ASB Osobnost architektury a stavebnictví: Vždycky jsme hledali jinou cestu než ostatní, říká Leopold Bareš

Představujeme prvního z letošních nominantů na ocenění ASB Osobnost architektury a stavebnictví. Leopold Bareš patří mezi významné osobnosti českého stavebnictví, které se dlouhodobě podílejí na rozvoji moderní architektury a jeho firma návrhem dodávaných fasád architektům umožňuje realizovat své návrhy. Po studiu na ČVUT fakultě stavební v Praze – obor fyzikální analýza staveb, založil pan Bareš v roce 1991 se svými spolužáky firmu Sipral a od roku 2000 je jejím jediným vlastníkem.

Pod jeho vedením se Sipral zařadil mezi přední evropské dodavatele komplexních fasádních systémů. Kromě domácího trhu zanechává významnou stopu v architektuře a fasádách primárně ze skla a hliníku v řadě evropských zemí – vedle Česka a Slovenska také ve Velké Británii, Francii, Dánsku nebo aktuálně v Řecku.

Leopold Bareš se nadále aktivně věnuje řízení společnosti na vývoji technických řešení a přípravě projektů. Jeho dlouhodobým přístupem je důraz na inovaci, precizní inženýrství a úzkou spolupráci s architekty při tvorbě současné architektury.

Když jste roku 1991 Sipral zakládal, dokázal jste si představit, že jednou budete dodávat své produkty pro Franka Gehryho nebo Zahu Hadid?

Když jsem firmu zakládal se svými spolužáky v roce 1991, tak jsem možná ani Franka Gehryho ještě neznal, nebo jsem nevěděl, kdo to je. A určitě pro mě osobně to byl krok k ohromným možnostem, k seberealizaci. To znamená, moje preference byly dělat úžasné projekty, dělat nové projekty, dělat i výzvy. Moc jsem neplánoval, co bude za rok, za dva, spíš jsme řešili ty okamžité věci.

Co zpětně vnímáte jako hlavní profesní příležitost, která posunula Sipral kupředu?

Bylo to spíš také jako zaměření na něco nového, objevování nových možností, nových technologií. Ono se celé nese naší firmou a možná jsem tomu ty základy dal já, kdy jsem vždycky hledal určitou cestu jinou, než šli ti ostatní. A v podstatě ty naše první projekty, které jsme dělali, jsme dělali rovnou jako zakázkové řešení, svým způsobem ve své době. To znamená, že jsme nešli osvědčenými metodami, ale hledali jsme vždycky podstatu věci, podstatu problému a na to jsme našli nějaké řešení. Takže to si myslím, že byla ta hlavní příležitost nebo hlavní benefit naší firmy.

Během více než třiceti let jste sledoval velký technologický rozvoj oboru. Která inovace podle vás změnila navrhování a výrobu fasád nejvíce?

Pokud bych měl hodnotit zpětně těch 30 let, tak kromě různého rozvoje technologií, kvality skel a tak dále, si myslím, že největší význam pro nás mělo využití projektování ve 3D.

Právě protože jsme vždycky byli zvyklí dělat atypická řešení, kde to nebylo něco, co jsme používali opakovaně, ale naopak jsme hledali nové způsoby a 3D prostředí, 3D modelování bylo něco, co nám umožňovalo v těch projektech nalézt to finální správné řešení a nedělat chyby. A v podstatě nám otevřelo cestu i k těm velkým zakázkám a k těm velkým jménům.

Jakých referencí Sipralu si nejvíce vážíte a proč?

Každá zakázka měla nějaký svůj význam, ať to byla zakázka malá nebo velká, ať to byl významný architekt nebo neznámý architekt. Vždycky nás to něco naučilo, ale pokud bych se měl zaměřit asi na ty nejprestižnější nebo nejvýznamnější, tak si myslím, že velký počin byl projekt pro Nadaci Louis Vuitton, kde architektem byl Frank Gehry a my jsme tam dělali velkou část konstrukce.

Byl to úplně nový postup, úplně nový způsob projektování, kdy jdete od vnějšího obalu do detailu té konstrukce, kdy v podstatě každý den se probouzíte a přemýšlíte, jak budete pokračovat dál, protože to řešení bude tohle na ten den. A nejste schopni říci, že víte řešení za deset dnů. A pak určitě dalším velkým počinem byla Zaha Hadid.

To byl projekt, který jsme dokončili před pár lety a zase díky asi zkušenostem z těch předchozích projektů jsme byli schopni udělat úplně jedinečné řešení.

Na jakých projektech Sipral aktuálně pracuje a jakou vizi máte pro další směřování společnosti?

V současné době pracujeme na projektech jednak hodně v zahraničí. Pracujeme v Anglii, kde děláme projekt 75 Old Brown Street. Děláme projekt v Řecku, kde děláme velký hotel, dvousetmetrový hotel v Athénách. Pracujeme na dalších projektech v Anglii, pracujeme v Čechách na projektu pro centrálu ČEZu. A na tomto projektu uplatňujeme dnes nově vyvíjenou technologii 3D tisku betonových tvarovek, což je úplně jedinečná technologie, patentovaná před pěti lety. Máme druhý stroj na světě, který byl vyroben. A v podstatě tam jdeme, říkám, úplně novým postupem, úplně novou technologií. Říkáme tomu velký Průša, a je to opravdu tisk tvarovek velikosti 4×3 metry. Takže něco jedinečného.