Pasivní dům pro mladou rodinu – rozhovor s architektem
Partneři sekce:
Rodinný dům je umístěn na tiché ulici v okrajové části obce. Přístupová cesta je vedena ideálně ze severní strany, na jižní straně je pozemek lemovaný potokem a olšovým porostem. O své zkušenosti s projekty pasivních domů se s námi podělil Ing. arch. Daniel Bizoň.
O jaký typ konstrukce dřevostavby jde?
Nosná konstrukce obvodových stěn rodinného domu je dřevěná sloupková s přídavnými rošty směrem do interiéru i exteriéru. Nosná konstrukce stropu a střechy je kombinovaná, nad noční částí domu je fošnový strop a stojatá stolice krovu a nad denní částí je střešní konstrukce z dřevěných „I“ nosníků (Steico) uložená na ocelovém rámu.
Můžete nám přiblížit skladbu obvodového pláště a střechy?
Skladba obvodového pláště stěn, stropů, resp. střechy je obdobná – v nosné konstrukci a v přídavných roštech je umístěna tepelná izolace, která je tvořena minerální vlnou, ale i měkkými dřevovláknitými deskami. Jejich výhodou je prodloužení fázového posunu letních teplot a tím snížení letního přehřívání interiéru. Konstrukce byly vytvořeny tak, aby bylo možné umístit 40–55 cm tepelných izolací a dosáhnout tak hodnoty U = 0,10 až 0,07 (W . K . m-2). Obvodové konstrukce stěn, stropů a střechy jsou difuzně otevřené.
Jaký typ nosné konstrukce (dřevostavba/zděný dům) byste upřednostnili při návrhu pasivního rodinného domu a proč?
To je zajímavá otázka, ale všeobecně si myslím, že se jí všichni až příliš věnujeme. Mě zajímá spíše kvalita konstrukce, těsnost a provedení bez tepelných mostů. Z mé zkušenosti na stavbách se mi právě s ohledem na zmiňovanou kvalitu osvědčily právě dřevostavby.
U zděných domů mají realizační firmy problém s dosahováním těsnosti a s tepelnými mosty. Věřím, že je to jen otázka času, kdy se to zlepší, ale výstavba v pasivním standardu je hlavně o preciznosti a přemýšlení „o 1 krok vpřed“.
Ale abych neobešel otázku – nejlepší je pro mě kombinace obou systémů, to znamená použití dřevěné konstrukce i zdiv. Například nosná dřevěná konstrukce je doplněna zděnými příčkami (jako i například v rodinném domě Záhorie). Velkou výhodou dřevěných konstrukcí je jednodušší umisťování tepelných izolací v požadovaných tloušťkách a zároveň možnost používat i ekologičtější tepelné izolace (např. celulóza, sláma a podobně). U zděných domů je nejjednodušší použít kontaktní zateplovací systém se šedým polystyrenem, což je sice ekonomické řešení, ale ne právě nejpřátelštější k přírodě.
 |
Jak dlouho trvala výstavba domu?
První fáze sestávala ze zemních prací, vytvoření pláně z granulovaného pěnového skla a odlití základové desky z drátkobetonu. Následná dřevostavba byla zrealizovaná za 2 měsíce.
Rodinný dům je navržen v pasivním standardu. Můžete nám popsat technologie, díky nimž byl dosažen tento stav?
Rozhodující nejsou technologie, ale koncept domu, kompaktnost, dispoziční řešení, orientace a velikosti otvorů a samozřejmě kvalita obvodových konstrukcí, tj. tepelněizolační vlastnosti a těsnost obálky s minimalizováním tepelných mostů. Toto je základ kvalitního domu. Z technologií je pro dosažení kvalitního vnitřního prostředí nutné použití řízeného větrání s rekuperací. Všechno ostatní je z hlediska konceptu pasivního domu „nadstandard“.
