Očima výrobců stavebních materiálů: Rok 2021 bude náročný

Zdroj: Shutterstock

Loňský rok si výrobci vesměs pochvalují. Zájem klientů neklesá. Problém způsobuje zejména fakt, že bylo pozastaveno vydávání stavebních povolení, což cítí klienti i výrobci. Ti se obávají důsledků, které se ukážou v letošním roce. Optimismus však neztrácejí.

Jak jste zvládli loňský rok? Byli jste nuceni zastavit, resp. omezit výrobu?

P. Markovič, Xella CZ:
Na základě dobré přípravy projektů pro naše zákazníky z minulého roku a zároveň rychlého zvládnutí opatření jak hygienických, tak i procesních (home office, dálková podpora zákazníků…) jsme zamezili šíření Covid-19 v naší společnosti. Výrobu jsme díky tomu nemuseli omezovat a byli jsme připravení též na to, abychom ji v případě výskytu onemocnění nezastavili úplně a izolovali případné ohnisko nákazy. Naštěstí na tyto krizové scénáře zatím nedošlo.

P. Med, BAUMIT:
První polovinu loňského roku jsme ve zcela bezprecedentních podmínkách zvládli na výbornou. Během velmi krátké doby jsme preventivně zavedli přísná hygienická opatření, která se nám osvědčila. Velký dík patř všem mým spolupracovníkům za jejich flexibilní a iniciativní přístup, za osobní disciplínu a vysokou pracovní morálku. Opět se potvrdilo, že krize dobré týmy mobilizuje. Poptávka po našich výrobcích byla překvapivě vysoké, po celou dobu jsme vyráběli podle plánu v třísměnném či dvousměnném režimu. Pouze krátkodobě jsme některé výrobní směny vyřadili, abychom získali čas na realizaci hygienických a provozních opatření.

J. Weis, HELUZ:
Meziročně, za období leden až červen, jsme zaznamenali mírný pokles prodejů. Příčinou je ale to, že ve stejném období loňského roku byl zájem o naše produkty extrémní a tento pokles nemá spojitost s vyhlášením nouzového stavu. Naše výroba pokračuje podle předem stanoveného plánu a k jejímu omezení jsme nebyli nuceni.

V. Kostka, Sto:
Zatím musím poklepat na dřevo, že díky našemu skvělému týmu jsme během prvních šesti měsíců pocítili jen menší zpomalení růstu obratu ve srovnání s předchozím rokem, a tím pádem jsme výrobu ani distribuci materiálů nijak výrazně omezovat nemuseli. V rámci České republiky bohužel pro nás začíná být viditelný paradox, kde nám neustále roste počet příležitostí a projektů, na kterých by mohl být materiál z koncernu Sto aplikován, ale zároveň pozorujeme klesající kapacitní možnosti našich realizačních partnerů, což může z dlouhodobého hlediska rozložit tržby z projektů na delší časové období, než jsme původně počítali.

M. Chrt, Cemix:
Prvních šest měsíců hodnotím kladně i přes nepříznivé změny, které nám koronakrize přinesla. Pozitivní výsledek je z velké části ovlivněn výborným vývojem prvních tří měsíců. Druhý kvartál byl již pod tíhou restriktivních opatření nařízených vládou, nicméně prodeje stavebního materiálu se tyto opatření dotkly relativně mělo. Zároveň jsme v našich závodech nemuseli omezit ani zastavit výrobu.

J. Vindušková, Lafarge Cement:
Naše výroba cementu se nezastavila, naopak jsme zaznamenali v květnu dokonce meziročně vyšší poptávku. Naši dodavatelé měli rozdělané projekty, které pokračovaly. Lidé, kteří zůstali doma kvůli koronaviru, nebo instituce, jako úřady a školy, kde byl omezen provoz, se dali do rekonstrukcí. To nahrálo tomu, že jsme „jeli dál“. Jsme součástí velké mezinárodní skupiny LafargeHolcim, a jak se následně ukázalo, region střední Evropy byl nejspíš jediný, kde v rámci skupiny nedošlo k výrobnímu a ekonomickému útlumu. Některé naše pobočky v zahraničí byly nějakou dobu zavřeny např. z rozhodnutí místní vlády, a tam pak došlo k výraznějšímu ekonomickému propadu. Na druhou stranu je třeba říct, že u nás platila přísná hygienická a bezpečnostní opatření, některá přijatá i dříve, než je vyhlásil náš stát, byl omezený provoz některých oddělení, lidé z kanceláří pracovali z domova a obchodníci byli se zákazníky v kontaktu pouze na dálku.

