Omítání dřevocementových desek
Partneři sekce:
Než začnete s omítacími pracemi, musí být především ukončena konstrukce střechy a vnější obvodové stěny musejí být chráněny před deštěm a jinými možnostmi navlhnutí tak, aby podklad, na který se omítky nanášejí, byl pevný, bez uvolněných částeček a dostatečně suchý. Musejí být osazeny dveřní zárubně, okenní rámy a realizovaný rozvod instalací, aby se dodatečnými úpravami omítka nepoškodila.
Čas schnutí závisí na klimatických podmínkách a situaci na staveništi. Teplota vzduchu a stěn nesmí během tří dnů před začátkem omítacích prací, v průběhu omítání a v době zrání omítky klesnout pod +5 °C. Při výrobě malty při nízkých teplotách nesmí teplota složek klesnout pod +5 °C a teplota čerstvé malty pod +10 °C. Při teplotě vzduchu nad +25 °C a suchém počasí se musí omítka ošetřovat vlhčením minimálně během tří dnů po její realizaci, chránit před přímým sluncem, větrem a podobně, aby se zabránilo rychlému vysychání. K tomu, aby mohly omítací práce začít, je potřeba, aby betonové jádro důkladně vyzrálo a vyschlo (28 dnů po zastřešení stavebního objektu). Omítání se může realizovat, není-li vlhkost štěpkocementových desek větší než 14 % a betonového jádra než 4 %. V případě pochybností o vlhkosti jádra se doporučuje jádrovým vrtákem realizovat vývrt s průměrem 10 mm, a to z vnitřní strany doprostřed konstrukce. Vyvrtaný materiál se hned nasype do nádoby nebo sáčku a vzduchotěsně uzavře. Vlhkost se stanoví úbytkem hmotnosti materiálu v sušičce při teplotě 105 °C, přičemž se suší do konstantní hmotnosti. Jiný způsob stanovení vlhkosti různými přístroji je nepřesný.
Vnější stěny
Vnější omítky se realizují po minimálně dvou měsících po ukončení aplikace vnitřních omítek. K omítání vnějších povrchů stěn by měly být použity takové varianty omítek, aby umožňovaly aktivní přenos tahových napětí, která vznikají v důsledku trvalého působení klimatických podmínek na podklad. Z tohoto důvodu se doporučuje na vnější stěny několik omítkových skladeb s využitím moderních omítek, takzvaných lehčených nebo tepelněizolačních, které se v porovnání s běžnými omítkami vyznačují nižším difuzním odporem a nižším součinitelem tepelné vodivosti.
Dřevocementové stavební systémy jsou charakteristické vysokým tepelným odporem, v závislosti na tloušťce vloženého polystyrenu v případě vnější štěpkocementové desky ztraceného bednění, a proto není nevyhnutelné realizovat další zateplení kontaktním tepelněizolačním systémem. Tepelněizolační omítky povrch především kazetových systémů z dřevocementových prvků (Izoblok, Durisol) plošně vyrovnávají a zároveň snižují součinitel prostupu tepla. Jako konečnou úpravu na doporučené omítkové systémy lze použít fasádní nátěr nebo různé druhy strukturovaných omítek, které se aplikují na vrchní zpevňující vrstvu. Mohou se použít minerální hlazené a rýhované omítky, brizolit, pastovité silikátové, silikonové nebo akrylátové omítky v rozličných barevných variantách.
Doporučené omítací systémy
| Doporučené materiály: Cemix 073 Light – Jednovrstvá omítka strojová a ruční lehčená (083), Cemix Jádrová omítka lehčená (032), Cemix Vnější štuk (023) – maximální zrno 0,7 mm nebo Cemix Vnější štuk jemný (023j), Cemix Tepelněizolační jádrová omítka Supertherm TO (057), λ = 0,13 W/(m.K), Cemix Vysoce tepelněizolační jádrová omítka Supertherm TO extra (077), l = 0,09 W/(m.K), Cemix Vyrovnávací stěrka multi (155). |
1. varianta – jednovrstvý systém, strojová nebo ruční aplikace:
Penetrace ASN (1 : 1 s vodou)
spotřeba 0,2 kg/m2
Technologická přestávka přibližně 6 hodin
Cemix 073 Light – Jednovrstvá omítka strojová a ruční lehčená (083)
tloušťka 20 mm, spotřeba 25 kg/m2
Celoplošně vložená výztužná tkanina, spotřeba 1 m2/m2
Technologická přestávka 20 dnů
Finální vrstva – fasádní barva nebo šlechtěná omítka (minerální, pastovitá…)
tloušťka do 3 mm
2. varianta – dvouvrstvý systém, strojová aplikace
Penetrace ASN
spotřeba 0,2 kg/m2
Technologická přestávka 20 dnů
Jádrová omítka lehčená (032)
tloušťka 20 mm, spotřeba 23,5 kg/m2
Celoplošně vložená výztužná tkanina, spotřeba 1 m2/m2
Technologická přestávka 20 dnů
Vnější štuk (023) – maximální zrno 0,7 mm nebo Vnější štuk jemný (023j)
tloušťka 3 mm, spotřeba 4,3 kg/m2
Technologická přestávka 3 dny
Finální vrstva – fasádní barva nebo šlechtěná omítka (minerální, pastovitá…)
tloušťka do 3 mm
3. varianta – dvouvrstvý systém, strojová nebo ruční aplikace
Tepelněizolační jádrová omítka Supertherm TO (057), l = 0,13 W/(m . K)
tloušťka 25 mm, spotřeba 26 l/m2
Technologická přestávka přibližně 15 dnů
Penetrace ASN
spotřeba 0,3 kg/m2
Vnější štuk (023) – maximální zrno 0,7 mm nebo Vnější štuk jemný (023j) – max. zrno 0,4 mm
tloušťka 3 mm, spotřeba 4,3 kg/m2
Finální vrstva – fasádní barva nebo šlechtěná omítka (minerální, pastovitá…)
tloušťka do 3 mm
Od partnerů ASB
4. varianta – dvouvrstvý systém, strojová nebo ruční aplikace
Vysoce tepelněizolační jádrová omítka Supertherm TO extra (077),
l = 0,09 W/(m . K)
tloušťka 40 mm, spotřeba 50 l/m2
Technologická přestávka přibližně 30 dnů
Vyrovnávací stěrka multi (155)
tloušťka 4 mm, spotřeba 5 kg/m2
Vložená výztužná tkanina na přibližně 25 % plochy (rohy, otvory, spoje různých materiálů)
spotřeba 0,25 m2/m2
Technologická přestávka 4 dny
Finální vrstva – fasádní barva nebo šlechtěná omítka (minerální, pastovitá…)
tloušťka do 3 mm
| Tip Penetrace Aplikaci penetračního nátěru je vhodné na dřevocementové prvky realizovat postřikem například malířskou stříkačkou. Překrytí spojů Všechny spoje různých materiálů se musí překrýt pásem armovací síťoviny se šířkou minimálně 300 mm (150 mm na každou stranu spoje). Diagonální vyztužení Diagonální vyztužení v rozích otvorů se realizuje z armovací síťoviny s minimálními rozměry 400 × 300 mm. |
TEXT + FOTO: Cemix