Ale dům není jen o vytápění, resp. minimální potřebě tepla na topení, potřebujeme vyřešit i přípravu teplé vody, elektroinstalaci a podobně, kde je také potřebné dbát na nízkou spotřebu a kvalitu. V tomto případě jsme se rozhodli pro tepelné čerpadlo vzduch – voda, které zabezpečuje teplou vodu, podlahové vytápění i chlazené stropy. Nízká spotřeba elektrické energie a uživatelský komfort je dosažen díky inteligentní elektroinstalaci.
Pokud bychom k pasivnímu domu přidali víc techniky – větší využití obnovitelných zdrojů, například fotovoltaiku, tak jsme na cestě k tzv. nulovému domu. To je výzva do budoucna. Myslím, že právě v této oblasti bude docházet v blízké budoucnosti k nejrychlejšímu vývoji.
 |
O kolik je podle vás vyšší investice do pasivního domu v porovnání s běžným rodinným domem? A jaká je návratnost této investice?
Nemám tuto otázku moc v oblibě. Já tvrdím, že každý stavebník, který se rozhodne stavět v současnosti rodinný dům, se může rozhodnout pro pasivní koncept. Je to spíše o prioritách. Většinou se dá dům zmenšit, zjednodušit, dají se vyloučit různé prvky jako balkóny a podobně. Miluji jednoduchá řešení a koncepty, pro mě je ideální dům tvarově i dispozičně jednoduchý, nemusí být velký a je postaven na konceptu pasivního domu. Takže přibližně takto: kvalita, ne kvantita. Potom není třeba ani uvažovat o navýšení ceny domu.
Ale samozřejmě, pokud bychom porovnávali shodný dům, tak pasivní bude určitě minimálně o 10 procent dražší. Návratností se zabývalo mnoho studií a vychází v rozpětí 10 až 20 let, ale to pro mě opět není podstatné. Kdo si počítá návratnost Mercedesu? Pasivní dům vám kromě nízkých účtů dá vysoký komfort, čerstvý vzduch, žádné plísně či chladné kouty. A to má smysl nejen pro obyvatele domu, ale i pro konstrukci, speciálně pro dřevostavbu.
 |
Nastaly situace, kdy se rozcházely názory klienta a ateliéru? Kdo koho ovlivnil víc?
Tato práce na studiích a projektu rodinného domu na Záhorí se mi dělal velmi dobře, s investorem i stavební firmou jsme se, myslím, společně názorově cítili „na jedné vlně“. Důvěra, kterou mi dal investor, se mu, doufám, vyplatila.
NEPŘEHLÉDNETE
NOVÝ ZAČÁTEK 170 LET STARÉHO DOMU
Jaký máte názor na výstavbu dřevostavby svépomocně nebo na výstavbu rodinného domu ve všeobecnosti?
Je zajímavé, že právě u pasivních domů jsem už potkal různé “nadšence“, kteří si dokázali svépomocně postavit kvalitní rodinný dům, dřevostavbu, dokonce musím říci, že jsem se od nich hodně naučil. Určitě bych svépomocnou výstavbu nezavrhoval, ale samozřejmě je to o konkrétním člověku, jak je zručný, jaké má zkušenosti a jak si dokáže problematiku nastudovat.
Od partnerů ASB
Ale nepovažuji to za řešení, já si myslím, že odborné práce mají dělat odborníci, ideální je podle mne menší firma s vyškolenými a zručnými řemeslníky, kteří se na zakázku nedívají jen jako na výdělek, ale jako na dílo, které chtějí dobře zrealizovat. To se, myslím, podařilo i u tohoto domu na Záhorí.
NEPŘEHLÉDNETE
FREEDOMKY – BYDLENÍ PRO SINGLES, STARTOVACÍ DŮM NEBO CHATA
Architekt a projektant:
Ing. arch. Daniel Bizoň, Banská Bystrica
Člen Slovenské komory architektů
Podporující člen Institutu pro energeticky pasivní domy
Certifikovaný projektant pasivních domů
www.atelierbizon.sk
Generální dodavatel stavby: Lignea Cor, s. r. o., Banská Bystrica
Rozhovor připravil Ing. Peter Rypák
Foto: Ateliér Bizoň
