asb-portal.cz - Odborný portál pro profesionály v oblasti stavebnictví

Skrytá synagoga v Turnově

21.08.2009
Synagoga z roku 1719 byla od 60. let minulého století zamaskována tak dobře, že většina místních obyvatel o ní neměla tušení. Je totiž obklopena vyššími domy a léta v ní byl sklad železářství. Teprve před šesti lety se městu Turnov podařilo zdevastovanou kulturní památku získat a obnovit způsobem, který ctí historii i tisícileté židovské tradice. Vydatně mu v tom pomohl grant z Norska.

Norský finanční mechanismus přispěl na realizaci obnovy v přepočtu 8,5 miliony korun, tedy více než z poloviny. Slavnostní otevření zrekonstruované památky v listopadu loňského roku se stalo významnou událostí – přijel se podívat izraelský konzul v Praze, norský velvyslanec i členové pražské Židovské obce.

Zájem občanů o dny otevřených dveří spojené s přednáškami a hudbou byl nečekaně velký. Od dubna budou probíhat v bývalé modlitebně výstavy, koncerty a populárně-naučné programy pro školy i pro veřejnost. Fakt, že se synagoga po kolaudaci nestane budovou bez života, je pro norské mecenáše klíčový. Podmínkou grantu bylo sestavit program akcí na pět let dopředu.

Židovská obec ve městě se rozpadla během II. světové války a prakticky se nepodařilo ji oživit. Proto nelze ani v současnosti obnovit v synagoze židovské náboženské rituály. Schránka na tóru bude tedy vybavena pouze maketou – svatý text lze mít jen tam, kde se židovská víra praktikuje. I navzdory nevelkým prostředkům, kterými město disponuje, věnovalo budoucnosti kulturního stánku významnou pozornost. Na naplnění programu zaměstnalo odbornici na judaismus, která zprostředkuje osvětu a vzdělávání o rozmanitých tématech včetně těch, která společnost dodnes považuje za důležitá (např. holocaust a židovské svátky).

Židovské muzeum v Praze také přislíbilo Turnovu zapůjčit k vystavení vzácné židovské liturgické předměty. „Jednali jsme i s ortodoxní cestovní kanceláří, která pořádá zájezdy po Čechách pro izraelské turisty, aby synagogu uvedli ve své nabídce. Dosud turisty vozili jen do Terezína,“ říká Terezie Dubinová, správkyně synagogy.

Objev ve výtahové šachtě
Obnova budovy stála město nemalé úsilí. Především bylo nutné přimět dosavadního majitele k prodeji. Podnikatel, který koupil synagogu v malé privatizaci a považoval ji pouze za levný skladovací prostor v centru města, na tom neměl zájem. Ale podařilo se a na vybraných odbornících bylo, aby vrátili synagoze původní podobu. Respektive podobu z 30. let minulého století, protože žádné starší dokumenty o vzhledu původní stavby z roku 1719 se nepodařilo najít.

„Měli jsme k dispozici vlastně jen tři černobílé fotografie z té doby a budovu samotnou, a tak jsme museli pátrat v ní,“ popisuje dobrodružný průběh realizace Tomáš Hocke, projektant a autor koncepce a designu interiéru. Zachoval se pouze poničený malovaný strop, fragmenty nástěnné malby, vstupní dveře, detaily profilování kamenných prvků a barokní fasády. Jinak byla stavba dosti zdevastována.

Především byla v 60. letech minulého století celá přestropena železobetonovým stropem, do rohu dispozice byl vložen nákladní výtah a přistavěny ocelové lávky k prodejně. Všechna okna byla částečně zazděna a nahrazena jinými, podlahy byly zabetonovány. Beton a zatékání do objektu způsobily vlhnutí zdí – v některých se objevily trhliny; krov a nosnou stropní konstrukci napadla dřevomorka.

Proto se nejprve přikročilo k záchraně stropu a rekonstrukci střechy. Následovala částečná výměna primárního nosného trámového roštu a částečné výměny hlavic sekundárních trámů plátováním za pomoci svorníků a ocelových záchytek.

