Vincent Marani: Úkolem developerů je vytvářet komunity, ne jen silnice lemované domy
Galerie(10)

Vincent Marani: Úkolem developerů je vytvářet komunity, ne jen silnice lemované domy

Americký architekt Vincent Marani už víc než sedmnáct let žije a profesně působí v České republice. Architektura je podle něj mnohem víc než jen původní silná myšlenka. Důležité je přenést ji do výsledného projektu tak, aby obstála ve zkoušce času. Pro inspiraci se Marani nebojí sáhnout do naší minulosti i mezi dětské hračky.

Před založením ateliéru Marani Architects jste působil v ateliérech Murphy/Jahn a Cigler Marani. Jak hodnotíte své působení v předešlých ateliérech, jejich vzájemné rozdíly a vliv těchto zkušeností na formování Marani Architects?

V Murphy/Jahn jsem začal pracovat hned po vysoké škole, konkrétně v Chicagu. Studio vždy patřilo mezi nejprestižnější mezinárodní architektonické ateliéry a dá se říct, že právě tam se ze mě stal profesionální architekt. Naučil jsem se sestavovat fasády a navrhovat lehké konstrukce. Vštípili mi rovněž německou pracovní morálku, co se zaměření na detail týče, vyváženou kreativitou návrhů. Nabyté zkušenosti jsem později zužitkoval právě při zakládání Cigler Marani Architects. Naším cílem bylo nabídnout profesionálním klientům architektonické studio s mezinárodní praxí, v Praze navíc tehdy obdobná společnost, jež by takovéto služby developerům nabízela, neexistovala. To bylo také důvodem, proč developeři spolupracovali s mezinárodními architekty. Následující posun v odborné praxi byl úspěchem Cigler Marani Architects. V této filozofii pokračuje nyní i Marani Architects. Architektura je mnohem víc než původní silná myšlenka. Důležité je přenést ji do výsledného projektu tak, aby obstála ve zkoušce času.

Zasazujete se o zavádění moderních stavebních postupů? Můžete nám ty stěžejní z nich blíže představit?

Nejnovější postupy v moderním stavebnictví souvisí se snižováním energie potřebné během životního cyklu budovy. Existuje mnoho nových způsobů ventilace a vytápění, které šetří energii v aktivních systémech. Pro dosažení nejlepších výsledků se však musíme dívat zpět do minulosti, stejně tak jako naši předkové. Stále důležitější je studovat dané místo a využít to, co nám příroda dává. Je třeba orientovat budovu ke slunci a využít světlo a teplo ve správných časech dne. Zároveň je nutné chránit před sluncem vnějšek budovy a oblasti, které potřebují chlad. V podstatě jde o to, že dobré rozvržení a uspořádání sníží energetické zatížení budovy.

Markýzy na vile v Dolních Břežanech jsou funkčním a zároveň estetickým prvkem.

Jak v Evropě působí pobočka amerického institutu architektů, jíž jste členem?

AIA je profesním sdružením architektů. Dohlíží na nejlepší zájmy architektů a jejich praxe i životního prostředí. V Evropě organizace poskytuje komunitní zázemí a servis architektům žijícím v zahraničí, stejně tak všem zainteresovaným architektům. Pro architekty v Americe je nezbytné udržet si svou profesní licenci. To probíhá na základě aktivního celoživotního vzdělávání. Členové AIA musí osmnáct hodin v roce věnovat nadstavbovému vzdělávání, aby si své licence mohli ponechat, zejména s ohledem na technologický pokrok. AIA v Evropě pořádá každoročně dvě konference, jejichž prostřednictvím v evropských metropolích nabízí možnost vzdělání potřebného pro zachování licence. Během letošního října budu jednu z nich organizovat přímo v Praze, z minulosti mám již s pořádáním těchto konferencí zkušenost z Hamburku.

Interiér vily v Dolních Břežanech
Jste autorem řady projektů a realizací. O kterém z nich by se dalo říct, že vás práce na něm bavila nejvíce, který z vašich projektů je vám nejbližší?

Mým oblíbeným projektem, na kterém jsem se měl možnost podílet, je budova The Park. Jedná se o můj první – a možná nejdůležitější – projekt v Praze. Budova vyrostla v době, kdy ve střední a východní Evropě nebylo příliš mnoho kancelářských budov odpovídajících mezinárodním standardům, pokud vůbec nějaké. Realizaci návrhu předcházela řada složitých debat a rozbrojů v rámci naší vlastní kanceláře, protože kolegové na ničem podobném do té doby nepracovali. Totéž probíhalo v případě místních dodavatelů, s nimiž jsme doslova bojovali o každý detail. Z tohoto úhlu pohledu platí, že jednou z nejzásadnějších rolí architekta je umět řešit problémy. Výstižná je pro to věta, kterou mi kdysi řekl jeden z mých předchozích zaměstnavatelů: „Nechoď za mnou s problémy, přijď rovnou s jejich řešením.“ Během práce na projektu The Park jsem měl možnost potkat mnoho nových lidí, kteří zůstali mými přáteli celý život. Úspěch projektu posunul místní architektonické standardy o mnoho dál a zároveň posloužil jako odrazový můstek pro úspěšné působení studia Cigler Marani Architects.

Vinný sklípek dolnobřežanské vily

Jaký je váš názor na současnou architekturu pro bydlení v Čechách? Jak se liší přístup architektů a investorů k bydlení v Čechách a v USA?

