Nová podoba Palmovky: Architekti navrhli otevřený blok inspirovaný starou Libní

V pražské Libni vznikne nový multifunkční městský blok, který doplní zástavbu v okolí Elsnicova náměstí a propojí bydlení, administrativu a veřejná prostranství. Vyzvaný soutěžní dialog na podobu území mezi ulicemi Voctářova, Koželužská a Chocholouškova vyhrál společný návrh ateliérů Aulík Fišer Zalabák architekti a Lasovsky Johansson Architects.

Koncept vychází z historické urbanistické struktury Libně a počítá se dvěma obytnými domy, administrativní budovou, veřejnou piazzettou a zelenými vnitrobloky. Důležitou součástí návrhu je také nové pěší propojení mezi Libeňským mostem a plánovanými rekreačními břehy Rokytky.

Do vyzvaného soutěžního dialogu, který byl zahájen v listopadu 2025, se zapojilo šest architektonických týmů: A69, Aulík Fišer Zalabák architekti společně s Lasovsky Johansson Architects, City Work Architects, CHYBIK + KRISTOF, Snøhetta & Pantograph a UNIT architekti. Finální návrhy představily týmy porotě v červnu 2026. Cílem soutěže bylo najít urbanistické a architektonické řešení kombinující bydlení s kancelářskými prostory, které bude respektovat charakter okolní zástavby a zároveň nabídne kvalitní veřejný prostor.

Zadavatelem a investorem projektu je developerská společnost Metrostav Development, organizaci soutěžního dialogu zajišťovala platforma CCEA MOBA. „Cílem soutěže bylo najít řešení, které nebude fungovat pouze jako soubor jednotlivých budov, ale jako přirozená součást Palmovky. Vítězný návrh dobře pracuje s měřítkem okolí, veřejným prostorem i vztahy ke stávající zástavbě,“ shrnuje rozhodnutí poroty její předseda, architekt Radek Kolařík.

Inspirace historickou Libní a její nepravidelnou zástavbou

Vítězný tým hledal inspiraci mimo jiné v historických mapách někdejšího libeňského židovského města. Jeho zástavba se vyznačovala nepravidelnou strukturou, úzkými průchody a drobnějšími objekty uvnitř bloků. Právě tento princip se promítl do návrhu nového souboru, jehož vnější obvod navazuje na stávající uliční fronty, zatímco vnitřní část zůstává otevřenější, členitější a prostupná.

„Řešený pozemek u Elsnicova náměstí je ve stabilním městském prostředí a smyslem návrhu tedy nebylo hledání nové identity místa, ale spíš navázání na kvality, které už v území existují – Palác Svět, Elsnicovo náměstí s plánovanými úpravami břehů Rokytky, živé městské prostředí Zenklovy ulice a administrativní kampus Metrostavu. Náš návrh tak především doplňuje to, co v místě chybí, a to je kvalitní městský veřejný prostor,“ vysvětluje architekt Jan Aulík z ateliéru Aulík Fišer Zalabák architekti.

Princip dobrého sousedství se projevuje především ve vztahu nových budov ke stávající zástavbě. Administrativní objekt architekti odsunuli od protějších bytových domů, aby minimalizovali jejich zastínění a zachovali příznivé světelné podmínky. Namísto souvislé uliční fronty tak vznikne otevřený prostor, který umožní průchod územím a současně vytvoří odstup mezi novou a stávající zástavbou.

Chocholouškova ulice jako nová pěší spojnice

Významnou součástí návrhu je proměna Chocholouškovy ulice v bezbariérový veřejný prostor doplněný zelení. Ulice má sloužit jako důležitá pěší spojnice mezi Libeňským mostem a plánovanými rekreačními břehy Rokytky. Nová zeleň se objeví také ve vnitroblocích a na sdílených střechách budov.

„Nově vytvořený charakter Chocholouškovy ulice jako bezbariérového prostoru se zelení je zásadním veřejným prostorem pro širší území a důležitou pěší spojnicí mezi Libeňským mostem a plánovanými rekreačními břehy Rokytky. Do tohoto prostředí se ve dvou výškových úrovních otevírají dva dvory, jeden veřejný před administrativní budovou a druhý poloveřejný v bytové části bloku. Rozhraní mezi oběma dvory tvoří nižší dvorní část nízkonákladového bytového domu s menšími byty, která odkazuje na dvorní objekty charakteristické pro Libeň,“ popisuje spoluautor návrhu Juráš Lasovský z Lasovsky Johansson Architects.

