asb-portal.cz - Odborný portál pro profesionály v oblasti stavebnictví

Staveniště

09.03.2010
Po dobu výstavby jsme obtěžováni hlukem a prachem ze stavby. Stavební činnosti se bohužel bez těchto průvodních negativních jevů neobejdou. Aby jich bylo co nejméně, je potřeba jasně vymezit hranice staveniště a dodržovat na nich bezpečnostní opatření. Po dokončení výstavby musí být výsledek práce stavbařů takový, abychom jim všechna dočasná omezení odpustili.
Oplocení staveniště
Staveniště v nezastavěném území v extravilánu obce musí být doplněno oplocením, pokud je jeho vzdálenost od veřejné komunikace menší než 30 m.

Staveniště mimo zastavěné území, kde se nepředpokládá veřejný přístup (např. pole) se nemusí ohradit nebo oplotit, je-li s uživateli pozemku dohodnuto, jakým způsobem se bude na nebezpečí po obvodu staveniště upozorňovat. Dodavatel stavebních prací je povinen zajistit staveniště z hlediska zdraví tak, aby se vyloučilo ohrožení života – musí tedy zajistit například otvory, jámy, nestabilní konstrukce, stavební díly či stroje.

Staveniště v zastavěném území obce (například v proluce) musí mít na své hranici souvislé oplocení vysoké minimálně 1,8 m.

Pokud staveniště zasahuje do přilehlé plochy nebo pozemní komunikace, musí být na této zúžené nebo na náhradní komunikaci oploceno (ohrazeno) a v noci nebo za snížené viditelnosti řádně osvětleno. Na začátku a na konci oplocení (ohrazení) podél komunikace musí být umístěno výstražné červené světlo. Další světla se umisťují na oplocení (ohrazení) ve vzdálenostech maximálně po 50 m.

Při uspořádání staveniště se musí dbát na splnění požadavků nařízení vlády č. 101/2005 Sb.
U liniových staveb a tam, kde se provádějí krátkodobé práce, se za postačující ochranu okolního provozu považuje dvoutyčové zábradlí vysoké 1,1 m.

Pokud není možné z provozních nebo technologických důvodů u prací, které jsou prováděny na pozemních komunikacích, provést ohrazení, musí být bezpečnost provozu zajištěna například řízením provozu nebo střežením.

Vstupy a vjezdy na staveniště
Veškeré vstupy na staveniště a přístupové cesty, které ke vstupům vedou, musejí být opatřeny bezpečnostními značkami se zákazem vstupu nepovolaných osob.

Také vjezdy pro vozidla musejí být opatřeny dopravními značkami, které usměrňují provoz vozidel na staveništi. Staveniště musí být také označeno zákazem vjezdu nepovolaných osob na všech vjezdech a všech přístupových komunikacích, které na staveniště vedou.

Tab.: Znamení pohybem paží při navádění řidiče (podle nařízení vlády č. 11/2002 Sb.)




Komunikace uvnitř staveniště
Při jednosměrném provozu na staveništi musí být na komunikaci vyčleněn pás pro pěší široký minimálně 0,75 m. Při obousměrném provozu musí být na komunikaci ponechán pás pro pěší široký minimálně 1,5 m.
Pokud se na komunikaci nachází překážka vyšší než 100 mm (například náhlý výstupek nad povrchem komunikace), musí být tato překážka opatřena pro chodce přechodem nebo pro vozidla přejezdem s odpovídající únosností.

Přes frekventovaná místa a tam, kde hrozí poškození vozidly, nesmějí být pokládány pohyblivé přívody elektrické energie (například kabely). V těchto případech se elektrické vedení chrání krytem, ochranným obložením nebo jiným vhodnějším umístěním (například vyvěšením do výšky). Pokud není možné stávající nadzemní elektrické vedení přesunout mimo staveniště nebo jej odpojit od zdroje, je nutné zabránit vjezdu do jeho ochranného pásma. Pokud ani to není možné, je třeba zavěsit zábrany a doplnit náležitá
upozornění.

Za dostatečnou pěší podchodnou výšku na staveništi se až na výjimky považuje výška minimálně 2,1 m. Za výjimečnou výšku se považuje výška 1,8 m – v tomto případě musí být podchod doplněn o výstražné označení.

Údržba staveništních komunikací
V případě sucha je potřeba všechny cesty kropit, protože prach snižuje viditelnost a zhoršuje kvalitu ovzduší. V zeminách citlivých na vlhkost je potřeba zpevňovat cesty alespoň v kritických místech navážkou vhodného materiálu vysokou 0,3 až 0,5 m. Kombinovat ji lze s geotextiliemi, mechanickou stabilizací, vápennou stabilizací a podobně. Doporučuje se také během deště pozastavit na přepravních trasách dopravu. Časové prostoje tak budou kratší, než kdyby byly následně opravovány poškozené cesty.

Venkovní pracoviště (pevná i pohyblivá), která se nacházejí ve výšce (například lešení) nebo v hloubce, musejí být pevná a stabilní. Zohledňuje se na předpokládaný počet osob, které se na nich budou zdržovat, maximální zatížení i jeho rozložení a povětrnostní vlivy.

