asb-portal.cz - Odborný portál pro profesionály v oblasti stavebnictví

Wienerberger Brick Award 2012

22.05.2012
Vítězové Wienerberger Brick Award 2012 jsou určeni: Pět mezinárodních architektů bylo začátkem května na radnici ve Vídni oceněno za své vynikající zacházení se stavebním materiálem - cihlou. Celkovým vítězem a vítězem v kategorii „Speciální řešení s cihlou“ pětičlenná porota zvolila jihoafrického architekta Petera Richa za muzeum Mapungubwe Interpretation Centre v Jižní Africe. V kategorii „Neobytné stavby“ bylo rozhodnuto pro skotskou projekční kancelář NORD s transformační stanicí pro Olympijské hry 2012 v Londýně. Architekt Bart Lens přesvědčil svým projektem „Králičí nora“ v kategorii „Rodinný dům“. Portugalští architekti – bratři Francisco a Manuel Aires Mateus získali Brick Award v kategorii „Obytné budovy“ za rezidenci pro seniory Alcácer do Sal. V kategorii „Přestavba“ zabodoval Slovák Pavol Paňák se svým osobním architektonickým refugiem.
Oceněním, které největší výrobce cihel na celém světě uděluje od roku 2004 ve dvouletém rytmu, podnik odměňuje obzvláště zdařilé příklady moderní cihlové architektury. Cena je dotována částkou 27.000 Euro. „Prostřednictvím Wienerberger Brick Award chceme ukázat, jak inovačně a rozmanitě se používá stavební materiál cihla v moderní architektuře,“ vysvětluje Wienerberger-CEO Heimo Scheuch. „U všech projektů lze vycítit, jak architekti brali s maximálním citem ohled na okolí, to se opět odráží ve výběru materiálu.“
 
Mezinárodní kritici a novináři v oblasti architektury navrhli vynikající stavby z cihelných produktů. Bylo nominováno 50 projektů z 28 zemí a pěti světadílů. Konečné rozhodnutí o vítězích učinila mezinárodní porota, do které patřili Plamen Bratkov (Bulharsko), Rudolf Finsterwalder (Německo), Hrvoje Hrabak (Chorvatsko), John Foldbjerg Lassen (Dánsko) a Zhang Lei (Čína).
 
Pět vynikajících projektů podrobně
 

Muzeum Mapungubwe Interpretation Centre: filozofie místa

Celkovým vítězem a nositelem ceny v kategorii „Speciální řešení s cihlou“ je Peter Rich z Jihoafrické republiky společně s Michaelem Ramagem a Johnem Ochsendorfem za muzeum Mapungubwe Interpretation Centre v Jižní Africe. Cílem bylo vytvořit výstavní plochu ve stejnojmenném národním parku – od roku 2003 patří do světového kulturního dědictví UNESCO – na které je možné vystavovat nálezy v jejich původním prostředí.

Návštěvnické centrum nově interpretuje historické techniky kleneb a používá k tomu nanejvýš vyzrálé, vědecky fundované způsoby výstavby. Jako základ architekt ve spolupráci s University of Cambridge, UK, a Massachusetts Institute of Technology, USA, analyzoval středozemní kopuli. „Vyvážení mezi nízkou a vysokou úrovní technologie jakož i zohlednění mimořádné krajiny nechává vzniknout architektuře s univerzální a nadčasovou dimenzí,“ říká člen poroty Hrvoje Hrabak.
 
Kromě své činnosti architekta se Peter Rich angažuje v regionu a zkoumá způsoby osídlení národů Ndebele, Bantwane a Tswany: „Dívám se na jejich místnosti a navrhuji něco, čehož filozofie pochází ze smyslnosti místa.“ Proto klade kancelář Petera Richa velký důraz na to, aby bylo do realizace zapojeno i místní obyvatelstvo. Pro stavbu nového komplexu, který se většinou skládá z klenutých pavilonů různé velikosti, architekti použili ročně vyrobené cihly – tyto cihly vytvořili místní obyvatelé z jílovité půdy, cementu a vody.


