Pavel Křeček

ČKAIT: Po ukončení nouzového stavu nemůže vláda přešlapovat na místě

Již nyní je jasné, že současná opatření, jejichž cílem je zpomalit šíření infekce COVID – 19 v České republice, budou mít vážné ekonomické důsledky. Jakkoli je v nynější situaci jednoznačným imperativem zabránit nekontrolovanému šíření a ochránit zranitelné skupiny obyvatel před nákazou, jakmile se podaří získat nad koronavirem alespoň částečnou kontrolu, začnou se v plné míře projevovat hospodářské dopady náhlého zastavení chodu naší země.

Již nyní je přitom jasné, že úder pro českou ekonomiku bude tvrdý. Mezi obory, u nichž panuje velká neznámá ohledně jejich schopnosti z krize vyjít v pořádku, a které přitom zaměstnává přes 400 000 lidí, je stavebnictví. Zároveň se ale jedná o odvětví, kde mohou mít státní intervence velký pozitivní dopad a kde lze investicemi vytvářet potenciální příležitosti pro obnovu dalších částí ekonomiky.

Na to ve svém otevřeném dopise z 30. 3. 2020 upozornil dlouholetý předseda České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě Pavel Křeček. V něm nabídl premiérovi pomoc komory při formulování a realizování strategických investic. Výslovně zmiňuje Národní investiční plán, vládní dokument, který byl u odborné i široké veřejnosti kritizován pro svoji relativní vágnost v oblasti financování obsažených projektů, který však představuje alespoň rámcový seznam možných investic s potenciálně velkým pozitivním dopadem na regiony.

„Prvním krokem bylo samotné vymezení podstaty strategické investice,“ uvádí se v otevřeném dopise. „Bohužel nastalá situace nebude umožňovat přešlapování na místě a dohadování se.“ Podle předsedy ČKAIT budou zapotřebí rychlé kroky a pružné reakce na celou řadu problémů, jejichž rozsah dosud neznáme, které však můžeme alespoň rámcově předvídat.

Jednou z velkých neznámých bude míra, do jaké se může české stavebnictví spoléhat na mezinárodní vazby. Vzhledem k nepřehledné situaci v jiných státech může dojít k výpadku dodávek stavebních materiálů, jako se tomu již do velké míry děje u italských výrobků. Tvrdou ranou zejména pro realizaci staveb může být také odliv zahraničních pracovníků.

Kromě toho mohou české stavebnictví také zasáhnout průvodní jevy prohlubující se hospodářské recese. Je možné očekávat větší opatrnost investorů a jejich menší počet, celkový pokles volných peněžních prostředků, jak jsou rezervy firem pomalu vyčerpávány trvající nejistotou, a úbytek stavebních projektů a investic.

Kromě toho se ČKAIT obává také částečného odlivu evropských peněz, jak budou tyto finanční prostředky redistribuovány od dlouhodobých plánů na řešení okamžitých problémů.

Kromě upozornění na potenciální potíže, se kterými se české stavebnictví v následujících měsících a letech bude muset vypořádat, nabízí ČKAIT také rady, na které oblasti by se vláda ČR měla zaměřit. Na prvním místě zmiňují zjednodušení legislativního prostředí a usnadnění procesu získání stavebního povolení.

Dokument tedy výslovně uvádí potřebu nepřerušovat práce na novém stavebním zákoně, vytvářet důsledný tlak na dodržování zákonných lhůt u všech dotčených orgánů státní správy v probíhajících stavebních řízeních a v co největší míře motivovat stavebníky k nalezení konsenzu s potenciálními stěžovateli a k využívání již existujících prostředků k urychlení staveb (jako je společné řízení).

Rychlý restart stavebnictví budou v situaci, kdy dojde ke snížení objemu soukromých investic, muset zajistit státní zakázky, a podle ČKAIT by se měla ČR angažovat zejména v oblastech, které mají potenciál vytvářet další příležitosti k ekonomickému růstu. Rozvoj dopravní infrastruktury a technické infrastruktury obcí budou v tomto překlenovacím období klíčové.

Jako jeden ze zdánlivě okrajových bodů pak Pavel Křeček v otevřeném dopise zmiňuje opatření, která mají zachovat odpovídající standard projekčních prací v ČR. Tlak na získání alespoň nějaké zakázky může projektanty i realizační firmy vést k dlouhodobě neudržitelným cenám, které by mohly pokřivit konkurenční prostředí v českém stavebnictví.

ČKAIT proto navrhuje regulovat ceny v rámci projektové přípravy – nastavit parametry pro vyřazení mimořádně nízkých cen z výběrových řízení tak, aby byla zachována kvalita stavebních i projektových prací.

Pomoci udržet se na trhu by pak projektantům mohlo snížení DPH na projektové práce, stavebnictví jako takovému by pak prospělo urychlení odpisů pro investice či jiné daňové nástroje.

Investice ve stavebnictví mohou být jednou z cest, jak po usazení prachu koronavirového výbuchu znovu nastartovat tuzemskou ekonomiku. Zjednodušení legislativní zátěže, která stavebnictví trápí dlouhodobě, inteligentní výběr veřejných investic s trvalou přidanou hodnotou do budoucna a ochrana volné soutěže, která jediná může českým stavbám zajistit kvalitu, by proto měly být prioritami ekonomického programu vlády.

Otevřený dopis předsedy ČKAIT Pavla Křečka je přílohou tohoto článku.

TEXT: ANNA VRABCOVÁ
FOTO: ČKAIT