Partneři sekce:
  • Českomoravský beton

Dům inspirovaný lesem

Dům inspirovaný lesem

Jedná se o jednoduchý přízemní dům s půdorysem ve tvaru písmene L, jehož ramena se otevírají směrem do zahrady. Zastřešeny jsou pultovou střechou s přesahy, která je protažena i nad terasu a stání pro auta. V těchto místech je střecha podporována mohutnými sloupy – organickými kmeny stromů. 

Po roce užívání si jeho obyvatelé svůj nový dům pochvalují, a tak se pojďme zeptat jeho duchovní tvůrkyně, Ing. Ireny Truhlářové z ARCHCON atelieru, co všechno bylo nutno vyřešit.

– Jak znělo prvotní zadání od investora?

„Zadáním bylo vytvořit účelný, jednoduchý dům, který by ale měl nějakou zvláštnost, nějaký šperk, který by dům charakterizoval.“

– Proč padla volba na CLT panely a ne na jiný konstrukční systém dřevostaveb?

„Investor nějakou dobu sledoval práci firmy Dřevostavby Biskup, která se na tuto technologii specializuje, a tak volba byla zcela přirozená.“

– Můžete nás blíže seznámit s konstrukčním řešením stavby?

„Svislou nosnou konstrukci tvoří DEK panely, ve zvýšené části se využila jejich konstrukční výhoda – výrobní šířka až 3,5 m. Obvodové stěny jsou zatepleny převážně dřevovláknitou izolací, lokálně minerální vlnou, v předstěnách je také dřevovláknitá izolace. Konstrukce stěn je difuzně otevřená. Založení je řešeno klasicky na desku s tepelnou izolací nad úrovní desky. V dnešní době bychom tento dům pravděpodobně založili na pěnosklo.“

– V jakém tepelně technickém standardu je objekt postaven?

„Konstrukce a výplně otvorů a dále technologie jsou navrženy jako pro pasivní dům, tento objekt však neprošel energetickou optimalizací.“

– Čím je pasivního standardu dosaženo?

„Tloušťkou izolací (obvodové stěny: u = 0,14 W/m2K, střecha: u = 0,126 W/m2K, podlaha na terénu: u = 0,169 W/m2K), volbou oken a zasklení (Internorm – dřevohliník Uw ≤ 0,9 W/m2K), použitím rekuperace, ohřevem teplé užitkové vody pomocí termických kolektorů a zastíněním venkovními textilními roletami.“

– Existuje nějaký typický druh vytápění pro tak specifickou konstrukci (s malou akumulací), jako je dřevostavba?

„Tady je otázka, jestli tento typ dřevostavby (z CLT) má opravdu tak malou akumulaci, vzhledem k tomu, že v domě je tak velká hmota dřeva. Máme zkušenost, že dřevo teplo akumuluje, ale pracuje velmi pomalu.“

– Jaký druh vytápění je ekonomicky nejvýhodnější pro stavby z CLT panelů?

„To nelze jednoznačně stanovit, závisí to na mnoha vstupech – jaké jsou představy investorů, jaká je tepelná ztráta objektu… V mém ateliéru se stále častěji přikláníme u pasivních domů z CLT k vytápění elektřinou – ve formě panelů nebo rohoží.“

– Jaký systém vytápění byl zvolen v tomto konkrétním případě?

„V tomto domě je vytápění na elektřinu – převážně sálavé panely a v koupelně elektrická rohož. Investor je velmi spokojený. Díky solárním ziskům v zimním období vytápí velmi málo.“

– Použity jsou zde sálavé panely z hořického pískovce. V čem je jejich přednost?

„Panely jsou krásné a do tohoto interiéru skvěle zapadají. Tyto panely mají také schopnost akumulace tepla.“

– Jak bylo v tepelně technickém návrhu uvažováno se zajištěním optimálních teplot v létě?

