Provozovatelé krátkodobých turistických pronájmů ve Španělsku budou nově platit stejné daně jako hotely. Premiér Pedro Sánchez to oznámil jako součást balíčku opatření zaměřených na zlepšení dostupnosti bydlení. Vedle vyššího zdanění krátkodobých nájmů vláda plánuje podporu sociálního bydlení, zvýšení výstavby veřejných bytů a omezení nákupů nemovitostí cizinci mimo EU.
Pořízení vlastního bytu na hypotéku je pro mnoho Čechů stále méně dostupné než bydlení v nájmu. Rozdíl mezi měsíční splátkou hypotéky a nájemným je nejvýraznější v Praze a Brně.
V roce 2025 se český trh s nemovitostmi pravděpodobně dočká dalšího růstu poptávky, což bude mít přímý vliv na jejich ceny. Podle odborníků bude hlavními faktory tohoto vývoje zlepšení ekonomické situace a postupné snižování hypotečních sazeb. Zdražování se dotkne nejen vlastnického bydlení, ale i nájmů a komerčních nemovitostí.
V České republice se stále častěji skloňuje téma dostupného nájemního bydlení, které by mělo do budoucna výrazněji napomoci vyřešení bytové krize. Podle zástupců Asociace nájemního bydlení (ANB) je klíčem k rozvoji tohoto sektoru nejen zvýšený zájem soukromých investorů, ale také podpora státu, právní stabilita a zjednodušení povolování nových staveb.
Nájemní bydlení v České republice je stále často vnímáno jako méně atraktivní alternativa k vlastnickému bydlení. Tento přístup by však chtěl ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (STAN) změnit. Podle něj nájemní bydlení nabízí celou řadu výhod, zejména flexibilitu, a mělo by se stát rovnocennou volbou pro české domácnosti.
Třetina Čechů předpokládá, že v budoucnu zdědí nějaký majetek, z toho dvě třetiny očekávají jako dědictví nemovitost. Mladší lidé podle průzkumu předpokládají, že zděděnou nemovitost využijí k bydlení nebo jako investici, starší lidé by ji spíš prodali. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro Partners Banku.
Nejdostupnější nemovitosti k bydlení v Evropě při zohlednění průměrné měsíční mzdy má Dánsko. Česká republika je po Slovensku naopak druhá nejhorší. Vyplývá to ze zprávy společnosti BestBrokers, která porovnává poměr ceny nemovitostí určených k bydlením k příjmům ve 35 evropských zemích.
Rodinné domy v letošním druhém čtvrtletí zdražily mezičtvrtletně o 1,5 procenta. Vyšší růst cen byl naposledy v posledním čtvrtletí 2022. V meziročním srovnání jejich cena vzrostla o 3,2 procenta.
Druhé letošní číslo časopisu ASB se věnuje Čechům a Češkám a jejich vztahu k bydlení. Češi totiž potřebují přes 25 čistých průměrných ročních platů na koupi průměrného bytu v Praze. To je vůbec nejvíce ze všech hlavních měst napříč Evropou. Tato nepříznivá situace s sebou samozřejmě nese řadu aspektů a nových trendů, které se na trhu s bydlením objevují a kterým se v novém čísle věnujeme.
Středočeští zastupitelé schválili dotační program pro podporu bydlení v malých obcích. Žádat mohou obce s maximálně 2000 obyvateli, jednotlivá dotace bude činit nejvýše 1,2 milionu korun. Hejtmanství rozdělí na opravy i vznik bytů až 13 milionů korun, rozhodli zastupitelé.
Vysoké ceny nájemného v Paříži a celková nedostupnost bydlení dohání stále více mladých párů ke společnému bydlení dřív, než původně plánovaly. Sdílení nákladů je pro mnohé z nich jedinou cestou, jak finančně dosáhnout na byt o přijatelné výměře nebo v lákavější čtvrti, píše deník Le Monde.
Česko je v Evropě druhou nejméně dostupnou zemí pro koupi vlastního bydlení. Na pořízení nemovitosti o 70 metrech čtverečních je třeba průměrně 13 hrubých ročních platů, zhruba stejně jako v minulém roce. Praha je pro pořízení bydlení třetí nejdražší metropolí po Amsterdamu a Bratislavě. Na nemovitost v hlavním městě je potřeba 14,3 hrubých ročních platů. Vyplývá to z aktuálních Property indexu poradenské společnosti Deloitte.
V rámci návštěvy hlavního města zavítal prezident Pavel i do Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR) a do prostoru CAMP – Centra architektury a městského plánování. Zde spolu s ředitelem Ondřejem Boháčem a předními pražskými politiky debatoval zejména na téma budoucnosti bydlení v hlavním městě.
Podle České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) je nezbytné systémové řešení nedostupného bydlení. Vedle daleko vyššího zapojení státu a samospráv se nabízí několik stavebně-technických – například rozšiřování dřevostaveb a modulárních systémů výstavby.
Jaké kroky vedou ke zlepšení dostupnosti bydlení? Co zásadního opomíjí nový stavební zákon? Jaké projekty Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy jsou zdrojem radosti a starostí? Nejen o tom jsem si povídala s jeho ředitelem Ondřejem Boháčem.
