Interiérový design

S rozdíly panujícími v atmosféře poloviny padesátých let a na počátku let šedesátých minulého století se návštěvník výpravného výstavního projektu Bruselský sen seznámí krátce po vstupu. Československá účast na Světové výstavě EXPO 58 v Bruselu i přes svou nepopiratelnou (a překvapivou) progresivitu nesla stopy doznívající nejhrůznější fáze komunistické totality. Naopak barevnost a experiment v textilním či grafickém designu nebo elegance spotřebních výrobků počátku 60. let nenechají nikoho na pochybách o uvolňujících se poměrech.

Nejvznešenějším úkolem pro designéra je prý navrhnout židli. Navrhne-li „dlouhou židli“, je tento úkol ještě dvakrát podtržen.

První etapa obytného souboru Na Krutci v Praze 6 získala první cenu v kategorii rezidenční projekty v 9. ročníku soutěže Best of Realty a hned nato si odnesla 2. cenu ze soutěže Nový domov. Autoři projektu věří tomu, že se jim podařilo zalidnit jedno z nejkrásnějších míst v Praze ve stylu, který přežije splatnost hypoték a stane se trvalou součástí pražské obytné architektury. „Čím bude starší, tím bude krásnější,“ říká o nově zastavěném areálu architekt Tomáš Pilař.

Nevyhnutelnou součástí interiéru je už více jak tři sta let pohovka. Genezi pohovky je možné popsat jako spojení více židlí. Se vzrůstajícím počtem míst k sezení vzrůstá také náročnost kvalitního řešení tohoto nábytkového typu. V loňském roce se však vznik čalouněného nábytku stal skutečným tématem a vzniklo hned několik velmi zajímavých pohovek. Zásluhu na tom mají dvě firmy: mminterier a UP závody. Pozornost v tomto příspěvku bude zaměřená právě na UP závody a dvě sedací soupravy navržené Janem Padrnosem.

O vnitřní spokojenosti Philippa Groheho, vnuka zakladatele společnosti Hansgrohe, svědčí i jeho citát uvedený v titulku. Jak sám tvrdí, nikdy nic nedostal zadarmo a dnes je za to vděčný. Práci vnímá jako naplnění svých ambicí – i navzdory tomu, že v mládí se od ní odkláněl a cesta k ní nebyla přímočará. Nejen o tom je však příběh Philippa Groheho, člověka, který vede značku luxusních designových koupelnových armatur Axor. Je také o přemýšlení nad řešením designu a prostoru, nad krásou moře či fotografie.

Na začátku 21. století by práce neměla být otročinou, ale radostí. K tomu je v mnoha případech ještě daleko, ale nicméně první kroky se už učinily. Jednak v rovině mentální, kdy se svobodný člověk stále častěji může rozhodovat podle svých představ a cílů, a jednak v rovině technické. Do ní zahrnujeme jak společensko-psychologické a ergonomické aspekty, tak futuristické představy designérů a architektů.

Metro patří k nejprestižnějším stavbám každého státu. Tomu odpovídá – nebo by aspoň měla – nejen technologická vyspělost, ale i design jednotlivých stanic, vstupů a vlakových souprav. V příštích letech vznikne osm nových stanic v prodloužení trasy A i v Praze s ukončením na ruzyňském letišti. Zlepšení přinese nejen předpokládaná doba jízdy 28 minut v rozpětí stanic Můstek – Letiště Praha Ruzyně, ale i design stanic Dejvická, Červený Vrch, Veleslavín, Petřiny, Motol, Bílá Hora, Dědina, Dlouhá Míle a Letiště Praha Ruzyně.

Nábytek a další bytové doplňky či předměty denní potřeby vyrobené z vzácného, exotického dřeva, patří k chloubám každého starožitníka. Právě tyto artefakty dokazují hodnotu starožitností stoupající s časem: mnohé druhy dřeva již není možné těžit, anebo – a to je bohužel častější případ – byly zcela vymýceny. S plným vědomím odpovědnosti vůči životnímu prostředí Asociace starožitníků, pořádající pravidelný veletrh Antique, vybrala za hlavní téma jeho nadcházející jarní části „Exotická dřeva“. V pražském Mánesu budou od 15. do 19. května vystaveny nejen dřevěné starožitnosti. O dřevu, jeho historii, využití, technologické ochraně i certifikaci, se bude hovořit také v rámci bohatého doprovodného programu.

Velká okna a za nimi kavárenské stolky – klidné, přívětivé prostředí, typické pro Prahu v první polovině dvacátého století. Někdy civilní a neokázalé, jindy naopak honosné. Rekonstrukce jednoho z těchto interiérů byla dokončena v létě minulého roku.

David Karásek spolu s Radkem Hegmonem patří k „otcům-zakladatelům“ společnosti mmcité. Design laviček, přístřešků, odpadkových košů, informačního systému, stojanů na kola oba autoři vyvíjejí už více než dvanáct let.

Vývoj nábytkového designu se v učebnicích obvykle popisuje prostřednictvím příkladů navrhování židlí z různých období, při jejichž řešení designéři nacházejí stále nové inspirace. Řešení každodenních předmětů je skutečně tématem věčně živým. Hlavně když se mění požadavky na ten který předmět. Příkladem může být i jednoduchý kancelářský stůl. Naše kanceláře jsou stále přetechnizovanější. Počítače jsou už dávno samozřejmostí, k nim se však neustále přidávají další připojitelné technické „hračky“ – MP přehrávače, telefony, faxy, fotoaparáty, notebooky, mobilní telefony a jiné. Většina moderních kancelářských stolů však tento neustále se zrychlující vývoj techniky nereflektuje. Vnější moderní formu jen málokdy podporují i vnitřní technologie stolu.

Různé typy interiérových předělů umožňují variabilněji využívat větší nebo univerzální prostory domu či bytu a zároveň svou mobilitou a proměnlivostí dynamizovat jinak relativně statický charakter místnosti. Většina možností, o nichž se dovíte z následujících řádků, se dá realizovat v už existujících a obývaných interiérech, na některé je však vhodné kvůli případné stavební přípravě myslet v předstihu.

V rámci designbloku vystoupil před pražským publikem italský designér Roberto Palomba, který se spolu s manželkou Ludovicou při práci na koupelnové řadě pro značku Laufen nechává inspirovat mořem. Nejvíce je to patrné ve tvaru asymetrických zápustných umyvadlových mís, které připomínají lagunu: rovná komfortní odkládací plocha plynule přechází do protáhlého údolí umyvadlové mísy. Úkaz, který Palomba popisuje metaforou otisk prstu přírody.

Zlatá židle je pro architekty tím, čím je Oscar pro Holly­wood. Švédská asociace architektů oznámila vítěze této prestižní soutěže. Cenu „Nejlepší výrobek“ obdržela designérská studia Front Design a Materia. Designérský tým byl oceněn za humor a hravost, se kterou přistoupil k návrhu koše na odpadky „Bin“ a věšáku „Hanger“.

Tepnou měst bývají obchodní ulice a jejich krví jsou obchody a butiky. Ale i v českých velkoměstech již zdomácněla velká nákupní centra, galerie a v poslední době i outlety. Na to, v čem se liší design a interiér obchodních prostor od jiných, jsme se zeptali Marka Deyla ze Studia pha.