V České republice je nezbytné na architektuře pro bydlení ještě intenzivně zapracovat. Platí totiž, že pokud budete chtít žít mimo centrum Prahy, nezbývá vám (až na vzácné výjimky) než si pořídit nemovitost či pozemek nacházející se v místě, kde ještě před nedávnem bylo pole, a těžko byste na něm hledali jakoukoli zvláštní atmosféru nebo komunitní zázemí. V USA jsou rezidenční komunity vytvářeny s ohledem na potřeby obyvatel, zajištění škol, maloobchodu, volnočasových aktivit a podobně. V tomto ohledu si dovolím poukázat na unikátní, silné postavení projektu Oaks Prague. Od počátku byl plánován s ohledem na aktivní pojetí. Nejde jen o místo, kde pouze přespáváme, ale o komunitu v pravém smyslu slova. Jakmile jste zde, nemusíte se pro zachování odpovídajícího životního standardu vracet do města. Developeři musí pochopit, že jejich úkolem je vytvářet komunity, ne jen silnice lemované domy. Život takhle jednoduchý není.

Marani Table

Jaký typ bydlení preferujete pro sebe a svou rodinu?

V rodinném domě jsem vyrostl a žiji také nyní, v mezičase jsem však bydlel i v městských bytech. Záleží na momentální situaci – jestli žijete sami, máte malé děti, anebo jste v důchodu. Tento stav předurčuje i způsob, jakým bydlíte. Není možné ostatním určovat, kde a jak by měli žít.

Jedním z vašich projektů architektury pro bydlení jsou rodinné domy v Oaks Prague nebo vila v Dolních Břežanech. Můžete tyto projekty blíže představit z pohledu jejich autora?

Tyto dva projekty se liší stylem, spojuje je ale podobná filosofie. Jejich provedení ovlivnila celá řada úvah. Pokoje vily v Dolních Břežanech jsou orientovány za sluncem. Do kuchyně svítí ráno, dvojnásobně vysoký obývací pokoj je prosvětlený po celý den. V zimě čerpá energii ze slunečních paprsků, v létě je před nimi chráněn vnějšími markýzami. Ty jsou velmi funkční, ale současně představují významný estetický prvek v designu celého domu. Stropní výška obývacího pokoje s dominantou v podobě schodiště je pro dům charakteristickým rysem, který vás hned zaujme.

Jižní fasády vil v Oaks Prague propojují domy se zahradami, fasády orientované na sever chrání objekt před chladem a zároveň poskytují soukromí vůči sousední vile. Styl budov je určen jejich okolím. Nejsem zastáncem toho, aby architekt definoval styl, který pak aplikuje všude. Univerzální řešení nefungují. Je proto nezbytné vše pečlivě nastudovat. Vilu v Dolních Břežanech obklopují štukované domy, proto i ona sama má štukovou fasádu, byť se značným množstvím specifik.

Projekt rodinných domů v Oaks Prague

Požadavkem pro domy v Oaks Prague zase byla zešikmená střecha. Namísto toho, abychom s tímto zadáním bojovali, k čemuž by někteří architekti jistě měli tendenci, jsme jej zcela přijali a proměnili v jeden z určujících prvků estetiky výsledného celku. Vzhled vil ovlivnil tvar dětských domečků, tuto myšlenku pak umocnila celodřevěná povrchová úprava vztahující se i na střechy. Celá čelní stěna domů, včetně části pod sbíhajícími se střechami, je prosklená. Takto rozsáhlé využití skleněných ploch pomáhá vytvořit „wow efekt“ a ozvláštňuje výhled z vily. Unikátní charakter designu domů formují nosníky a protáhlé linie, které se jakoby vznáší nad prostorami prvního patra.

Projekt rodinných domů v Oaks Prague

Zabýváte se také designem nábytku. Z jakých principů jste vycházel při návrhu jídelního stolu „Marani Table“? Jaké další příklady vašeho interiérového designu byste mohl uvést?

Design stolu Marani Table vyšel z návrhů vily v Dolních Břežanech. Pro její prostory se jako nejvhodnější jevil masivní jídelní stůl. Jelikož žádný odpovídající nebyl k dispozici, navrhl jsem jej sám. Štěstí bylo, že společnost Lugi stůl vnímala jako výjimečný a zařadila jej do běžné produkce. Stůl inicioval vznik celé kolekce. Na stejných principech byly navrženy například police na knihy či lavice. Interiérovému designu jsem se v minulosti věnoval již mnohokrát. Navrhoval jsem také například interiéry studia Cigler Marani Architects, což byla zajímavá zkušenost v podobě práce s prostorem určeným pro naši vlastní architektonickou tvorbu. Mohli jsme zde experimentovat a zdokonalit díky tomu návrhy určené našim klientům. Na interiérovém designu pracuji i nyní, konkrétně se jedná o kancelářské prostory a showroom společnosti Arendon.

Máte svůj architektonický sen? Projekt, který byste jednoho dne chtěl realizovat?

Snem architekta je vždy další projekt a veškeré výzvy, které přinese.

Interiér vily v Dolních Břežanech

Vincent Marani
(*1966)
Vincent Marani je architekt amerického původu, zakladatel a vedoucí studia Marani Architects. Ve své dosavadní kariéře se podílel na řadě významných projektů napříč Evropou i Spojenými státy, mimo jiné během působení v americké společnosti Murphy/Jahn či jako partner v ateliéru Cigler Marani. V České republice žije a pracuje od roku 2000, jeho tuzemská tvorba zahrnuje jak kancelářské, tak rezidenční projekty. Mezi významné se řadí například pražský administrativní komplex The Park, obchodní a kancelářské centrum Quadrio, vila v Dolních Břežanech či dvě vily navržené pro komunitu Oaks Prague. Vincent Marani je členem evropské pobočky Amerického institutu architektů (AIA).

TEXT: TEREZA JANIŠOVÁ
FOTO: ARCHIV VINCENTA MARANIHO

Článek byl uveřejněn v časopisu ASB 2/2017.