Ostravský magistrát zrušil povolení k demolici dělnické kolonie. Domy už ale nestojí

Pět domů v někdejší hornické kolonii Bedřiška v ostravském obvodu Mariánské Hory a Hulváky bylo zbouráno na základě rozhodnutí, které bylo podle ostravského magistrátu v rozporu s právními předpisy. Povolení k demolici vydal stavební úřad ve Vítkovicích, a to podle města na základě nedostatečných podkladů, které předložil samotný městský obvod.

Vyplývá to z rozhodnutí magistrátu, který se případem začal zabývat na podnět obyvatelky osady Evy Lehotské. Přestože magistrát rozhodnutí o demolici zrušil, domy už od konce roku nestojí.

Na zrušení rozhodnutí upozornila Česká televize, informaci potvrdila ČTK i Eva Lehotská. Městský obvod se proti rozhodnutí může odvolat.

Magistrát: V žádosti byly zásadní nedostatky

„Důvodem pro zrušení byla podle magistrátu nezákonnost povolení, protože žádost městského obvodu Mariánské Hory a Hulváky i postup stavebního úřadu Vítkovice vykazovaly od počátku zásadní nedostatky. Rozhodnutí zatím není pravomocné, městský obvod se může odvolat,“ uvedla Lehotská. Podle ní obyvatelé Bedřišky nadále usilují o možnost odkoupení zbývajících domů nebo o zřízení práva stavby a snaží se o zachování osady, jejíž význam v minulosti podpořil i prezident Petr Pavel.

Starosta obvodu Patrik Hujdus (Starostové pro Ostravu) uvedl, že městský obvod při demolicích postupoval na základě platného rozhodnutí stavebního úřadu. „Městský obvod postupoval v souladu s platným rozhodnutím stavebního úřadu, který k tomu byl kompetentní, a to rozhodnutí nabylo právní moci, čili jsme postupovali v souladu s platnou legislativou. Neměli jsme důvod to jakkoliv zpochybňovat,“ řekl Hujdus. Dodal, že se s rozhodnutím magistrátu musí podrobněji seznámit.

Protesty a obsazené střechy

Demolice začala 12. listopadu a týkala se neobývaných domů. Radnice argumentovala snahou předejít vandalismu. V některých případech však šlo o dvojdomy, jejichž druhá část byla stále obývána. Obyvatelé a příznivci Bedřišky demoliční zásahy kritizovali a upozorňovali na jejich nezákonnost i na nedostatečnou komunikaci s místními. V osadě podle nich stále žije zhruba padesát lidí.

Proti demolici se postavili aktivisté, kteří opakovaně obsazovali střechu posledního domu určeného ke stržení. Ten byl nakonec zbourán 8. prosince poté, co objekt zajistila policie.

Nedostatečná dokumentace a zamlčené informace

„Důvodem pro zrušení povolení demolice je zejména to, že městský obvod uvedl v žádosti o povolení demolice nedostatečné a zavádějící informace. Jednak v žádosti neuvedl, že v bouraných dvojdomech jsou stále trvale žijící obyvatelé, a zamlčel i možné vlivy demolice poloviny dvojdomu na stav obývané poloviny. Zásadní nedostatky podle magistrátu vykazuje i výkresová část dokumentace demoličních prací. Stavební úřad povolení demolice vydal ve zrychleném režimu, i když k tomu nebyl oprávněn,“ uvedl advokát Vincenc Bouček, který Lehotskou zastupuje.

Lehotská dodala: „Podnět na magistrát k zahájení přezkumného řízení jsme se rozhodli podat, protože nám od samého zahájení demolic bylo zřejmé, že postup vlastníka, tedy městského obvodu i stavebního úřadu není v souladu se zákonem. Magistrát nám dal svým rozhodnutím za pravdu, když konstatoval, že došlo k řadě porušení jak stavebních předpisů, tak správního řádu.“

Radnice plánuje lokalitu opustit, obyvatelé ji chtějí zachovat

Městský obvod podle svých vyjádření nemá zájem o další údržbu domů v osadě. Argumentuje špatným technickým stavem a vysokými náklady na opravy. V dlouhodobém horizontu plánuje postupné vystěhování nájemníků a využití území jako strategické rezervy. Obyvatelům nabízí náhradní ubytování.

Odpůrci demolice ale upozorňují, že řada tzv. finských domků je stále obyvatelná a kolonie je podle nich příkladem úspěšného komunitního rozvoje. Oceňují zejména funkční sousedské vztahy a bezproblémové soužití romských obyvatel s majoritou.