 
Foto: Peter Rich



Foto: Peter Rich




Olympijská elektrická rozvodna: Perfektní cihelná fasáda

V kategorii „Neobytné stavby“ se prosadila skotská projekční kancelář NORD s elektrickou rozvodnou pro Olympijské hry 2012, která byla realizována v Olympijském parku v East End v Londýně. U této budovy je možné identifikovat čisté geometrické řešení, interpretováno ovšem bohatou uhlově černou texturou cihel. Především vnímáme kontrast v úpravě fasády mezi masivním soklem a uvolněnou horní částí. „Porota považuje projekt za velmi zdařilý z důvodu jeho nanejvýš jasné ideje a perfektního provedení cihelné fasády,“ vysvětluje člen poroty  Zhang Lei. Architekt Alan Pert: „Monolitická prostota se vědomě odlišuje od mimořádných her tvarů sportovišť.“


 
Foto: Andrew Lee



Foto: Andrew Lee




Králičí nora: Díky cihelné dlažbě sjednocení od podlahy až po střechu

V kategorii „Rodinný dům“ přesvědčil architekt Bart Lens projektem „Králičí nora“ v belgickém Gaasbeeku: Rozšíření polorozpadlého statku z cihel na obytný dům s připojenou zvěrolékařskou praxí. Navíc byla realizována nástavba ve tvaru trychtýře jako meziprostor mezi oběma budovami. Ústřední výzvou byla otázka, jak je možné starou zemědělskou usedlost přizpůsobit dnešním potřebám bydlení, aniž by se narušil zemědělský charakter. Bart Lens: „Cihly se zde používají nejen jako stavební materiál, nýbrž jako koncept, aby bylo možné posílit to již existující. Cihla je spojujícím prvkem mezi minulostí a současností.“ Porotu zaujala především realizace meziprostoru: „Je skutečně inspirující, když stojíte v oblasti zvěrolékařské praxe a podíváte se tímto nově vytvořeným průchodem a nemůžete vidět, co se na druhé straně děje, takže se musíte nechat vést světlem,“ argumentuje Plamen Bratkov. 



Foto: Philippe van Gelooven

 

Foto: Bieke Claessens




Rezidence pro seniory Alcácer do Sal: Společenské použití s architektonickou kvalitou

Architekti Francisco a Manuel Aires Mateus z Lisabonu zvítězili v kategorii „Obytné budovy“ s rezidencí pro seniory v Alcácer do Sal. Navrhli obytný prostor, který je současně funkční a útulný a který splňuje i potřeby dané společnosti. „V návrhu nám šlo o to, abychom obyvatelům zaručili vyvážený poměr mezi spolužitím v komunitě seniorů vyžadujících péči a mezi ochranou soukromého života, který je nutno respektovat,“ uváděli architekti své argumenty. Návrh například pamatuje na vnitřní prostory, o jejichž účelu využití si mohou lidé rozhodnout sami. Člen poroty Rudolf Finsterwalder: „Architektura je chápána jako skulptura a pokračuje tak v tradici obou portugalských velmistrů Álvaro Sizy a Eduardo Souty de Moura. Dvouvrstvé, tepelně izolované zdivo bylo omítnuto zvenku a natřeno lesklou bílou barvou, což budově propůjčuje sílu výrazu a napětí.“



Foto: FG + SG/Fernando and Sérgio Guerra
 


Foto: ZONE Media GmbH






Od cihlářské pece ke studiu architekta

V kategorii „Přestavba“ porota zvolila vítězem ocenění Wienerberger Brick Award 2012 víkendové studio slovenského architekta Pavola Paňáka. Paňák díky sanačním pracím, které trvaly více než deset let a které většinou prováděl vlastními rukama, přeměnil bývalou pec na vypalování cihel v Čachticích na úpatí Karpat na své osobní architektonické útočiště. Člen poroty John Foldbjerg Lassen: „Budova je vzrušující, protože vyjadřuje tolik emocí, takovým způsobem, jak to tento prostor dokáže a jak splývá s přirozeným prostředím.“ Základní tvar prostoru ateliéru určuje původní pec na vypalování cihel. Z přesvědčení, že architektura potřebuje řád, tradici a evoluci, se ateliér zakládá na téměř perfektním dodržování pravidel kartézské geometrie. „Vytvořený ateliér je hold tradici, kontinuitě, místu a výrobě cihel. Vypalování cihel bylo obzvláště náročnou prací, která vyžadovala soustředění, trpělivost a šikovnost,“ popisuje architekt Pavol Paňák svou obětavost projektu.



