asb-portal.cz - Odborný portál pro profesionály v oblasti stavebnictví

Meierova kostka mezi pankráckými věžemi

19.04.2011
Zatím posledním dílkem puzzle velkorysého projektu nazvaného City podle architektonicko-urbanistické studie Pankrácké pláně z dílny newyorské kanceláře architekta Richarda Meiera bude budova City Green Court. Ta nedávno získala nejvyšší stupeň precertifikace LEED Platinum v mezinárodně uznávaném hodnocení ohleduplnosti k životnímu prostředí.
Když byla v roce 2001 veřejnosti představena smělá vize přeměny centrální části Pankrácké pláně podle studie Richarda Meiera, vyvolala bouřlivé reakce; již před jejím zveřejněním stáli proti sobě odpůrci a zastánci vzniku jakéhosi pražského ­Manhattanu. Neofunkcionalista, žák Le Corbusiera a držitel prestižní Pritzkerovy ceny Richard Meier se ve svém návrhu snažil napravit a esteticky kultivovat původní zástavbu tehdy sestávající ze solitérních věží nedostavěné budovy Rozhlasu, hotelu Panorama a Motokovu. Z izolovaných domů se pokusil vytvořit souvislou zástavbu a ze zanedbané části vytvořit multifunkční moderní pulzující obchodní čtvrť.

Protože Meierův návrh počítal také s výstavbou dalších a vyšších mrakodrapů, které by dotvořili se stávajícími výškovými budovami ucelenou kompozici, vyvolal vlnu nesouhlasu a aktivita občanských sdružení a památkářů tento plán zastavila. Richard Meier se tehdy pustil jen do přestavby bývalé budovy Rozhlasu, která byla po dlouhých letech příprav dokončena v roce 2008. Druhou Meierovou budovou je City Point, která byla v témže roce dokončena na místě nevyhovujícího objektu hudební výroby v těsné blízkosti bývalé budovy Rozhlasu, dnes po přestavbě nazvané City Tower.

Měřítkem ekologické výstavby
Třetím lístkem pankráckého Meierova trojlístku se stane budova City Green Court, která by měla být dokončena v prvním čtvrtletí příštího roku.

Původní návrh objektu doplňujícího severozápadní roh administrativně-obchodního superbloku podél ulic Pujmanové a Hvězdova v těsné blízkosti pankrácké dominanty City Tower a přilehlé administrativní budovy City Point vznikal pro společnost ECM, který měl v plánu celý komplex vybudovat. Loni však projekt odkoupila Skanska. Ta rozhodla o jeho přepracování tak, aby splňoval přísná kritéria systému certifikace LEED, vyvinutého americkou Radou pro šetrné budovy (U.S. Green Building Council). Projekt City Green Court nedávno skutečně získal precertifikaci nejvyššího stupně LEED Platinum a je tak prvním kancelářským projektem v Česku, který toho dosáhl.

Projekt vznikl ve spolupráci s českým ateliérem Cuboid Architekti. „Pracujeme společně na tom, aby se City Green Court stal měřítkem pro podobné projekty ekologických budov,“ říká Richard Meier. „Tento úkol byl obzvláště náročný, neboť měl vyjádřit budoucí architektonický vývoj české metropole a zároveň reflektovat krásu historické Prahy,“ doplňuje Meier, který tvrdí, že se při návrhu nechal inspirovat českou architektonickou avantgardou meziválečné doby, zejména kubismem.
-->-->
Hloubka bílé
Z určitého úhlu pohledu projekt připomíná kubistickou formu. Z kompaktní kubické hmoty vystupuje na jižní a západní straně sloupec balkonů o čtvercovém půdorysu. Jižní a západní fasáda je dále členěna rytmicky uspořádanými výraznými vertikálními panely nakloněnými v určitém úhlu tak, aby pomáhaly stínit interiér – bránily jeho přehřívání, ale poskytovaly dostatek denního světla i výhled. Právě tyto visuté panely vytvářejí vizuální efekt skutečně připomínající kubistické stavby.

Severní a východní fasáda naopak tuto ochranu před slunečním žárem nepotřebuje. Východní fasáda bude totiž stíněná výškovou budovou City Tower v jejím sousedství. Zde nahrazují vystouplé stínicí panely bílé skleněné desky a zachovávají jednotnou estetiku celého pláště. Bílou barvu má Richard Meier v oblibě a tato barva charakterizuje mnohé jeho stavby. Tvrdí o ní: „Bílá je pro mě nejkrásnější barva, protože se v ní dají poznat všechny barvy duhy. Byla vždy symbolem dokonalosti, čistoty, jasnosti. Na bílém povrchu se dá nejlépe pochopit hra světla a stínu, ploch a zářezů.“ Efektu, že bílá zdůrazňuje optický vjem v architektuře, využil i v případě chystaného pankráckého projektu.


Zelený dvůr
Jak už název City Green Court napovídá, tato osmipodlažní budova, která po svém dokončení nabídne přibližně 15 tisíc metrů čtverečních kanceláří, je utvořena skutečně jako dvůr (court). Jednotlivá patra jsou uspořádána kolem centrálního atria, které oživí vysazený vzrostlý strom (zvolen byl Bucida buceras nazývaný také černý olivovník) a zelené stěny porostlé břečťanem.

Aby příchozí snadno objevili hlavní vchod, označuje ho markýza. Jím bude možné vejít do lobby, které se volně otevírá do atria. Atrium a sedmé podlaží kanceláří kryje střecha s extenzivní zelení a světlíky. Napříč ­atriem vedou můstky propojující kanceláře v úrovni stejného podlaží, první čtyři podlaží propojuje volně stojící schodiště, které by mělo podporovat pohyb a menší využívání výtahů.

Centrální schodiště je tak jedním z mnoha prvků podporující udržitelný design budovy. Design a energeticky úsporné technologie jsou nejen šetrné k přírodním zdrojům, ale také pomáhají vytvořit komfortní pracovní prostředí. Dalšími prvky, oceněnými americkým certifikačním systémem ekologických budov, je použití přirozené ventilace přes atrium v letních měsících, zachycování dešťové vody a její využití k zavlažování rostlin a ve strojních systémech budovy, zelená střecha, ale i použití místních a recyklovaných materiálů.

Půdorys typického podlaží Půdorys 8. NP

Budova bude díky velkým proskleným plochám osvětlena maximálním množstvím přirozeného světla, které v případě potřeby doplní ekologická stropní svítidla, automaticky reagující na senzory obsazenosti a intenzitu denního světla. Mezi další prvky zajišťující komfortní a ekologický provoz patří možnost automatického vypínání pracovních stanic po pracovní době, flexibilita kancelářských prostor, které lze snadno rozčlenit, či množství zeleně v atriu i na střeše.

„Doufal jsem, že územní plán pro Pankráckou pláň by mohl být katalyzátorem růstu,“ říká závěrem šestasedmdesátiletý Richard Meier. „Po deseti letech tvrdé práce a nasazení vidíme konečně její výsledek. Je jím neuvěřitelně silná čtvrť, nová městská struktura plná života, která zprostředkovává optimistický pohled na urbanismus Prahy.” Nechme se tedy překvapit.




Kateřina Kotalová
Vizualizace: Richard Meier & Partners ­Architects, vize.com

Článek byl uveřejněn v časopisu ASB.



Komentáře

Prepíšte text z obrázku do poľa. Ak nedokážete text rozoznať, kliknite na obrázok.

Další z Jaga Media