D. Žažo, Porfix:
Smluvní stavební zakázky jsme realizovali beze změn. Samozřejmě obchodní zástupci v maximální míře využívali tzv. home office a mnoho činností řešili online z domova. Pokud byli přizváni na jednání na stavbu či k investorovi, tak v rámci ochrany před virem Covid-19 se uměli těchto setkání zůčastnit. Technické poradenství, nápočty projektů a poskytování služeb jako založení staveb či půjčování pil na stavby s důrazem na eliminaci viru nadále probíhaly. Opatření, které jsme zavedli i uvnitř firmy, a hlavně i odpovědnost našich zaměstnanců jak ke společnosti, tak i k sobě samotným nám umožnily nadále vyrábět v nepřetržitém výrobním režimu. A tak i po objemové stránce jsme mohli být připraveni plnit rámcové dodávky svých zákazníků.

M. Klvač, CETRIS:
Toto období bylo v určitém směru těžké pro každého, jak osobně, tak i pracovně. Naštěstí pro naši firmu, a hlavně pro naše zaměstnance, se nám doposud nemoc vyhnula. Určitě to bylo včasnými hygienickými a organizačními opatřeními, které jsme zavedli hned v počátcích krize a které se stále snažíme dodržovat. Výroba cementotřískových desek CETRIS nebyla přerušena a nepřetržitý provoz byl zachován.

Byli jste nuceni propouštět, resp. jiným způsobem snižovat náklady?

P. Markovič, Xella CZ:
Jako zodpovědná společnost jsme samozřejmě z preventivních důvodů přistoupili k úsporným opatřením. Jako součást nadnárodního koncernu jsme k tomu byli i vyzváni, vzhledem k další, koronakrizí ve větší míře zasáhnutí zemi a naší sesterské společnosti, které v koncernu působí. V Itálii nebo Španělsku byl zásah do našich sesterských společností daleko větší s nutnými omezeními výroby. V naší společnosti se jednalo především o snížení rozpočtů některých oddělení, propouštění našich stálých zaměstnanců a dělníků z výroby v prvním pololetí 2020 nenastalo.

P. Med, BAUMIT:
Nebyli jsme nuceni propouštět, naopak jsme v první polovině roku několik nových pracovníků přijali. Snižováním nákladů se zabýváme průběžně a systematicky, aby naše výrobky zůstaly dlouhodobě konkurenceschopné. Nicméně mimořádné hygienické a provozní opatření nás přímo stála více než milion korun, pořizovali jsme zejména ochranné roušky a obličejové masky, dezinfekční prostředky, zvýšili jsme frekvenci a rozsah úklidu spojeního s dezinfekcí prostor, prováděli jsme technické opatření v expedici.

J. Weis, HELUZ:
V období nouzového stavu jsme se snažili v co nejvyšší míře zachovat chod společnosti, abychom do budoucna nemuseli řešit jakékoliv omezení spojené s propouštěním zaměstnanců atp. Operativně jsme cílili na to, abychom co největšímu počtu zaměstnanců umožnili práci na dálku v režimu tzv. home office. Zatím tedy můžeme konstatovat, že k propouštění nuceni nejsme. Co se týká nákladů, tak obecně lze říci, že i v minulosti jsme se pochopitelně snažili hospodařit s vyrovnanými rozpočty a v tuto chvíli hospodaříme dle finančního plánu nastaveného ještě před počátkem finančního roku. V souvislosti s koronavirovou krizí jsme nebyli nuceni tyto plány měnit.

V. Kostka, Sto:
V rámci zvyšování efektivity jsme přehodnotili přínos některých pracovních pozic pro celkové fungování společnosti. Nicméně musím podotknout, že se jednalo spíše o zhodnocení výkonnosti jedinců než o plošné rušení míst bez hledání odpovídající náhrady, takže k určitým změnám by došlo i bez vidiny možné ekonomické krize. V rámci dalších opatření jsme se rozhodli nezúčastnit se hromadných akcí, jako jsou výstavy, konference a semináře, a nahradit je online komunikací s našimi cílovými skupinami. Samozřejmě i v tomto případě se jednalo více o opatření bezpečnostní než o opatření finanční.

M. Chrt, Cemix:
Ne, ani tento krok v dohledné době neplánujeme. Naopak realizujeme plánovaní rozvojové investice, jako je například nákup a instalace nové balicí linky na PE obaly.

