Vzdělávání na míru vstříc potřebám stavební praxe
Obor L – příprava, realizace a provoz staveb vznikl na stavební fakultě ČVUT v Praze v rámci katedry technologie staveb v roce 2008. Za úkol si dal vychovávat budoucí pracovníky ve stavebnictví tak, aby opouštěli školní lavice s praktickými znalostmi stvrzenými řadou certifikátů a mohli se tak plynule zapojit do pracovního procesu. A právě o tom jsme si povídali s vedoucím kolektivu jeho zakladatelů, docentem Pavlem Svobodou.
VznikCo vedlo k založení oboru L na katedře technologie staveb?
Byl to především pocit našeho kolektivu vycházející z požadavků praxe, že je zapotřebí připravovat studenty pro život ve stavební praxi a předávat jim znalosti z oblastí přípravy a řízení realizace staveb a řízení provozu staveb. Tato oblast se bohužel před založením oboru L na naší fakultě poněkud zanedbávala, zejména po přechodu na strukturované studium podle Boloňského systému, přestože před rokem 1992 měla dlouholetou tradici. V době před založením oboru jsme dostávali často dotazy od významných pracovníků stavebních firem, proč se obor zaměřený na realizaci staveb dosud na pražské fakultě nevyučuje, když Technická univerzita v Ostravě už jej měla.
Bylo těžké tento záměr prosadit?
Je třeba přiznat, že jsme se snažili tento záměr prosadit již mnoho let předtím. Záměrem univerzity bylo preferovat spíše projekční a vědeckou přípravu studenta, nikoliv odbornou, což se ale, jak vidíte, změnilo a postupně mění, a to i díky otevírání jiných specializovaných oborů.
S kým jste na přípravě tohoto oboru spolupracovali?
Založit obor nám pomáhali nejen naši kolegové jako prof. František Musil, CSc., který v té době působil u nás na katedře, prof. Ing. Josef Gašparík, PhD., vedoucí katedry technologie staveb na technické univerzitě v Bratislavě, ale i kolegové ze spřátelených kateder stavební fakulty, zejména z katedry konstrukcí pozemních staveb. Pomohlo také setkání u dvou kulatých stolů, u nichž se sešli zástupci z praxe – v podstatě celé spektrum možných zaměstnavatelů počínaje státní správou přes realizační firmy až po facility manažery a developery. Většinu práce však musel zastat kolektiv katedry technologie staveb. Cítili jsme též podporu z praxe, zejména našich velkých stavebních firem, jako jsou Skanska, Metrostav, OHL ŽS, VCES, SYNER a další.
Charakter a náplň
Jak nejvýstižněji byste tento obor charakterizoval? Jaké je jeho motto?
Základním mottem studijního oboru příprava, realizace a provoz staveb a cílem výuky tohoto oboru je připravit studenty zejména pro stavební praxi, konkrétně realizaci staveb.
Čím je tento obor specifický? Jaké dovednosti si studenti během studia osvojí?
Studenti si osvojí důkladnější znalosti v oboru přípravy a řízení realizace a provozu staveb (projektového managementu a facility managementu), seznámí se s novými, progresivními stavebními technologiemi a metodami přípravy a řízení projektů, dále s oborem řízení provozu budov a staveb i se stávajícími a novými informačními technologiemi používanými v takzvaných inteligentních budovách. Studenti jsou dále vybaveni patřičnými znalostmi pro jejich rychlejší uplatnění ve stavebních podnicích, investorských organizacích a organizacích zaměřených na provoz a správu budov – tedy ve společnostech zaměřených na facility management – a mají hlubší znalosti oboru technologie staveb ve spojitosti s projektovým managementem a řízením provozu budov. Jsme také jedinou univerzitou, která má i absolventy oboru koordinátor BOZP na staveništi. Jsou to ti, kteří splňují podmínky praxe pro udělení odborné způsobilosti. Máme už za sebou tři běhy se vzrůstajícím počtem koordinátorů – šest, patnáct a naposledy dvacet jedna. Letos poprvé získali absolventi po bakalářském studiu i certifikát odborně způsobilá osoba pro práce ve výškách i pro zaškolování dalších pracovníků.
Jakými změnami obor prošel a jakým problémům čelí?
Z těch pozitivních změn: v první fázi bylo spuštěno magisterské studium, před dvěma roky jsme otevřeli i bakalářské studium. Od letošního roku první absolventi bakalářského studia oboru L plynule přecházejí na magisterské studium a jsou vybaveni příslušnými znalostmi pro jeho úspěšné absolvování.
