asb-portal.cz - Odborný portál pro profesionály v oblasti stavebnictví

Vzdělávání na míru vstříc potřebám stavební praxe

30.11.2011
Obor L – příprava, realizace a provoz staveb vznikl na stavební fakultě ČVUT v Praze v rámci katedry technologie staveb v roce 2008. Za úkol si dal vychovávat budoucí pracovníky ve stavebnictví tak, aby opouštěli školní lavice s praktickými znalostmi stvrzenými řadou certifikátů a mohli se tak plynule zapojit do pracovního procesu. A právě o tom jsme si povídali s vedoucím kolektivu jeho zakladatelů, docentem Pavlem Svobodou.
Vznik
Co vedlo k založení oboru L na katedře technologie staveb?
Byl to především pocit našeho kolektivu vycházející z požadavků praxe, že je zapotřebí připravovat studenty pro život ve stavební praxi a předávat jim znalosti z oblastí přípravy a řízení realizace staveb a řízení provozu staveb. Tato oblast se bohužel před založením oboru L na naší fakultě poněkud zanedbávala, zejména po přechodu na strukturované studium podle Boloňského systému, přestože před rokem 1992 měla dlouholetou tradici. V době před založením oboru jsme dostávali často dotazy od významných pracovníků stavebních firem, proč se obor zaměřený na realizaci staveb dosud na pražské fakultě nevyučuje, když Technická univerzita v Ostravě už jej měla.

Bylo těžké tento záměr prosadit?
Je třeba přiznat, že jsme se snažili tento záměr prosadit již mnoho let předtím. Záměrem univerzity bylo preferovat spíše projekční a vědeckou přípravu studenta, nikoliv odbornou, což se ale, jak vidíte, změnilo a postupně mění, a to i díky otevírání jiných specializovaných oborů.

S kým jste na přípravě tohoto oboru spolupracovali?
Založit obor nám pomáhali nejen naši kolegové jako prof. František Musil, CSc., který v té době působil u nás na katedře, prof. Ing. Josef Gašparík, PhD., vedoucí katedry technologie staveb na technické univerzitě v Bratislavě, ale i kolegové ze spřátelených kateder stavební fakulty, zejména z katedry konstrukcí pozemních staveb. Pomohlo také setkání u dvou kulatých stolů, u nichž se sešli zástupci z praxe – v podstatě celé spektrum možných zaměstnavatelů počínaje státní správou přes realizační firmy až po facility manažery a developery. Většinu práce však musel zastat kolektiv katedry technologie staveb. Cítili jsme též podporu z praxe, zejména našich velkých stavebních firem, jako jsou Skanska, Metrostav, OHL ŽS, VCES, SYNER a další.


Charakter a náplň
Jak nejvýstižněji byste tento obor charakterizoval? Jaké je jeho motto?
Základním mottem studijního oboru příprava, realizace a provoz staveb a cílem výuky tohoto oboru je připravit studenty zejména pro stavební praxi, konkrétně rea­lizaci staveb.

Čím je tento obor specifický? Jaké dovednosti si studenti během studia osvojí?
Studenti si osvojí důkladnější znalosti v oboru přípravy a řízení realizace a provozu staveb (projektového managementu a facility managementu), seznámí se s novými, progresivními stavebními technologiemi a metodami přípravy a řízení projektů, dále s oborem řízení provozu budov a staveb i se stávajícími a novými informačními technologiemi používanými v takzvaných inteligentních budovách. Studenti jsou dále vybaveni patřičnými znalostmi pro jejich rychlejší uplatnění ve stavebních podnicích, investorských organizacích a organizacích zaměřených na provoz a správu budov – tedy ve společnostech zaměřených na facility management – a mají hlubší znalosti oboru technologie staveb ve spojitosti s projektovým managementem a řízením provozu budov. Jsme také jedinou univerzitou, která má i absolventy oboru koordinátor BOZP na staveništi. Jsou to ti, kteří splňují podmínky praxe pro udělení odborné způsobilosti. Máme už za sebou tři běhy se vzrůstajícím počtem koordinátorů – šest, patnáct a naposledy dvacet jedna. Letos poprvé získali absolventi po bakalářském studiu i certifikát odborně způsobilá osoba pro práce ve výškách i pro zaškolování dalších pracovníků.

Jakými změnami obor prošel a jakým problémům čelí?
Z těch pozitivních změn: v první fázi bylo spuštěno magister­ské studium, před dvěma roky jsme otevřeli i bakalářské studium. Od letošního roku první absolventi bakalářského studia oboru L plynule přecházejí na magisterské studium a jsou vybaveni příslušnými znalostmi pro jeho úspěšné absolvování.