J. Vindušková, Lafarge Cement:
O propouštění jsme ani chvíli neuvažovali, ani ve chvíli, kdy se ještě nevědělo, jak se bude vše vyvíjet. Bylo by krátkozraké část zaměstnanců propustit a následně složitě a poměrně draze hledat náhradu. Aby naše finance zůstaly zdravé, začali jsme své podnikání řídit jinak než dosud. Přijali jsme okamžitá zásadní opatření. Celá naše skupina najela na akční plán pod názvem „Zdraví, náklady a hotovost“, tedy zvyšování úspor nákladů, zlepšování čistého pracovního kapitálu a vykazování volného cash flow. Toto mělo negativní vliv na rozpočty některých oddělení, jako např. marketing, a především na nás – zaměstnance. Byly pozastaveny některé firemní benefity. Na dva měsíce došlo k omezení výdajů pouze na ty nejnutnější. Na druhou stranu nás zavedení tohoto programu udrželo v jisté a stabilní pozici.

D. Žažo, Porfix:
Společnost během celé doby trvání pandemie nebyla nucena odstavit nebo jinak upravit proces výroby (stále jedeme nepřetržitým výrobním procesem). Nesnižovali jsme výrobu a ani stav zaměstnanců v žádné z výrobních společností v rámci SR a ČR. Snižování nákladů se v naší skupině děje průběžně a nemá na to nejvýraznější vliv jen vnější prostředí. Je to základní ekonomický vývoj v životě naší společnosti – umíme změny dělat dynamicky, což je naše výhoda. My jsme nezastavili ani výrazné investice do technologie v rámci celé skupiny, a tak, jak byly plánovány v r. 2019, byly a budou v tomto roce i realizovány. Tímto chceme zabezpečit trvalý růst a kvalitu našich výrobků na trhu.

M. Klvač, CETRIS:
O propouštění jsme ani 
neuvažovali, určitě by se našlo jiné řešení. 

Jaký vývoj na stavebním trhu očekáváte?

P. Markovič, Xella CZ:
Stavebnictví na změny trhu a ekonomiky reaguje vždy s určitým opožděním, proto ještě důsledky krize způsobené děním okolo Covid-19 přijdou. Rozestavěné projekty se budou snažit developeři dokončit a nabídnout na trhu co nejrychleji, v případě rodinných domů předpokládáme větší zájem o svépomoc – kvůli nedostatku pracovních sil, a u některých investorů i financí. Stavebníci budou asi častěji využívat naše služby technických poradců a jsme připraveni jim v tom poskytnout maximální podporu, aby výstavbu zvládli případně i vlastními silami. Situace ve stavebnictví bude velmi závislá na tom, jaká bude mezi lidmi všeobecná ochota k domácí spotřebě a vůle investovat. Zároveň bude stavebnictví s určitým opožděním (6 až 12 měsíců) následovat zlepšení nebo zhoršení celkového vývoje ekonomiky v Česku i v okolních státech. Jsme malá ekonomika, závislá na ostatních státech minimálně v EU. Jsem v tomto směru optimista a dobrým signálem je, že se Evropa dohodla na rozdělení finanční pomoci, což vnímám po delší době jako velmi pozitivní krok v EU a podtržení její finanční i geografické důležitosti fungování.

P. Med, BAUMIT: 
Ve druhé polovině roku očekáváme výrazný pokles nových veřejných zakázek, zejména objektů pozemních staveb financovaných z obecních rozpočtů, a to v přímé návaznosti na převzetí částí nákladů spojených s koronavirovou krizí municipalitami. Protože stavebnictví vzhledem ke své setrvačnosti reaguje na změnu hospodářských podmínek vždy se zpožděním, očekáváme výrazný propad teprve v příštím roce a roce 2022 předpokládáme alespoň mírné oživení. Je také zřejmé, že výstavba v některých segmentech stavebnictví, např. výstavba nových administrativních ploch, ubytovacích zařízení či podnikatelská výstavba, na delší dobu výrazně ochladne. Konkrétní vývoj v příštích letech budou do značné míry určovat výdajové položky státního rozpočtu.

 

J. Weis, HELUZ:
Co se týká naší společnosti, je pravděpodobné, že tržby nedosáhnou rekordních čísel z let 2018 a 2019, nicméně neočekáváme ani jejich radikální pokles. Spíše očekáváme rozložení poptávky do delšího časového úseku. Naší cílovou skupinou jsou i individuální stavebníci rodinných domů a my v této oblasti neočekáváme pokles, jaký by mohl nastat u komerčních a kancelářských budov. Předpokládáme, že rok 2020 se bude vyvíjet podle plánu. Stavební trh jako takový je ale významně ovlivňován mnoha faktory, například činností úřadů. Ty během nouzového stavu prakticky zastavily svou činnost, což vedlo k zastavení všech stavebních řízení. Rok 2021 je sice daleko, abychom byli schopni odhadnout, jak se bude vyvíjet, ale předpokládáme, že kvůli absenci stavebních povolení krize ve stavebnictví dříve či později přijde.