„Proti přehřívání v létě jsou navrženy venkovní textilní rolety, pomáhá také přesah střechy. Na střeše je vrstva kačírku a tepelné izolace většiny jižně orientovaných stěn jsou z dřevovlákna, díky tomu má konstrukce dostatečný fázový posun.“

– K energetickému konceptu řešení domu patří i solární panely. Jak jsou instalovány a jak jsou dimenzovány?

„Na střeše jsou instalovány 2 solárně termické kolektory (DZ 200P Dražice) na ohřev teplé užitkové vody. Zásobníkový ohřívač má objem 250 l.“

– Pro přípravu teplé vody slouží bojler uprostřed domu. Jak jsou provedeny rozvody v dřevěných panelech?

„Rozvody jsou vedeny v podlahách a v instalačních předstěnách, případně podhledech.“

– Dřevo se moc nemá rádo s vodou… Jak je zajištěno, aby u rozvodů vody nedošlo k poruše a zatečení do panelů, případně aby se do nich nedostala zkondenzovaná voda z instalací?

„Ideální je vést maximum rozvodů v podhledech, kde se případné poruchy projeví prakticky ihned. Toto není možné vždy – například pokud jsou stropy z pohledového dřeva. Rozvody instalací jsou obaleny izolací, proto by nemělo na jejich povrchu docházet ke kondenzaci. Před dokončením instalací jsou provedeny zkoušky těsnosti. Také detail návaznosti panelu na základovou desku je ošetřen – izolace desky je napojena na svislou stěnu do výšky cca 15 cm.“

– Kolik údržby dřevostavba vyžaduje? Není náchylnější k poškození než stavby z tradičních materiálů (plísněmi, dřevokazným hmyzem…)?

„Vše se odvíjí od správného řešení konstrukce a konstrukčních detailů – tak, aby nedocházelo ke kondenzaci. Dřevostavba je proto náročnější na projekční přípravu. Pokud je vše správně navrženo, údržba je stejná jako u standardního zděného domu. Obecně majitelé domu by měli být obezřetní a neměli by zapomínat na pravidelnou údržbu – čištění střešních žlabů, výměnu filtrů ve vzduchotechnice atp.“

– Dřevo je použito i na fasádě, je pro tuto expozici nějak speciálně ošetřeno?

„Jedná se o modřín bez nátěru – tedy bez povrchové úpravy. Předpokládáme, že materiál bude přirozeně stárnout. K tomuto řešení jsme dospěli po dohodě s investorem, kterému bolesti zad pravidelnou údržbu nátěru neumožní.“

– V úvodu jsme začali zmínkou o střeše. Jak je řešena její skladba a údržba?

„Střešní konstrukci tvoří KVH řezivo, částečně pohledové (obytný prostor). V pohledových částech je záklop z biodesky, v ostatních z OSB desky, pod kterou je aplikovaný podhled. Na tuto rovinu je aplikovaná parobrzda (asfaltový pás), tepelná izolace (EPS), fólie a kačírek – jedná se tedy o jednoplášťovou konstrukci, veškeré dřevěné prvky jsou však pod úrovní parobrzdy. Údržba střechy zatím žádná neprobíhala, samozřejmě by mělo probíhat pravidelné čištění dešťových žlabů.“

– U střešních přesahů se negativně projevilo šetření při realizaci. Co byste doporučila budoucím investorům, jakou hranici by neměli podkročit, aby jejich dům v budoucnu fungoval tak, jak má?

„Problém s přesahy není tak zásadní – jedná se pouze o využití terasy ve chvíli, kdy je slunce již velmi nízko – tedy k večeru. Větší přesah by ubíral světlo kuchyni, která by byla již hluboko pod střechou. Dle mého názoru by nejefektivnější byla mobilní – dočasná forma zastínění terasy – např. venkovní textilní rolety, posuvné paravany atp.“

Místo stavby: střední Čechy
Návrh: ARCHCON atelier, s.r.o.
Realizace: DŘEVOSTAVBY BISKUP s.r.o.
Dokončení: 2012
Konstrukční systém: dřevostavba z CLT panelů

Marie Urbancová

Foto: Martin Zeman – www.DAtelier.cz a ARCHCON atelier