkou.

Pavlač zabírá celou delší stranu špýcharu a je usazena na přesahujících trámech nad přízemím. Plné zábradlí lemující pavlač se skládá z těsně sesazených prken, které jsou ve spárách překryté laťkami; to vytváří plastickou strukturu dlouhé plochy zábradlí a současně její jednoduchou ozdobu.

Vertikální prkna chránila schodiště před povětrnostními vlivy a zvyšovala bezpečí při chůzi, když se chodilo s velkými břemeny. Opět se použily původní pracovní postupy a materiály: neupravená prkna a „obyčejné“ hřebíky, nikoliv nerezové.

Vertikální prkna chránila schodiště před povětrnostními vlivy a zvyšovala bezpečí při chůzi, když se chodilo s velkými břemeny. Opět se použily původní pracovní postupy a materiály: neupravená prkna a „obyčejné“ hřebíky, nikoliv nerezové.

„Dřevoroubených trámů, prken ve štítě i zábradlí pavlače bylo bezbarvě konzervováno tak, aby přirozeně stárlo a časem chytilo patinu. Nově vyrobená okna v přízemí i patře jsou dvojkřídlá, šestitabulková“, dodává památkářka Jana Berková.

Staré světlo. Vedení elektřiny je vedeno původním způsobem po venkovní stěně.Stejně jako tomu bylo, když se tady elektřina poprvé objevila.

Staré světlo. Vedení elektřiny je vedeno původním způsobem po venkovní stěně. Stejně jako tomu bylo, když se tady elektřina poprvé objevila.

Alena Gembalová
Foto: Jana Lásková