V. Kostka, Sto:
Vzhledem k prognózám vývoje 
HDP musím bohužel konstatovat, že zejména nastávající rok 2021 může být komplikovaný pro více sektorů ekonomiky a stavebnictví je jedním z nich. Vše bude záležet na spotřebě privátního sektoru, jistoty kupujících i konkrétních krocích vlády na znovunastartování hospodářského růstu či přechodu na zelenou ekonomiku. A právě ekologizace fungování všech oblastí lidské činnosti by mohla být tím pravým stimulem nejen pro znovunastartování a udržení stavebnictví v chodu, ale i pro odklonění hrozící ekologické katastrofy globálních rozměrů, která je při současném vývoji nevyhnutelná.

M. Chrt, Cemix:
Primární negativní efekt koronakrize v pozemním stavitelství nebyl nijak zásadní. V tuto chvíli však trend trhu ukazuje na pokles objemu zakázek. Jedná se především o pozastavení a posunutí realizace větších objektů. Zde se prolínají dva faktory. Nejistota na straně investorů, zda investovat a pokračovat v realizaci připravovaných projektů. Druhým faktorem, a momentálně důležitějším, je nedostatek zahraničních pracovníků v realizačních firmách, kteří během koronakrize museli opustit Českou republiku a v následujícím období se nemohli vrátit nazpět do práce. Osobně jsem optimista a věřím na U-efekt, tzn. postupný návrat k úrovni stavebnictví před koronakrizí v horizontu 1–2 let. Zásadní pro další vývoj však bude celková nálada trhu. Pokud budeme každý den slýchat z médií opakovaně negativní zprávy, může to mít velmi špatný vliv na budoucí vývoj celého hospodářství. 

J. Vindušková, Lafarge Cement: 

Již nyní slyšíme od našich zákazníků, že některé jejich projekty byly pozastaveny nebo zrušeny. Stavební úřady nefungovaly zhruba čtvrt roku a nevydávaly stavební povolení. Vidíme, jak krize koronaviru ochromila velkou část jednotlivců a podnikatelů. To vše v součtu, když se na to podíváme zdravým selským rozumem, a nemusíme ani číst ekonomické analýzy, znamení, že k celkovému zpomalení ekonomiky dojde, tedy nás nevyjímaje. Konkrétně očekáváme určité zpomalené v druhé půlce roku a také v dalším roce.

D. Žažo, Porfix:
Uzavřením hranic a ostatními opatřeními během plné vlny pandemie Covid-19 samozřejmě poklesl trh, stavební kapacity začaly pochybovat, stavební úřady měly posunutí lhůty k vydáním pravomocných rozhodnutí, investoři zůstali trošku nejistí apod. Toto se po uvolnění opatření zlepšilo, avšak ne do takové míry, jako to bylo před pandemi.. Zůstává nejistota z druhé vlny pandemie, a určitě pracující lidé, jejichž odvětví bylo a je pandemi. nejvíce postiženo, budou své případné investice zvažovat. Stavebnictví vždy jde nějakou setrvačností, proto předpokládáme, že pokles stavebnictví teprve čeká. V jaké míře, to je těžké odhadnout. My doufáme, že se pak ekonomika rychle zotaví a naši zákazníci budou ještě více spolupatriční k domácím výrobcům.

M. Klvač, CETRIS:
Je velice těžké odhadovat další vývoj. Vše bude záviset na šíření nemoci, a to nejen u nás v ČR, ale všude ve světě. Samozřejmě doufáme, a pevně věříme, že již nedojde k žádným drastickým vládním opatřením, které by mohly narušit fungování firem. Zatím se situace pro nás vyvíjí dobře, stavebnictví zdá se ekonomickou krizi zvládá.

Co vás v této souvislosti trápí nejvíce?

P. Markovič, Xella CZ:
Takovou situaci zažíváme v naší éře poprvé, a je proto velmi těžké předpovídat, jaký bude dopad krize na celkovou ekonomiku v dalších letech. Její stav má samozřejmě přímý vliv na stavebnictví, ale velmi těžko se nám teď plánují jakákoliv opatření. Taktéž v této chvíli nevíme, do jaké míry krize zasáhla jednotlivá odvětví a jak rychle se budou moct zotavit například investoři z řady poskytovatelů gastronomických a turistických služeb. Jsou to pro nás důležití potenciální zákazníci a rádi bychom se s nimi opět pustili do budování nových projektů, které v současné době spíše odkládají.