Bohužel se musím zmínit o tom, že vzhledem k omezením financí na tuto formu studia od našeho rezortního ministerstva a též k otevřenosti tohoto oboru pro ostatní absolventy bakalářského studia na stavební fakultě, ale i z jiných vysokých škol, nebyli všichni přijati. Ovšem věčné reformy, které nyní prosazuje ministerstvo školství, vedou k tomu, že náplň oboru, která se v minulých letech ustálila a nabrala rozumnou formu včetně úprav skladby předmětů, je dále narušována umělou agregací předmětů zejména bakalářského studia; razí se totiž zásada, že v každém semestru by studenti měli studovat pouze pět předmětů, přičemž kvalita a rozsah výuky by se v porovnání s minulostí neměly snižovat.
Bakalář versus magistr. S čím souvisí, že stupeň dosaženého vzdělání bakalář je u nás podceňovaný? Přitom by absolvent mohl nalézt uplatnění například na stavebních úřadech, kde je kvalifikovaných pracovníků nedostatek?
Celý problém je v umělém zavedení strukturovaného studia na technických oborech. Chtěla byste, aby vás operoval lékař bakalář? Určitě ne. A proto i v jiných oborech se považuje bakalář za jakéhosi nedopečeného odborníka, a to i přes všechny proklamace Ministerstva školství o ukončeném vysokoškolském vzdělání. To není jen u oboru L nebo všeobecně u stavařiny, to se projevuje podle našich zkušeností i ve všech technických oborech. S podobným názorem se setkáváme nejen u nás, ale i při jednání s pracovníky technických univerzit a pracovníky stavebních firem v Německu, Rakousku, na Slovensku, v Maďarsku, Chorvatsku, Slovinsku i v Polsku. Všichni si uvědomují, že zrušení bývalých pětiletých inženýrských oborů studia a umělého rozdělení tohoto studia na bakalářské a magisterské byla velká chyba, alespoň v podmínkách střední Evropy, která má v inženýrském studiu více než třistaletou tradici. Je nutno konstatovat, že kvůli skladbě především teoretických předmětů v prvních dvou ročnících bakalářského studia není jeho absolvent v žádném případě připraven pro život ve stavební praxi – nejen v oboru L, ale i dalších oborech zeměřených na stavebnictví. Tak složitý obor, jako je stavařina, se nedá naučit za čtyři roky. A to v jiných státech střední Evropy je bakalářské studium stavebních oborů pouze tříleté!
Absolventi
Pořádáte kulaté stoly, setkání absolventů, pedagogů a lidí z praxe, kteří s vaší katedrou technologie staveb spolupracují. Jaká mají tato setkávání význam?
První dva kulaté stoly sloužili k dohadovacímu řízení k podání akreditace na ministerstvo. Předcházely jim projednávání před pedagogickou radou senátu stavební fakulty, samotným senátem a vědeckou radou. Nyní v listopadu budeme pořádat v pořadí třetí, a ten se bude snažit dát odpověď na profil absolventa potřebný pro stavební praxi. Pro diskusi napříč spektrem těch, co k tomu mají a mohou co říct, budou pozváni vedle zástupců praxe i zástupci odborných komor, jako jsou ČKAIT, ČSSI, SPS a samozřejmě vedení fakulty. Rádi bychom přivítali i zástupce ministerstva školství a ministerstva práce a sociálních věcí, kteří se Dne oboru L a jeho semináře s názvem Současnost a budoucnost oboru L už letos v červnu zúčastnili.
Do praxe se dostali již první absolventi vašeho nového oboru. Jak byli úspěšní na trhu práce – jaká pracovní místa zastávají a jak hodnotí zpětně svou přípravu na své současné povolání?
Absolventi našeho oboru neměli s nástupem do praxe problémy. Je pravda, že řada z nich je již v posledních ročnících zaměstnána, což je dáno především současnou ekonomickou situací, ale je to i zájmem stavebních firem si podchytit ty schopné, tedy ty, kteří nespoléhají jen na teoretické znalosti, ale rádi si obují holínky a jdou na stavbu. Nejsou výjimky ani dívek-absolventek, které jsou úspěšnými stavbyvedoucími. Jaká pracovní místa zastávají? Jsou to většinou přípraváři, úsekoví a hlavní stavbyvedoucí, manažeři pro tendrování a výběr zhotovitele či podzhotovitele, dále manažeři FM či kvality, ale řada z nich šla podnikat již jako osoba samostatně činná nebo založili firmy, a to jak realizační, tak i projekční, kde vykonávají též posudkovou činnost či technický dozor stavebníka. Vzhledem k našemu systému evidence absolventů máme přehled o jejich působení a postech. Namátkou budu jmenovat firmy, jako jsou: BAK, Trigema, Subttera, Bögl a Krýsl, Syner, Rota Group, LIKO-S, PSG-I, Správa silnic JČK, STEP, FOX, OKIN Group, Metroprojekt a pak ty velké, jako Hochtief, Metrostav a Skanska – v nich všude našli naši absolventi uplatnění.