Elektrická energie na staveništi
Původní rozvody elektrické energie, které existovaly před zřízením staveniště, je třeba identifikovat, zkontrolovat a viditelně označit.

Pohyblivé a poddajné přívody musejí být pokládány tak, aby se nepoškodily. Dočasné zařízení pro rozvod elektrické energie musí být podrobováno pravidelným kontrolám a revizím v předem stanovených intervalech. Podle ČSN 33 1500 je to minimálně jednou za půl roku. Prozatímní instalace nesmějí být zřízeny v prostředí s nebezpečím výbuchu.

Staveništní rozvaděče musejí být v provedení minimálního krytí IP 23. Rozvaděče (rozvodnice) musejí být za provozu uzam­čené. Přístupný musí být pouze hlavní vypínač, který je umístěn tak, aby byl snadno přístupný a zabezpečený proti neoprávněné manipulaci. S jeho umístěním musejí být seznámeny všechny fyzické osoby zdržující se na staveništi.

Obvody napájející zásuvky se jmenovitým proudem do 32 A musejí být připojeny přes proudový chránič s vybavovacím reziduálním proudem do 30 mA. Obvody napájející zásuvky se jmenovitým proudem vyšším než 32 A musejí být připojeny přes proudový chránič s vybavovacím reziduálním proudem nepřesahujícím 500 mA. Tyto nové požadavky přinesly zásadní změnu v nárocích na technický stav elektrického prozatímního zařízení na staveništích.

Pokud se na staveništi nepracuje, musejí být elektrická zařízení odpojena. Zapnuta zůstávají pouze ta, kde je to z technologických důvodů nezbytné.

Povinnosti zaměstnavatele

Zaměstnavatel musí dbát na udržování čistoty a pořádku na staveništi. Všechny otvory a jámy musejí být bezpečně zakryty nebo ohrazeny.

Staveniště je potřeba uspořádat podle příslušné dokumentace. Za uspořádání staveniště (pracoviště) odpovídá zhotovitel, kterému bylo staveniště (pracoviště) prokazatelnou (písemnou) formou předáno.
Všichni zaměstnanci musejí být před zahájením prací seznámeni s místy pro parkování vozidel. Podle místních podmínek lze zajistit, aby couvání a otáčení vozidel bylo zajišťováno další osobou (tab.).

Doporučuje se, aby byla vozidla vybavena zvukovou signalizací zpětného chodu (tzv. couvací akustický alarm). U rozsáhlejších staveb se zpracovává dopravněprovozní řád. Zhotovitel má provádět odborné prohlídky pracoviště. Provádí je způsobem a v intervalech stanovených v průvodní dokumentaci. Odborné prohlídky se provádějí vždy po změně polohy a po mimořádných událostech. Zhotovitel musí přerušit práci, pokud by její pokračování ohrožovalo zdraví a životy pracovníků na staveništi nebo osob v jeho okolí, pokud by byl ohrožen majetek nebo životní prostředí. Důvodem nemusejí být pouze vlivy stavební činnosti (například technický stav konstrukcí nebo provozní podmínky strojů), ale i nepříznivá povětrnostní situace, geologické a hydrogeologické poměry, živelné události nebo nepředvídatelné okolnosti. Při přerušení prací se provedou nezbytná opatření a vyhotoví se o nich zápis. Se změnami technologických postupů musejí být neprodleně seznámeny příslušné fyzické osoby. Při stavebních pracích prováděných za snížené viditelnosti musí být zajištěno dostatečné osvětlení.

Fyzické osoby pracující v místech s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky, zasypání, utonutí, otravy nebo výbuchu musejí být seznámeny s pravidly dorozumívání pro případ rizika nehody. Současně musí být stanovena forma dohledu pro včasné poskytnutí pomoci. Například při výkopech na odlehlých místech, kde není zajištěn stálý dohled, nesmí být ve výkopu od hloubky 1,3 m pouze jeden pracovník.

Při přerušení stavebních prací je potřeba střežit objekt nebo areál, kde jsou stavební práce realizovány.

Ing. Kamil Barták, CSc.
Foto: archiv autora

Autor se zabývá kontrolou technické úrovně významných staveb a jejich realizací. Většinou jde o stavby v České republice, které jsou hrazené z prostředků EU.

Literatura
1. Nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništi.
2. Nařízení vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí.
3. Vyhláška č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích, ve znění pozdějších předpisů.
4. ČSN 33 1500 – Elektrotechnické předpisy. Revize elektrických zařízení.
5. Nařízení vlády č. 11/2002 Sb., kterým se stanoví vzhled a umístění bezpečnostních značek a zavedení signálů, ve znění nařízení vlády č. 405/2004 Sb.

Článek byl uveřejněn v časopisu Realizace staveb.

Komentáře

Prepíšte text z obrázku do poľa. Ak nedokážete text rozoznať, kliknite na obrázok.

Další z Jaga Media