P. Med, BAUMIT:
Kromě chronických problémů nesouvisejících s koronavirovou epidemií, jako je nevyhovující stavební legislativa a rozdrobenost problematiky stavebnictví do mnoha ministerských resortů, české stavebnictví v současné době nejvíce ohrožuje nedostatek stavebních dělníků, celkové dopady nepříznivého ekonomického vývoje a zamrzlá výstavba bytů v důsledku nefunkční legislativy a extrémně byrokratického a alibistického stavebního řízení.

J. Weis, HELUZ:
Právě zmiňovaný 
výpadek stavebních úřadů, v jehož důsledku dojde ke zpomalenému zahajování staveb. Toto přibrzdění se samozřejmě promítne do poptávky po stavebních materiálech. V rámci oživení ekonomiky z vlády zaznívají informace o podpoře stavebnictví, v tuto chvíli však není zcela jasné, jak bude tato podpora cílena – zdali pouze na liniové stavby, nebo spíše na bytové výstavby a sociální bydlení.

V. Kostka, Sto: 

Loňský rok nám určitě pomohl více si uvědomit význam digitalizace ve fungování společnosti. Myslím, že pro více hráčů na trhu to znamenalo odrazový můstek k rychlejšímu pokroku v této oblasti. Stejně jako jsem již zmínil výše, nám to pomohlo uspořádat si priority a zaměřit se více na výkon. Faktorem, který nás trápí nejvíce, je stále nedostatek kvalifikovaných pracovníků, a to i přes rostoucí nezaměstnanost. Způsobeno je to zejména aktuálními podpůrnými programy státu, které jsou zaměřeny na přímou dotaci pracovních míst. Na jedné straně to drží spotřebu domácností a pozitivně se to projevuje na životní úrovni obyvatelstva. Na straně druhé to není dlouhodobě udržitelný přístup, a proto bychom přivítali i jiná řešení na podporu stavebního sektoru. Bohužel o jiných formách pobídek se diskutuje jen teoreticky bez vidiny konkrétního cíle.

M. Chrt, Cemix:
Současná situace 
nám ukázala naše rezervy uvnitř firmy a pomáhá k zefektivnění nebo centralizaci některých procesů. Kromě toho jsme se zaměřili na zlepšení našich obchodních a marketingových aktivit na trhu. Soustředili jsme se také na on-line vzdělávání svých zaměstnanců. Naším úkolem je na tyto změny rychle reagovat a hledat nové možnosti, které naši společnost posunou dále.

J. Vindušková, Lafarge Cement: 

Náš průmysl je hodně náročný na investice, a to jak rozvojové, tak údržbové. To, že dojde ke zpomalení ekonomiky, a tudíž i k větší obezřetnosti majitelů a bank, bude znamenat, že se může zpomalit financování některých důležitých projektů. Na druhou stranu ale vidíme snahu např. Ústeckého kraje hledat možnosti, jak podporovat stavební investice, tedy pragmatický přístup úředníků, což velmi pozitivně kvitujeme. Vidíme nové možnosti v udržitelném bydlení, v nových typech projektů. Krize stejně jak v osobním životě, tak i podnikatelském neznamenají pouze něco negativního. Nutí nás změnit úhly pohledu, přinášejí nový vítr do plachet. A my zachytáváme jednotlivé vánky, ať už se to týká nápadů partnerů zde v České republice, nebo těch, které přicházejí z naší mateřské společnosti. To vše nám dodává jistotu, že poplujeme dál…

Od partnerů ASB

D. Žažo, Porfix: 

Společnost nemá zatím dostatečnou zkušenost, jak bojovat s pandemií. Stále přetrvává menší nejistota na stavebním trhu, tak jako i v jiných odvětvích ekonomiky. V některých zemích Evropy, včetně naší, se situace stabilizovala, ale ve světě pandemie stále není pod kontrolou. A z toho vznikají nejistoty, které brzdí ekonomiky. A pokud je naše ekonomika navázána na ekonomiku zahraniční, tak jen zvýšená vlastní spotřeba našemu stavebnictví nepomůže. Čím dříve se naučíme s pandemií žít, budeme i svobodnější v investování a situace v ekonomice se dostane do normálu.

M. Klvač, CETRIS: 

Nejvíc ze všeho nás trápí obavy o zdraví našich zaměstnanců. Děláme vše proto, aby se naši zaměstnanci v práci cítili bezpečně. Všichni si už moc přejeme, aby se život vrátil do normálu.

TEXT: Redakce
FOTO: Shutterstock

Článek byl publikován v časopise ASB Almanach 2020.