 
Foto: Tomáš Manina




Brick’12: Kniha

Všechny podrobnosti k oceněným a nominovaným projektům se nacházejí ve dvoujazyčné knize „Brick’12“, kterou vydalo nakladatelství Callwey v souvislosti s oceněním Wienerberger Brick Award. Ve druhé části knihy obsahující 240 stran je prezentován novým magazín Brick+: Tam se čtenáři dozví, kde tráví svou dovolenou špičkový architekt David Chipperfield, proč je nositelka Nobelovy ceny za literaturu Elfriede Jelinek nadšená uměleckým keramikem Kurtem Ohnsorgem a jak juniorští architekti z celé Evropy rozvinuli vášeň pro cihlovou výstavbu. Kniha „Brick’12“ je k dostání od 15. května 2012 na německy hovořícím knižním trhu, prostřednictvím Callwey Online Shopu jakož i ve velkých online-knihkupectvích.

-->-->
 
Rozhovor s Bartem Lensem

Mluvíme o staré zemědělské usedlosti v jedinečné krajině poblíž hradu Gaasbeek. Jakou strategii bylo třeba vyvinout pro přeměnu malé skupiny polorozpadlých samostatných budov v unikátní rodinný dům s výrazným vnějším členěním, aniž by se přitom zničil  původní zemědělský charakter stavby?

Bart Lens: Ve složitosti těch pěti stavebních prvků jsem našel silnou vizuální jednotu v použitém stavebním materiálu, tedy cihlách. V minulosti si sedláci vyráběli vlastní cihly, čímž přirozeně využívali hlíny, které měli všude kolem spoustu. Za druhé, typický statek má vždycky vnitřní dvůr a hlavní vrata, kterými se vyjíždí ven na pole. Chybělo zde spojení s vnějším prostředím a s typologií zemědělské usedlosti. Šachta ve tvaru trychtýře, která má přezdívku `Králičí nora`, propojuje veterinární praxi majitele, obytnou rodinnou část a zahradu, restrukturalizuje a organizuje stávající budovy a tím také vytváří vnitřní dvůr. Z vyšší polohy hradu Gaasbeek střechu Králičí nory snadno uvidíte. Když vezmete jeden materiál a pokryjete jím střechu, strop a dokonce i zem průchodu a dvora, vznikne tak velmi výrazná pohledová jednota, která celou usedlost zasazuje do krajiny. Teď je architektura se svým okolím nádherně propojená. Efekt je tak přirozený, že to působí, jako by stavbu utvářela sama příroda a historie.

Co bylo nejsložitějším úkolem tohoto projektu? Jak velkou důležitost měla krajina a původní zahrada pro majitele domu, který je profesí veterinář? Bylo okolí domu zcela vědomě součástí procesu přípravy?


Bart Lens: Souvisí to již s předchozí odpovědí (1): Tento veterinární lékař prodal svůj nedávno postavený rodinný dům a investoval do tohoto místa uprostřed polí a luk. Jednak proto, že souvisí s jeho oborem, ale z větší části šlo o rychlé intuitivní rozhodnutí. Celá rodina tohle nové místo miluje.

Kterou vlastnost této stavby byste Vy sám zdůraznil jako zvlášť pozoruhodnou?

Bart Lens: Je to fakt, že tak jednoduchý a přirozeně dostupný materiál jako je cihla, dokáže strukturovat shluk rozdílných staveb. Nikdy jsem nemyslel, že by cihly mohly být tak „sexy" v architektonickém smyslu. Nejde o to znovu vymýšlet „vodu", ale podávat ji takovým způsobem, aby chutnala lépe. Stejný postup se musel uplatnit u cihel.

Stavbě se také říká „Králičí nora"? Jak to vzniklo?


Bart Lens: Název projektu „Králičí nora” velmi přiléhavě vybrali jeho autoři, kteří tak jaksi naznačili přirozené oddělení obou zón – soukromé a veřejné – pouze členěním prostoru. Pro tento účel použili cihlu, která působí tak, že výrazně změkčuje dopadající světlo. Je to opravdu inspirující, když člověk stojí ve veřejně přístupném prostoru a dívá se skrze tento nově vybudovaný průchod a nevidí odtud, co se děje na druhém konci, takže se musí úplně uvolnit a nechat se vést tím světlem.