Původní ocelová táhla, na kterých byl vyvěšen podhled, byla doplněna novými táhly, aby se minimalizoval zásah do stávajícího podhledu. Krov se podařilo zachránit tím, že nové pozední trámy byly umístěny na nově vyzděné pilíře. Jen na některých místech musely být krokve napadené dřevomorkou vyměněny tzv. protézováním.

Každý detail je důležitý
Střecha dostala nové dřevěné bednění a místo eternitových šablon si projektanti na základě historických pramenů jako krytinu zvolili břidlici, která je i součástí vstupního průčelí synagogy. „Při hledání původní železnobrodské břidlice jsme zjistili, že dnešní dodavatelé už neumí naštípat tak slabé desky jako před 80 lety,“ konstatuje Tomáš Hocke. Projektant i památkáři diskutovali nad každým detailem, při pokládce střechy došlo například i na repliky původních zachytávačů sněhu.

Jakmile byla stavba zajištěna shora, bylo nutné odstranit železobetonový strop. Předtím musela být stavba staticky zajištěna vkládáním výztuže do spár cihelného zdiva, aby nedošlo k ohrožení statiky objektu při bourání nového stropu, a zafixována malba stropu původního. Díky vybourání výtahové šachty se podařilo nalézt vzorek původního malovaného dekoru.

„Podle něj jsme pak vytvořili šablony a použili je v prostoru ženské galerie. Stejně tak odstín malby jsme vzali odsud,“ říká Tomáš Hocke. Hodila se i restaurátorům při obnově poškozeného stropu. Díky dalším nálezům měli práce dost: bylo nutné restaurovat pamětní desky skryté pod přizdívkami ve výklencích synagogy, starobylé dřevěné desky s desaterem, nově objevenou niku rituálního umyvadla, svatostánek s nejbližším okolím a další prvky.

Poslední tajemství
Došlo také na rekonstrukci podlahy. Pod betonem byla odhalena nová tajemství chrámu, která z dobových fotografií nebylo možné zjistit. Objevila se cihelná dlažba v předsíni, pískovcová dlažba v modlitebně, části dřevěné podlahy. Zdálo se, že všechny informace o původní podobě synagoga ještě nevydala.

Proto byli pozváni archeologové, aby odkryli poslední tajemství, která ještě zbývala. V hloubce asi půl metru pod úrovní podlahy našli části původního svatostánku včetně schodiště, původní podlahu synagogy, fragmenty původních kamenných prvků, části omítek atd. Našli také části tzv. bímy, ohrazeného místa uprostřed modlitebny, kde se předčítalo z tóry. Díky jejich objevu se podařilo přesně vymezit, kde bíma stála.

Následovalo několik schůzek projektantů, památkářů a zástupců města o dalším postupu. Bylo možné buď odhalit původní podlahu celou a obnovit bímu, anebo raději zůstat u původního záměru, tj. vrátit synagogu do doby třicátých let 20. století, z níž pocházely jediné dochované fotografie.

„Město nakonec přistoupilo na náš původní záměr. I kdybychom nechali odkryté pozůstatky svatostánku nebo bímy, museli bychom je zakrývat sklem, což by roztříštilo celkový dojem obnovovaného interiéru. Synagoga je navíc v záplavové oblasti, a první větší povodeň by to vše nenávratně zničila,“ vysvětluje Tomáš Hocke. Proto nechali nálezy zakrýt a půdorys bímy byl vyznačen odlišnou dlažbou. Stávající pískovcovou dlažbu doplnila – opět kvůli riziku povodní – dlažba cihelná, kladená do drtě spárované pískem. Dlažba ve dvoře se většinou nezachovala, jen úzký pruh podél vedlejší budovy je jejím torzem.

