Přírodní materiály, respekt k místní tradici a současná architektura bez zbytečných gest. Rodinný dům v Jizerských horách ukazuje, že moderní novostavba nemusí být v kontrastu s krajinou ani venkovským kontextem. Naopak, může na něj citlivě navazovat a dál ho rozvíjet. Součástí areálu je i samostatně stojící stodola z lokální žuly, která spolu s hlavním domem vytváří harmonický celek.
Vídeňské architektonické studio destilat oživilo starou usedlost z 19. století ve vinařském regionu Wagram v Dolním Rakousku v duchu filozofie „méně je více“.
Touha za každou cenu už bydlet ve vlastním často zvítězí nad rozumem. Proto se tak výtečně daří produkci v místě často naprosto nelogických domů na klíč, unifikovaným projektům z katalogů. Pro pořizovatele je to nejsnazší řešení. Jen zajistí hypotéku, vyplatí sumu a vyplaví endorfiny, než je dílo hotové k předání. Jde to vůbec jinak?
Slovní spojení Pedra en sec je univerzálním pojmenováním pro nasucho bez pojiva skládané stavby, typické pro španělský jih a Mallorku. Je to způsob, jakým tu místní stavitelé zhodnocovali nadbytek snadno v lomech opracovatelného kamene. Vytvářeli z něj zdi i zídky, dláždění cest, přístřešky a celé domy.
Chlístov u Neustupova, kousek nad nebolickým rybníkem, mezi Borkem a Malovicemi? Takový popis cesty nutí člověka pátrat v podrobných mapách a skutečně činí z Hojšína krásně ztracenou samotu. Samotu, kterou ale nejprve museli k životu probrat architekti.
Ani výrazná rekonstrukce staré usedlosti z podhůří Šumavy nemusí vyústit ve ztrátu charakteru modernizované chalupy. Důslednost a vytříbený styl architektů si sice vyžádal svůj čas, ale výsledkem mile překvapí.
Pozemek na okraji malé jihočeské obce, v krajině, kde se lesklé vodní hladiny větších či menších rybníků střídají se zelenými plochami luk a barevnými lány polí, si majitelé vybrali pro stavbu malého domu, kde by našli útočiště před hektickým životem ve městě. Dům se nachází v těsné blízkosti jednoho z rybníků a již na první pohled se jeví jako ideální místo k pobytu.
Dostupnost bydlení v české metropoli je stále horší a zájem mladých rodin se proto přelévá do středočeských obcí v okruhu kolem Prahy. Přestože se tento jev všeobecně považuje spíše za negativní (protože zvyšuje zátěž na infrastrukturu malých obcí s nevelkým rozpočtem a urbanisticky rozmělňuje okraj hlavního města), najdou se i čestné výjimky, kdy se projekt ve středočeské obci přiléhající k Praze povedl.