Foto: Bieke Claessens

Co by se dalo říct o užívání cihel v historii belgické architektury? Myslíte, že tato tradice bude celkově pokračovat?

Bart Lens: Cihla se nepoužívá pouze jako stavební materiál, ale také jako koncept umocňující původní stavbu –cihla jako prvek „spojující” minulost s přítomností.

Proč jste si vybral cihlu pro celou stavbu? Jakou úlohu mají cihly v celém projektu (jako materiál podlahy/stěn/střechy/fasády a prvek, který vytváří barvu pozadí), a byla cihla pro Vás a majitele domu první volbou?


Bart Lens: Podlahová plocha, zdi, vrchní a spodní strany střechy byly kompletně pokryty dlažebními kostkami Hortus Althea, zatímco pro spodní stranu střechy šachty byly použity cihlové pásy. První volbou byla výrazná jednota materiálů: nechtěli jsme dělat ani „rekonstrukci ve stylu zemědělské usedlosti”, ani nás neuspokojovala myšlenka pouhé konfrontace starého a nového. Zvolili jsme náš vlastní přístup, který vychází z integrace nového prvku do historického kontextu, která je do detailu promyšlená a dobře provedená, což tuto novou zkušenost povyšuje na jinou, vyšší kvalitu.

Jaká byla spolupráce s majiteli domu? Jaké měli nápady nebo konkrétní požadavky, které vám ve vaší práci pomohly?

Bart Lens: Úplně se do toho místa zamilovali a jediný požadavek, který měli, bylo oddělit soukromí od pracovních prostor a zachovat atmosféru celého místa. Když se „vzpamatovali” z prvního náčrtu a předložil jsem jim materiály ke „Králičí noře”, byl to sám klient, kdo velice prosazoval myšlenku cihlové šachty a chtěl ji mít.

Už jste realizovali řadu projektů, které vzbudily velkou pozornost, a velký ohlas si získaly taky vaše rozmanité designové projekty. Mohl byste vysvětlit vzájemnou souhru všech těchto oborů?

Bart Lens: Myslím si, že oddělování interiéru, architektury a produktového designu je čistě akademické: spojením mezi těmito obory je život, životní styl a radost ze života, určitý způsob života. Život nemá žádné hranice, obory ani kategorie.

Design má velký vliv na atmosféru prostředí, které chceme dosáhnout, na spojení starého s novým. Jak důležitá je atmosféra pro Vás/jakou roli hraje ve Vaší práci?

Bart Lens: Pro mě architektura znamená víc než jenom kreslení a navrhování místností nebo nalezení technického řešení. Architektura je složitý tvůrčí proces, který usiluje o dosažení maximální syntézy všech těchto prvků s konečným výsledkem, který je vždycky něčím víc než jenom součtem jednotlivých částí, z nichž vznikl.


Bart Lens, Lens°Ass, Hasselt, narozen v roce 1959 v Hasseltu

Bart Lens získal diplom na Provinciaal Hoger Architectuur Institut v roce 1982. Po stáži u architekta Jo Spaase v St-Hybrechts Lille získal odbornou práci v ateliérech několika dalších architektů, například M. Jasperse (Projekty: SAS Hotel v Bruselu, sídlo banky CERA v Leuven. Společnost Limeparts v Genku a Dockside Discoteque v Hasseltu). V roce 1995 si založil vlastní ateliér v Hasseltu. Od té doby se podnik rozrostl a dnes jej tvoří mladý a dynamický tým. Bart Lens byl nedávno jmenován hostujícím lektorem na katedrách Fakulty architektury na St. Lucas University v Gentu a Bruselu. 31. října 2007 si otevřel druhou kancelář v Bruselu. V roce 2011 získal diplom „Energiebewust architect”, který uděluje Ústav NAV.

 
Zdroj: Wienerberger

Foto: Tomáš Manina, Andrew Lee, FG + SG/Fernando and Sérgio Guerra, Bieke Claessens, Peter Rich, Wienerberger, Philippe van Gelooven, ZONE Media GmbH

Komentáře

Prepíšte text z obrázku do poľa. Ak nedokážete text rozoznať, kliknite na obrázok.

Další z Jaga Media