Bohužel se musím zmínit o tom, že vzhledem k omezením financí na tuto formu studia od našeho rezortního ministerstva a též k otevřenosti tohoto oboru pro ostatní absolventy bakalářského studia na stavební fakultě, ale i z jiných vysokých škol, nebyli všichni přijati. Ovšem věčné reformy, které nyní prosazuje minister­stvo školství, vedou k tomu, že náplň oboru, která se v minulých letech ustálila a nabrala rozumnou formu včetně úprav skladby předmětů, je dále narušována umělou agregací předmětů zejmé­na bakalářského studia; razí se totiž zásada, že v každém semes­tru by studenti měli studovat pouze pět předmětů, přičemž kva­lita a rozsah výuky by se v porovnání s minulostí neměly snižovat.

Bakalář versus magistr. S čím souvisí, že stupeň dosaženého vzdělání bakalář je u nás podceňovaný? Přitom by absolvent mohl nalézt uplatnění například na stavebních úřadech, kde je kvalifikovaných pracovníků nedostatek?
Celý problém je v umělém zavedení strukturovaného studia na technických oborech. Chtěla byste, aby vás operoval lékař bakalář? Určitě ne. A proto i v jiných oborech se považuje bakalář za jakéhosi nedopečeného odborníka, a to i přes všechny proklamace Ministerstva školství o ukončeném vysokoškolském vzdělání. To není jen u oboru L nebo všeobecně u stavařiny, to se projevuje podle našich zkušeností i ve všech technických oborech. S podobným názorem se setkáváme nejen u nás, ale i při jednání s pracovníky technických univerzit a pracovníky stavebních firem v Německu, Rakousku, na Slovensku, v Maďarsku, Chorvatsku, Slovinsku i v Polsku. Všichni si uvědomují, že zrušení bývalých pětiletých inženýrských oborů studia a umělého rozdělení tohoto studia na bakalářské a magisterské byla velká chyba, alespoň v podmínkách střední Evropy, která má v inženýrském studiu více než třistaletou tradici. Je nutno konstatovat, že kvůli skladbě především teoretických předmětů v prvních dvou ročnících bakalářského studia není jeho absolvent v žádném případě připraven pro život ve stavební praxi – nejen v oboru L, ale i dalších oborech zeměřených na stavebnictví. Tak složitý obor, jako je stavařina, se nedá naučit za čtyři roky. A to v jiných státech střední Evropy je bakalářské studium stavebních oborů pouze tříleté!

Absolventi
Pořádáte kulaté stoly, setkání absolventů, pedagogů a lidí z praxe, kteří s vaší katedrou technologie staveb spolupracují. Jaká mají tato setkávání význam?
První dva kulaté stoly sloužili k dohadovacímu řízení k podání akreditace na ministerstvo. Předcházely jim projednávání před pedagogickou radou senátu stavební fakulty, samotným senátem a vědeckou radou. Nyní v listopadu budeme pořádat v pořadí třetí, a ten se bude snažit dát odpověď na profil absolventa potřebný pro stavební praxi. Pro diskusi napříč spektrem těch, co k tomu mají a mohou co říct, budou pozváni vedle zástupců praxe i zástupci odborných komor, jako jsou ČKAIT, ČSSI, SPS a samozřejmě vedení fakulty. Rádi bychom přivítali i zástupce ministerstva školství a ministerstva práce a sociálních věcí, kteří se Dne oboru L a jeho semináře s názvem Současnost a budoucnost oboru L už letos v červnu zúčastnili.

Do praxe se dostali již první absolventi vašeho nového oboru. Jak byli úspěšní na trhu práce – jaká pracovní místa zastávají a jak hodnotí zpětně svou přípravu na své současné povolání?

Absolventi našeho oboru neměli s nástupem do praxe problémy. Je pravda, že řada z nich je již v posledních ročnících zaměstnána, což je dáno především současnou ekonomickou situací, ale je to i záj­mem stavebních firem si podchytit ty schopné, tedy ty, kteří nespoléhají jen na teoretické znalosti, ale rádi si obují holínky a jdou na stavbu. Nejsou výjimky ani dívek-absolventek, které jsou úspěšnými stavbyvedoucími. Jaká pracovní místa zastávají? Jsou to většinou přípraváři, úsekoví a hlavní stavbyvedoucí, manažeři pro tendrování a výběr zhotovitele či podzhotovitele, dále manažeři FM či kvality, ale řada z nich šla podnikat již jako osoba samostatně činná nebo založili firmy, a to jak realizační, tak i projekční, kde vykonávají též posudkovou činnost či technický dozor stavebníka. Vzhledem k našemu systému evidence absolventů máme přehled o jejich působení a postech. Namátkou budu jmenovat firmy, jako jsou: BAK, Trigema, Subttera, Bögl a Krýsl, Syner, Rota Group, LIKO-S, PSG-I, Správa silnic JČK, STEP, FOX, OKIN Group, Metroprojekt a pak ty velké, jako Hochtief, Metrostav a Skanska – v nich všude našli naši absolventi uplatnění.

