asb-portal.cz - Odborný portál pro profesionály v oblasti stavebnictví

Česko má nové kulturní památky

23.07.2014

Mezi 43 nově prohlášenými kulturními památkami v prvním pololetí 2014 je například rabínský dům, mateřská škola a klubovna tenisového klubu.

Za první pololetí roku 2014 bylo Ministerstvem kultury ČR prohlášeno za kulturní památku čtyřicet tři staveb nebo jiných nemovitých objektů. Kromě typově tradičních památek, mezi něž patří například kostely, venkovské usedlosti či mlýny, jsou mezi nově prohlášenými zastoupeny i dříve opomíjené objekty občanské vybavenosti – například školka, klubovna tenisového klubu nebo veřejná studna.



Nejvíce ve Středočeském kraji
Pouze dva kraje – Moravskoslezský a Zlínský – nemají mezi nově prohlášenými kulturními památkami své zástupce. Naopak hned sedm se nachází ve Středočeském kraji, po pěti nových kulturních památkách mají kraje Jihočeský, Královéhradecky, Olomoucký a Vysočina, čtyři najdeme na Plzeňsku a v kraji Ústeckém, tři jsou v krajích Jihomoravském a Libereckém a pouze dvě nové kulturní památky lze najít na Karlovarsku.


Většina (celkem sedmnáct) nových kulturních památek přitom vznikla jako církevní stavba, případně jako vyjádření duchovních potřeb tehdejších tvůrců. Do této kategorie lze řadit nejen kostely a kaple, ale také krucifixy, boží muka a sochy svatých. Druhou nejpočetnější skupinou tvořily (s dvanácti zástupci) v prvním čtvrtletí roku 2014 stavby, které bychom dnes řadili mezi občanskou vybavenost. Patří sem například školky a školy, ale také mosty, veřejná studna, klubovna tenisového klubu nebo hřbitov. V minulosti mezi kulturními památkami tento typ příliš nefiguroval, v poslední době je však zastoupen stále častěji. Tato skutečnost odráží současný trend památkové péče, která se více zaměřuje na zástupce staveb souvisejících s každodenním životem obyvatelstva a zhodnocení kulturně-historických dokladů vývoje životního stylu či změn společenské situace. Třetí nejpočetnější skupinou jsou obytné stavby, mezi něž patří zámky, vesnické chalupy a usedlosti, ale také vily, činžovní dům a myslivna. Nejméně zastoupenou skupinou - objevující se však mezi novými kulturními památkami stále častěji - jsou technické, případně industriální stavby.



Co je kulturní památka?
Za kulturní památky prohlašuje ministerstvo kultury České republiky nemovité a movité věci popřípadě soubory, které jsou významnými doklady historického vývoje, životního způsobu a prostředí společnosti od nejstarších dob do současnosti, projevy tvůrčích schopností a práce člověka z nejrůznějších oborů lidské činnosti anebo věci které mají přímý vztah k významným osobnostem a historickým událostem. „Stavby, které jsou kulturními památkami, jsou jen malou částí památkového potenciálu České republiky a tvoří jen zlomek našeho kulturního dědictví. Jsou ve skutečnosti jen dílčím segmentem historického stavebního fondu, který je neodmyslitelnou součástí národní kulturní identity a historickou pamětí místa. Proto je třeba, aby ochrana těchto hodnot nebyla pouze záležitostí státní památkové péče, ale i místních a regionálních samospráv. Jedině společnost jako celek má potenciál k zachování kulturního dědictví v celé jeho pestrosti a rozmanitosti pro budoucnost,“ říká Naďa Goryczková, generální ředitelka NPÚ.


Za zachování hodnot kulturních památek nesou odpovědnost jejich vlastníci, úlohou Národního památkového ústavu je však poskytnout jim odbornou pomoc a radu. Nejčastěji k tomu v praxi dochází při opravách, obnovách či údržbě objektů. V případě, že vlastník kulturní památky zamýšlí provést její obnovu, musí si vyžádat rozhodnutí výkonného orgánu památkové péče, tedy obce s rozšířenou působností (ale v některých případech také krajského úřadu či ministerstva kultury). Územní odborná pracoviště Národního památkového ústavu poskytují výkonným orgánům k danému záměru svá vyjádření jako podklad pro rozhodnutí, těžištěm jejich práce je však spolupráce s vlastníky či projektanty – poskytují jim podklady pro přípravu obnovy, včetně svých odborných znalostí, a pomáhají nalezení řešení, které umožní obnovit kulturní památku při zachování jejích hodnot. V terénu pak pracovníci územních odborných pracovišť dohlížejí na realizaci prací.



Pomoc vlastníkům
Státní památková péče se snaží vyjít vlastníkům kulturních památek vstříc i z hlediska pokrytí nákladů, které může oprava kulturních památek jako specifických historických staveb vyžadovat. Finanční podporu na jejich obnovu lze získat z řady zdrojů – jedním z často využívaných je každoročně vyhlašovaný dotační program ministerstva kultury s názvem Havarijní program, který jen v roce 2013 přispěl na obnovu více než dvou set kulturních památek na území republiky částkou 58 932 775 Kč. Řadu dalších možností, jak na opravu kulturních památek získat finanční příspěvek, nabízejí dotační programy jednotlivých krajů nebo obcí, u větších staveb také fondy Evropské unie nebo Norské fondy.


Památky a historické hodnotné stavby jsou – bez ohledu na vlastnictví – kulturním dědictvím nás všech. Každý z nás má také možnost ovlivnit, které z nich budou zařazeny mezi zapsané – a tedy státem chráněné - kulturní památky. Návrh na prohlášení věci za kulturní památku může na ministerstvo kultury podat kterákoli fyzická nebo právnická osoba, v praxi to často bývají jednotlivá územní pracoviště Národního památkového ústavu. V případě archeologických památek navrhuje památky AV ČR, často však opět na podnět některého z pracovišť NPÚ. Ministerstvo kultury podnět vyhodnotí a případně zahájí správní řízení, na jehož konci objekt za kulturní památku prohlásí či neprohlásí.
Kulturní památky jsou od roku 1958 evidovány v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky (ÚSKP), který je veden generálním ředitelstvím Národního památkového ústavu. K 30. červnu 2014 bylo v Ústředním seznamu kulturních památek zapsáno celkem 40 297 nemovitých kulturních památek (jejich seznam je veřejně přístupný na adrese monumnet.npu.cz/pamfond/hledani.php ) a 47 262 movitých kulturních památek – celkový počet objektů a předmětů je ale mnohonásobně vyšší a blíží se 2 milionům (např. Pražský hrad je jedno rejstříkové číslo, pod kterým se skrývá více jak 300 objektů, jeho mobiliář je také jen jedno rejstříkové číslo, čítající na 13 000 položek). Kulturní památky, které tvoří nejvýznamnější součást kulturního bohatství národa, mohou být nařízením vlády prohlášeny za národní kulturní památky.

V současnosti je v České republice 296 národních kulturních památek a jejich seznam je veřejně přístupný na adrese monumnet.npu.cz

Text: red
Foto: NPÚ

Komentáře

Prepíšte text z obrázku do poľa. Ak nedokážete text rozoznať, kliknite na obrázok.

Další z Jaga Media