Veřejná piazzetta před administrativní budovou bude navazovat na kavárnu a další vybavenost v přízemí. Poloveřejný obytný dvůr naopak nabídne rezidentům klidnější prostředí s větší mírou soukromí. Rozdělení bloku do několika částí umožňuje kombinovat veřejné městské funkce s bydlením, aniž by jednotlivé provozy ztratily vlastní charakter.

Dva bytové domy s odlišným charakterem

Městský bytový dům orientovaný do Elsnicova náměstí reaguje na svou polohu v blízkosti Rokytky a historického Libeňského zámečku. Jeho průčelí architekti rozdělili do čtyř domovních modulů, které svým měřítkem odkazují na historickou zástavbu nedalekého náměstí Dr. Václava Holého.

Architektonické řešení fasády pracuje s opakováním a obměňováním příbuzných geometrických prvků. Pravidelnější kompozice se střídají s volnějším, pixelovým členěním, díky němuž lze budovu vnímat současně jako jeden celek i jako soubor jednotlivých městských domů. V přízemí jsou navrženy menší obchodní jednotky a prostory pro služby, které mají podpořit každodenní využívání náměstí.

Druhý obytný objekt má podobu nižšího pavlačového domu umístěného uvnitř bloku. Navazuje na tradici libeňských vnitrobloků, kde se vedle obytných staveb historicky nacházely dílny, menší výrobní provozy a další dvorní objekty. Uzavřené přístupové pavlače orientované do dvora mají posilovat komunitní charakter bydlení. Součástí domu budou také menší, nákladově dostupnější byty.

Administrativní budova naváže na architekturu Josefa Pleskota

Jižní část nového bloku uzavře administrativní budova, která urbanisticky doplní stávající kampus společnosti Metrostav navržený architektem Josefem Pleskotem. Na architekturu sousedních objektů naváže horizontálním členěním fasády a subtilními vnějšími ochozy.

Ochozy budou plnit několik funkcí. Poskytnou pasivní stínění kancelářských prostor a zároveň umožní údržbu a čištění fasád. Směrem ke kampusu a veřejné piazzettě se některé z nich rozšíří do hlubších lodžií určených k odpočinku. Pásová okna zajistí rovnoměrný přísun denního světla a umožní flexibilní uspořádání kanceláří.

Materiálové řešení budovy má zároveň odkazovat na stavební činnost investora a principy udržitelného stavění. „Technicistní charakter budovy souvisí s oborem investora jakožto stavitele špičkových inženýrských staveb v Evropě. Konstrukce ze starých ocelových štětovnic použitých v parteru a recyklovaného betonu jsou pro nás symbolem moderního udržitelného stavění,“ vysvětluje architekt David Zalabák z ateliéru Aulík Fišer Zalabák architekti.

Soutěžní dialog umožnil postupné dopracování návrhů

Odbornou nezávislost soutěžního dialogu garantovala porota, jejímž předsedou byl architekt Radek Kolařík a místopředsedou generální ředitel Metrostav Development Ondřej Buršík. Dalšími členy byli architektka Viktorie Součková, krajinářská architektka Martina Forejtová a architekti Lukáš Vacek a Martin Stára. Prahu 8 zastupovali místostarosta Tomáš Hřebík a vedoucí oddělení plánování a rozvoje Ivo Herman.

Soutěžní dialog umožnil architektonickým týmům postupně rozvíjet jejich návrhy a reagovat na připomínky poroty i specifické podmínky řešeného území. Výsledkem je koncept, který nyní čeká další projektové rozpracování ve spolupráci s investorem.

„Soutěž byla od začátku až do konce díky kvalitě všech týmů napínavá a svým způsobem i dobrodružná. V průběhu soutěžního dialogu jsme měli možnost sledovat, jak se jednotlivé návrhy postupně vyvíjejí a jak týmy reagují na připomínky poroty i na samotné místo. Byla to pro nás velmi cenná zkušenost a zároveň příležitost porovnat opravdu rozdílné přístupy k budoucnosti tohoto důležitého území. O to větší radost mám z vítězného návrhu a těším se, že jeho autoři budou mít možnost ve spolupráci s námi svůj koncept dál rozvíjet a že společně posuneme toto místo zase o kus dál,“ komentuje průběh soutěže generální ředitel Metrostav Development Ondřej Buršík.

Nový městský blok má doplnit postupně se proměňující oblast Palmovky a zároveň zachovat návaznost na historickou strukturu Libně. Vedle nových bytů a kanceláří přinese také veřejná prostranství, pěší propojení a prostory pro služby, které mají podpořit každodenní život v lokalitě.