Může se absolvent oboru L stát autorizovaným inženýrem ve výstavbě?
Může. Konkrétně pro obor pozemní stavby. Před dvěma roky byla potřeba dělat rozdílovou zkoušku, protože nebyl podle rady ČKAIT dostatek kreditů z konstrukcí pozemních staveb. Ale to se již úpravami v obsahu napravilo. Rádi bychom otevřeli diskusi se ČKAIT o možnosti získat autorizaci v oboru realizace staveb, což by lépe vystihovalo výkon stavbyvedoucího – tak, jak je tomu na Slovensku.


Budoucnost
Nikdy není nic ideální, vše se dá neustále nějak vylepšovat. Co Vás v souvislosti s oborem L napadá jako první? Jaký další vývoj by Vás potěšil?
Změna struktury výuky v prvních dvou ročnících bakalářského studia. V těchto ročnících se studenti fakulty stavební vůbec nic nedozví o přípravě staveb – z hlediska realizace stavby se dá kvalitní přípravou ušetřit až několik milionů korun – a dále se nic nedozví o mechanizaci. Ale není to jen o naší problematice, tedy technologii staveb, ale i o posílení dalších odborných kateder v těchto základních dvou letech bakalářského studia. Ve výuce na oboru L se pak tyto znalosti dohánějí, místo toho, abychom se věnovali nadstavbě.

Jaká je reálná budoucnost oboru L?
O studenty oboru L je v praxi značný zájem, určitě se bude tento obor dále vyvíjet a prohlubovat ve vazbě na stavební praxi.

Připravujete spuštění nějakého dalšího oboru, který by zaplnil chybějící místo ve vzdělávání mladých stavbařů?

V rámci fakulty o tom nevíme, naopak se některé katedry zejména z finančních důvodu ruší. Rádi bychom ale zájemcům o získání titulu magister nabídli po absolvování bakalářské formy studia, tedy asi po tří- až čtyřleté praxi kombinovanou formu studia. To vše ale bude záležet na ministerstvu a jeho koncepci financování.

Jakým dalším směrem byste chtěli posunovat přípravu a výuku absolventů zaměřených na realizaci staveb?
V současné době na základě zahraničních zkušeností diskutujeme nad potřebným profilem absolventa, jeho skladbou. Souvisí to samozřejmě s kroky, které jsou zmíněny v předchozích odpovědích na vaše otázky. Pokládáme ale za nutné jít dál, za rámec současných úvah. Jako správný směr se nám jeví stanovení potřebného profilu absolventa tak, že odborné svazy a komory (ČSSI, ČKAIT, SPO) ve spolupráci s fakultami stanoví takzvané kompetence absolventa. Tyto kompetence se skládají z jednotlivých dílčích kompetencí v předmětech, které jsou nezbytné pro kvalifikovaný výkon inženýrského povolání i s jeho riziky a odpovědnostmi. Zní to možná příliš odvážně, ale chtěl bych připomenout, že například v me­dicíně, o jejíchž rizikách a odpovědnostech nikdo nepochybuje, je zcela nemyslitelné, že by absolvent neprošel jednotlivými stupni studia podle rozhodnutí odborníků, kteří jsou odborníky nejen v teorii svého předmětu, ale především v klinické praxi. A klinická praxe v medicíně není nic jiného než realizace stavby ve stavařině.

Pracujete jako pedagog i ve stavební praxi. Co si myslíte o situaci ve stavebnictví u nás v souvislosti s krizí, která trvá přibližně od roku 2008, kdy obor L vznikl? Promítá se tato situace i do školství?
Ano, promítá, a je to důsledek i omezení financování magisterské formy studia. Co se týká stavu stavebnictví, tak je řada okolností skryta. Sice se staví, ale na úkor kvality a ve jménu co nejnižší nabízené ceny, aby se získala zakázka. Výsledek se nakonec připíše na úkor investora, který pak po záruce – nebo i daleko dříve – musí stavbu rekonstruovat. Na stavbách se hodně často šidí v dodávkách, tedy použitých materiálech a v jejich množství. Položky stanovené projektem se nahrazují levnějšími a podobně. I v této oblasti se snažíme působit na studenty, a to nejen znalostmi o kvalitě staveb a její kontrole, ale i etice.

Rozhovor připravila Jitka Kulhánková
FOTO: Pavel Svoboda

Více informací o oboru L na www.priprava-realizace-provoz.cz nebo u doc. Ing. Pavla Svobody, CSc.
– pavel.svoboda@fsv.cvut.cz


Článek byl uveřejněn v časopisu Realizace staveb.

Komentáře

Prepíšte text z obrázku do poľa. Ak nedokážete text rozoznať, kliknite na obrázok.

Další z Jaga Media