Může se absolvent oboru L stát autorizovaným inženýrem ve výstavbě?
Může. Konkrétně pro obor pozemní stavby. Před dvěma roky byla potřeba dělat rozdílovou zkoušku, protože nebyl podle rady ČKAIT dostatek kreditů z konstrukcí pozemních staveb. Ale to se již úpravami v obsahu napravilo. Rádi bychom otevřeli diskusi se ČKAIT o možnosti získat autorizaci v oboru realizace staveb, což by lépe vystihovalo výkon stavbyvedoucího – tak, jak je tomu na Slovensku.
Budoucnost
Nikdy není nic ideální, vše se dá neustále nějak vylepšovat. Co Vás v souvislosti s oborem L napadá jako první? Jaký další vývoj by Vás potěšil?
Změna struktury výuky v prvních dvou ročnících bakalářského studia. V těchto ročnících se studenti fakulty stavební vůbec nic nedozví o přípravě staveb – z hlediska realizace stavby se dá kvalitní přípravou ušetřit až několik milionů korun – a dále se nic nedozví o mechanizaci. Ale není to jen o naší problematice, tedy technologii staveb, ale i o posílení dalších odborných kateder v těchto základních dvou letech bakalářského studia. Ve výuce na oboru L se pak tyto znalosti dohánějí, místo toho, abychom se věnovali nadstavbě.
Jaká je reálná budoucnost oboru L?
O studenty oboru L je v praxi značný zájem, určitě se bude tento obor dále vyvíjet a prohlubovat ve vazbě na stavební praxi.
Připravujete spuštění nějakého dalšího oboru, který by zaplnil chybějící místo ve vzdělávání mladých stavbařů?
V rámci fakulty o tom nevíme, naopak se některé katedry zejména z finančních důvodu ruší. Rádi bychom ale zájemcům o získání titulu magister nabídli po absolvování bakalářské formy studia, tedy asi po tří- až čtyřleté praxi kombinovanou formu studia. To vše ale bude záležet na ministerstvu a jeho koncepci financování.
Jakým dalším směrem byste chtěli posunovat přípravu a výuku absolventů zaměřených na realizaci staveb?
V současné době na základě zahraničních zkušeností diskutujeme nad potřebným profilem absolventa, jeho skladbou. Souvisí to samozřejmě s kroky, které jsou zmíněny v předchozích odpovědích na vaše otázky. Pokládáme ale za nutné jít dál, za rámec současných úvah. Jako správný směr se nám jeví stanovení potřebného profilu absolventa tak, že odborné svazy a komory (ČSSI, ČKAIT, SPO) ve spolupráci s fakultami stanoví takzvané kompetence absolventa. Tyto kompetence se skládají z jednotlivých dílčích kompetencí v předmětech, které jsou nezbytné pro kvalifikovaný výkon inženýrského povolání i s jeho riziky a odpovědnostmi. Zní to možná příliš odvážně, ale chtěl bych připomenout, že například v medicíně, o jejíchž rizikách a odpovědnostech nikdo nepochybuje, je zcela nemyslitelné, že by absolvent neprošel jednotlivými stupni studia podle rozhodnutí odborníků, kteří jsou odborníky nejen v teorii svého předmětu, ale především v klinické praxi. A klinická praxe v medicíně není nic jiného než realizace stavby ve stavařině.
Pracujete jako pedagog i ve stavební praxi. Co si myslíte o situaci ve stavebnictví u nás v souvislosti s krizí, která trvá přibližně od roku 2008, kdy obor L vznikl? Promítá se tato situace i do školství?
Ano, promítá, a je to důsledek i omezení financování magisterské formy studia. Co se týká stavu stavebnictví, tak je řada okolností skryta. Sice se staví, ale na úkor kvality a ve jménu co nejnižší nabízené ceny, aby se získala zakázka. Výsledek se nakonec připíše na úkor investora, který pak po záruce – nebo i daleko dříve – musí stavbu rekonstruovat. Na stavbách se hodně často šidí v dodávkách, tedy použitých materiálech a v jejich množství. Položky stanovené projektem se nahrazují levnějšími a podobně. I v této oblasti se snažíme působit na studenty, a to nejen znalostmi o kvalitě staveb a její kontrole, ale i etice.
Rozhovor připravila Jitka Kulhánková
FOTO: Pavel Svoboda
Více informací o oboru L na www.priprava-realizace-provoz.cz nebo u doc. Ing. Pavla Svobody, CSc.
– pavel.svoboda@fsv.cvut.cz
Článek byl uveřejněn v časopisu Realizace staveb.