Exteriér

Nové náměstí, jež do roku 2025 vznikne v prostoru mezi stávajícím autobusovým nádražím a ulicí Na Žertvách v Praze 8, se stane hned v několika ohledech ukázkovým příkladem řešení městského veřejného prostoru.

Tržiště Pod Kaštany tvoří přirozenou spojnici centra Zlína s baťovským továrním areálem. Namísto příjemné procházky mezi trhovci a jejich sortimentu se však dlouhá léta jednalo o noční můru místních. Nevzhledné stánky, polorozpadající se budky a masivní betonové stoly považovala většina obyvatel města za ostudný pohled. Za rok už by mělo být vše jinak.

Navázat vlastním novým projektem tam, kde tvůrčí idea byla přerušena, nikdy snadné není. ABM architekti se ale dokázali téhle nevděčné úlohy směle zhostit a zvládli na někdejší neúspěšný projekt alternativních zdrojů energie napojit vlastní, velmi úspěšnou alternativu využití.

Mezi Libčicemi nad Vltavou a obcí Tursko ožil zapomenutý remízek, studenti ateliéru Hlaváček – Čeněk Fakulty architektury ČVUT v Praze zde postavili tři posedy. Lavičku, Silo a Křeslo budou využívat myslivci i turisté, které nové instalace do krajiny přivedou.

Bylo zapotřebí několikeré změny vedení MČ a asi dvacet let na to, aby se projekt revitalizace dostal do stádia realizace. Jak vypadá výsledný návrh?

Parkem roku 2021 se na základě rozhodnutí odborné poroty stal park Stromovka v Humpolci, který prošel rozsáhlou revitalizací. Stříbrnou medaili si odnáší investoři a autoři parčíku U Kněžské louky v Praze 3 a bronz si vysloužil jeden z mála nově vzniklých parků Granátová ve Slivenci.  Cenu veřejnosti získala Zámecká zahrada a park v Oslavanech.

Landscape festival se rodil v letech 2013 a 2014 v Praze, ale konal se již také v Opavě, Ostravě a Plzni. A právě na své působení ve Slezsku navázal letošním zářijovým devátým ročníkem, v němž obrátil svou pozornost ke krajině Krnova. Projekt, který pořádala Galerie Jaroslava Fragnera, usiluje o osvětu a mezioborový dialog nejen českých, ale také mezinárodních odborníků, umělců, politiků a široké veřejnosti.

Skripty organické chemie obvykle nedolistujete od začátku do konce, aniž byste přitom alespoň jednou nezahlédli šestiúhelník, graficky znázorňující molekuly benzenu. Je proto jen logické, že se s touto zažitou symbolikou setkáme i v projektu, který nově dotváří moderní podobu areálu Vysoké školy chemicko-technologické v Praze.

V Česku vznikly v uplynulých letech hned čtyři rozhledny, které spojuje několik věcí - jedná se o bezbariérové dřevostavby, které nabízejí nevšední výhledy a obsahují i různé atrakce pro děti. Byť se na první pohled snaží být integrální součástí krajiny, jsou natolik dominantním prvkem, že jsou vlastně nepřehlédnutelné.

Nové náměstí, jež do roku 2026 vznikne v Praze v prostoru mezi stávajícím autobusovým nádražím a ulicí Na Žertvách, se stane hned v několika ohledech ukázkovým příkladem řešení městského veřejného prostoru. V současnosti se jeho 3D model představuje na mezinárodní výstavě architektury a urbanismu Architecture Week v Jízdárně Pražského hradu.

Úplně původní myšlenkou bylo postavit na vrchu nad Rokytnicí rozhlednu. Klasickou vyhlídkovou věž. Tuctovou a zaměnitelnou, která by byla k nerozeznání od desítek, možná stovek podobných, které v posledním desetiletí vyrostly po celém Česku. Naštěstí to dopadlo jinak. Lépe. Mnohem lépe.

Turisté kladou projektům rozhleden nejrůznější požadavky na provoz, ale stavba na vrcholu Štvanice má i své vlastní nároky vůči výletníkům. Předpokládá u nich odvahu poprat se s vlastním strachem z výšek a závratěmi a také snahu projevit určitou fyzickou kondici.

Také máte rádi, když při toulkách přírodou narazíte na rozhlednu, vyhlídku nebo kapličku? A co se za těmi architektonicky zajímavými cíleně vydat? Minulý rok přinesl mnoho změn, jednou z těch pozitivních bylo znovuobjevování krás naší republiky, a to zejména těch přírodních.

Umělecká intervence v podobě sto metrů dlouhého městského stolu, který byl instalován mezi stromy v montrealské čtvrti Sainte-Catherine Ouest, láká kolemjdoucí k návštěvě a posezení. Stůl nabízí osmdesát míst k sezení a podporuje znovuotevření místních restaurací, jejichž provoz byl omezen koronavirovou pandemií.

Palcové titulky v šestákových plátcích i dlouhé statě v odborných časopisech. K tomu bitvy právníků u soudu, spory o financování realizace, dohady a nespokojenost zadavatelů, všechno hezky v přímém přenosu. A finále? Byť se to zdá po takových mediálních eskapádách neuvěřitelné, projekt Little Island se přeci jen po sedmi letech bouřlivých debat dočká svého dohotovení.