Golem za dveřmi
Na restaurátorské práce se podařilo získat jak studenty zdejší střední uměleckoprůmyslové školy, tak některé rodáky z Turnova, kteří jsou dnes zručnými restaurátory certifikovanými ministerstvem kultury. Z Turnova pochází i kameník Petr Verich, který se na realizaci podílel. Na obnově památky se tak sešli „všichni dobří rodáci“ a spolu s projektantem si dali na všech prvcích velmi záležet. Projevilo se v tom i nadšení pro věc ze strany většiny zúčastněných. „Pro nás to jednoznačně byla příjemná práce, otázka prestiže,“ říká Tomáš Hocke. „Musel jsem si nastudovat hodně historických podkladů o podobných synagogách, několik podobných v Čechách navštívit. Kdykoliv jsem si nevěděl rady, moc mi pomohl svými radami Arno Pařík z pražského Židovského muzea. Ten mimochodem také pochází z Turnova,“ dodává projektant.

Kromě kvalitně provedených replik lustrů, svícnů a mříže na ženské galerii je výrazným novodobým prvkem ozdobné kování na pultu pro průvodce a také socha rodícího se Golema – obojí od uměleckého kováře Davida Čermáka. Socha je důmyslně skryta na druhém dvorku z boční strany synagogy, dostat se k ní je možné otevřením nízkých dvířek a projitím stejně tak nízkým průchodem. Je to sice utajené místo, ale pro podpoření tajemné podstaty Golema vlastně celkem příhodné.

Obnova židovské synagogy
Charakteristika: rekonstrukce
Funkce: expoziční, přednáškový a koncertní prostor
Místo: Turnov, Krajířova ul. 374
Investor: město Turnov
Realizace: 2007–2008
Náklady na realizaci: 13,5 mil. Kč
Projektant, koncepce: Tomáš Hocke – Profes Projekt, spol. s r. o., Turnov 
Design interiérů: Tomáš Hocke
Statická část: Petr Chval – Profes Projekt, spol. s r. o.
Odborné konzultace: Arno Pařík – Židovské muzeum v Praze
Památkový dohled: Tomáš Kesner, Ľubomír Turčan – NPÚ Liberec; René Brož, Marie Roubalová, Alena Růžičková – Městský úřad Turnov
Archeologický dohled: Jan Prostředník – Muzeum ­českého ráje Turnov
Stavebnětechnický průzkum: Diagnostika stavebních konstrukcí, s. r. o., Liberec
Stavebněhistorický průzkum: M. Ebel, K. Podroužek – NPÚ Ústí nad Labem
Zhotovitel: Status Turnov, s. r. o.
Zajímavosti stavby: původní, v Čechách nejseverněji zachovaná stavba synagogy, umístěná v unikátní sevřené urbanistické struktuře města

Konstrukční řešení: historický objekt synagogy v klasickém uspořádání centrálního prostoru, předsíně a ženské galerie, stěnový systém přestropený dřevěným rámovým stropem a zastřešený klasickým vaznicovým krovem
Zdivo: smíšené kamenné a cihlové
Podlahy: zčásti původní kamenné dlažby, zčásti cihelná dlažba (Wienerberger: Terca-Antik), na ženské galerii podlahová prkna
Schodiště: původní, kamenné
Materiály interiér: dřevo (masiv), kované prvky

Subdodavatelé prací, technologií, materiálů a vnitřního vybavení:
Část zdravotechnika: Richard Müller, Michal Cimbál – Profes Projekt, spol. s. r. o.
Část slaboproud: František Vocásek – EFG, s. r. o., Turnov
Část elektroinstalace: Jaroslav Bednář – BEL Liberec
Sochy, instalace: David Čermák
Restaurátorské práce: Pavla Vosádková, Jan Coufal,
Petr PavlištíkTruhlářské a kovářské výrobky: R.A.M.I., restaurátorské ateliéry Praha
Repliky historických svítidel: Střední uměleckoprůmyslová škola Turnov
Kamenické výrobky: Petr Verich
Repliky textilií:Miroslava Houšťová
Dveře, okna, podlahy: Truhlářství Špalek
Subdodávka elektroinstalace: Dehes Turnov


Iva Nachtmannová
Foto: Jan Staněk, autorka


Článek byl uveřejněn v časopisu ASB.

Komentáře

Prepíšte text z obrázku do poľa. Ak nedokážete text rozoznať, kliknite na obrázok.

Další z Jaga Media