Distribuce směsi zemního plynu a vodíku v Hranicích
Dekarbonizace, udržitelnost, obnovitelná energie. Jde tohle všechno s distribučním plynárenstvím dohromady? Ano. Město Hranice v Karlovarském kraji je první město v České republice, kde se v místní síti využívá unikátní směs zemního plynu a vodíku. Vodíková příměs je navíc plně obnovitelná. Jde o zelený vodík vyrobený elektrolýzou z obnovitelných zdrojů přímo v okolí města.
Projekt se začal připravovat v roce 2023, kdy distributor plynu GasNet uzavřel dohodu s místní výrobnou plynu, Farmou Trojmezí. O tři roky později už místní odběratelé plně využívají směs zemního plynu a vodíku nejen pro topení a vaření, ale také v průmyslové výrobě. Standardní a plný provoz byl zahájen 7. května 2026 a aktuálně využívají domácnosti a další odběratelé plynu v Hranicích 10% příměs vodíku.
Popis projektu
Obnovitelný vodík vyrábí Farma Trojmezí. Získává se rozkladem vody pomocí stejnosměrného proudu – elektrolýzou. Voda se rozloží na kyslík a vodík, který se dál upravuje pro energetické využití.
Úprava vodíku a jeho skladování
Po výrobě v elektrolyzéru se vodík suší, aby byla dodržena technická specifikace, a dále je potrubím pod tlakem 30 bar dopravován do stacionárních zásobníků. Jedná se o čtyři ležaté ocelové zásobníky, každý s vodním objemem přibližně 100 m³. Pro potrubní dopravu je využíván nadzemní vodíkovod z nerezové oceli.
Doprava vodíku do kontejneru měření
Na výstupu ze stacionárních zásobníků je regulátor tlaku, který snižuje tlak vodíku z 30 na 25 bar. Vodík o tlaku 25 bar pak opět vstupuje do dalšího vodíkovodu, který jej dopravuje do kontejneru měření.

Kontejner měření
V kontejneru měření se kontroluje kvalita vodíku, tedy zda splňuje požadovanou specifikaci, a zároveň se zde měří jeho objem. Pokud vodík specifikaci splňuje, je dále vpuštěn do kontejneru směšování.
Součástí kontejneru měření jsou také dvě samostatně oddělené měřicí tratě – jedna pro provoz se zemním plynem a druhá pro vodík. Na nich se ověřují metrologické vlastnosti membránových plynoměrů.
Kontejner směšování
Za kontejnerem měření následuje kontejner směšování, kde dochází k řízenému vytváření směsi odorovaného zemního plynu a vodíku. Do kontejneru vstupuje zemní plyn pod tlakem 23 bar a vodík pod tlakem 25 bar. Po průchodu statickým směšovačem vystupuje směs dále do vysokotlaké plynovodní přípojky, regulační stanice plynu, a následně do středotlakých plynovodů a plynovodních přípojek k jednotlivým odběrným místům.
Jedná se o unikátní technické řešení, které nekopíruje podobné projekty ve světě. Jeho podstatou je, že ke směšování plynů dochází při tlaku 23 bar uvnitř kontejneru směšování. Jediná zařízení „navíc“ tak představují kontejnery měření a směšování; ostatní plynárenská zařízení a jejich provedení nejsou změnou ovlivněna.
Kontejnery měření a směšování
Obě zařízení musí být zabezpečena náležitým způsobem, protože do obou kontejnerů vstupuje neodorovaný vodík pod tlakem 25 bar. V příslušných prostorech jsou proto instalovány stabilní detektory plynu. Vzhledem k vlastnostem vodíku se v těchto kontejnerech dostáváme do ATEX certifikace IIC, což je vyšší úroveň certifikace, než s jakou se běžně setkáváme například u regulačních stanic zemního plynu (IIA).
K odorizaci plynu dochází v kontejneru směšování, kde se vytváří směs, tedy blend zemního plynu s vodíkem. Úroveň odorizace je dostatečná ve smyslu pravidel stanovených v TPG 918 01 (TPG = Technická pravidla Gas).
Předpisy pro provoz vodíkových plynových zařízení v České republice aktuálně téměř neexistují. V rámci projektu se proto používají některá technická pravidla Německého svazu plynárenství a vodárenství DVGW a také zkušenosti získané v rámci jiných realizovaných projektů. Jedná se například o pravidlo DVGW G 221, DVGW G 260, DVGW G 294 a DVGW G 260-1B, stejně jako závěrečné zprávy některých projektů DVGW a dalších subjektů. Také technici, kteří zajišťují údržbu a provoz kontejnerů, prošli školením v Německu ve školicím středisku DBI ve Freibergu (Německý ústav pro výzkum paliv) a například vybavení kontejnerů hasicími přístroji bylo na základě tohoto školení zajištěno výhradně práškovými PHP.
Konečné řešení odsouhlasila Technická inspekce České republiky formou odborného a závazného stanoviska.
Na konci plynovodu je napojeno tři sta šedesát plynových spotřebičů odběratelů kategorie domácnosti a dále další plynové spotřebiče jiných druhů, tzv. průmyslových a technologických odběratelů.

