Venkovní keramická dlažba: na co se zaměřit při výběru (přehled)

Venkovní dlažba, ať už pro použití na terasách, v altánech či cestičkách, může být prakticky z jakéhokoli dostupného materiálu – betonová, kamenná, keramická.

Existují dva zásadní ukazatele, které bychom při výběru vždy měli zohlednit: protiskluznost a mrazuvzdornost.

Protiskluznost

Dlažba se běžně označuje pěti stupni protiskluznosti a to R9 až R13. Toto číslo vyjadřuje, jak hrubý je povrch dlaždice a tedy jak moc bude ve venkovním prostředí klouzat. Čím vyšší je číslo, tím je povrch drsnější.

Pro kryté terasy se doporučuje použít protiskluznost minimálně R10, pokud dlaždice pokrývají i venkovní schody pak minimálně R11. Na trhu ovšem najdeme již dlaždice pro venkovní prostředí s protiskluzností R9, u těch je ovšem nutné počítat, že by měly být použity s jistou obezřetností v prostředí, kde tato protiskluznost nebude na obtíž.

U čísla určení protiskluznosti si často můžeme všimnout i písmenka A, B nebo C. Tato písmena vyjadřují protiskluznost za mokra – nejmenší riziko uklouznutí je u dlažby s označením C, u bazénů se doporučuje alespoň B.

Mrazuvzdornost

V našich zeměpisných podmínkách bychom měli hledět i na mrazuvzdornost dlaždic. Tento ukazatel by pro nás neměl být orientační, ale samozřejmý.

Dlažbu, která není mrazuvzdorná, bychom neměli do exteriéru vůbec zvažovat, protože není nic horšího, než když dlažba v zimě nasákne, zmrzne, a buď dojde k jejímu poničení, nebo ke zranění osoby, která na dlažbě uklouzne. Anebo samozřejmě k obojímu.

Mrazuvzdorná dlažba má disponovat nasákavostí nižší než 0,5 % – a to platí jak pro dlažbu použitou pro terasy, altány, ale i kryté vstupy a jiné venkovní prostředí.