Jak je to s kvalitou plynu v České republice?
Kvalita plynu v České republice je definována vyhláškou č. 413/2025, konkrétně tabulkou v příloze č. 5 této vyhlášky. Tabulka uvádí tři intervaly hodnot spalného tepla, Wobbeho čísla a hutnoty.
Právě hutnota plynu může v případě blendingu s podílem vodíku nad 10 % způsobovat problémy. Dolní hodnota intervalu hutnoty je podle vyhlášky 0,555, a ta při aktuální kvalitě plynu odpovídá právě podílu vodíku 10 %.
Pokud chceme dosahovat vyšších podílů vodíku – například v Schopsdorfu v Německu byly testovány blendy až do 20 % H₂ –, potřebovali bychom hutnotu 0,45. Je to způsobeno nízkou hustotou vodíku. V Německu na tuto skutečnost již zareagovali a tento limit obešli změnou standardu kvality plynu. Dolní hodnota hutnoty je v pravidlu DVGW G 260 nově stanovena na 0,45; změna byla provedena účelově předpisem DVGW G 260-B1.

Jak jsou v České republice ověřovány domovní plynové spotřebiče?
Plynové spotřebiče jsou v EU ověřovány podle ČSN EN 437. Norma bohužel dosud nebyla změněna tak, aby připouštěla hutnotu 0,45, která odpovídá 20% podílu H₂ v blendu.
Jak tedy postupovat v případě ověřování použitelnosti plynových spotřebičů pro blendy s podílem vodíku nad 10 %?
Jednou z možností je spoléhat na nové plynové spotřebiče a dobrovolnou certifikaci různých organizací (DBI, DVGW, KIWA, BSI apod.). Další možnost představují postupy, které podle německého technického pravidla DVGW G 294 vycházejí ze zkoušek kompatibility a interoperability. Předpis dále uvádí, že do podílu vodíku ve směsi se zemním plynem do 10 % H₂ se předpokládá bezproblémová funkčnost. Toto bylo dosavadním průběhem projektu v Hranicích také potvrzeno.
- Zkouškou kompatibility se ověřuje, zda je možné zařízení plynárenské soustavy provozovat s konkrétním plynem, v tomto případě se směsí zemního plynu s vodíkem.
- Zkouškou interoperability se ověřuje správná funkce plynových spotřebičů s konkrétním plynem, v tomto případě se směsí zemního plynu s vodíkem s definovaným podílem vodíku.
Projekt jako takový pracuje s autentickými plynovými spotřebiči ve vlastnictví odběratelů. Jde o různé plynové spotřebiče pořízené v letech 2000 až 2024.
Zkušenosti s provozem zařízení
Dosavadní zkušenosti s provozem části distribuční soustavy se směsí zemního plynu a vodíku do 10 % jsou pozitivní. Potvrzují se skutečnosti popsané v německých technických pravidlech, že provoz sítě s blendem s obsahem do 20 % vodíku je velmi podobný provozu sítě s čistým zemním plynem.
Blend si zachovává svůj poměr a nedochází k jeho rozpadu na zemní plyn a vodík. Právě obava z tohoto jevu se přitom na začátku projektu často objevovala. Zároveň pro kontrolu těsnosti je možné používat běžně detektory na zemní plyn.
Jednoznačně pozitivním přínosem je také úspora CO₂ ve spalinách plynových spotřebičů, což představuje další benefit ve prospěch životního prostředí.
Během ostrého provozu dochází k další optimalizaci některých zařízení v kontejneru směšování. Klíčová je efektivní kontrola koncentrace vodíku na výstupu ze směšovače a spolehlivá řídicí automatika. Ta v případě překročení nastaveného obsahu vodíku na výstupu dodávku blendu zastaví a přepne směšovač do režimu dodávky zemního plynu. To vše bez přerušení dodávky plynu odběratelům.
Na prvním místě je bezpečnost, která byla červenou linií vinoucí se celým projektem – počínaje provedením HAZOP v průběhu návrhu až po důsledné testování zařízení před jeho vpuštěním do sítě. Všechny provozní situace, které nastaly, dokázalo zařízení správně řešit a dodávka odběratelům byla bezpečná a spolehlivá.
Díky důkladné a důsledné přípravě projektu, včetně kontroly stavu odběrných plynových zařízení, spalinových cest a plynových spotřebičů, probíhá distribuce blendu úspěšně. Hranice jsou další důležitý krok v technické přípravě na možné další využití vodíku v české distribuční soustavě.
Text: František Humhal, GasNet, s. r. o.