Partneři sekce:

Úspory dnes hrají v plánech státních a veřejných institucí významnou roli, je proto s podivem, že náklady spojené s užíváním, správou a údržbou nemovitostí se doposud nestaly významným předmětem zájmu. Základním předpokladem pro smysluplnou úsporu spojenou s těmito procesy jsou znalosti o velikosti, množství, lokalitě, stavu a stupni využívání jednotlivých ploch úřadů a institucí.

Zásoby pitné vody se každým rokem ztenčují, v důsledku čehož narůstá i cena pitné vody. Stále aktuálnější otázkou je proto přesnost měření spotřeby vody a kontrola úniků. Dodavatelé řeší problémy s rozdílem mezi množstvím vody, která byla skutečně dodána do systému, a množstvím, které je fakturováno. Ztrácejí tak značnou část svých investic vložených do úpravy a distribuce vody. Kde se voda dodávaná do systému ztrácí?

V listopadu letošního roku bude zprovozněna nová, plynem izolovaná zapouzdřená rozvodna v transformovně Chotějovice v severních Čechách. Důvodem výstavby je vyvedení výkonu z nového zdroje 660 MWe z elektrárny Ledvice do sítě 400 kV, a to prostřednictvím nových venkovních vedení V 016 a V 480. Díky tomu, že tento nový blok bude pracovat s nadkritickými parametry páry (při využití nové technologie a materiálů), bude elektrárna tohoto typu první v České republice, a dokonce i nejmodernější ve střední Evropě. Vybudování nové transformace 400/110 kV souvisí s rušením stávajících dvou bloků 110 MWe zaústěných dnes přímo do R123 kV. Jedním z důvodu, proč byla zvolena právě zapouzdřená, plynem izolovaná rozvodna bylo i zajištění vyšší spolehlivosti chodu přenosové soustavy a rozvodu elektrické energie. Zmíněná rozvodna se staví na pozemcích společnosti ČEPS v areálu rozvodny.

Certifikační systém SBToolCZ je moderním multikriteriálním nástrojem pro komplexní hodnocení kvality budov, který uplatňuje principy udržitelné výstavby. Udržitelná výstavba je v současnosti celosvětově používaný termín, pod kterým si můžeme představit výstavbu splňující všechny potřeby dnešní společnosti a zároveň zachovávající tuto možnost i pro budoucí generace. Metodika hodnocení může zohledňovat různé fáze životního cyklu budovy podle LCA (Life Cycle Assessment), tedy od návrhu až po její demolici, přičemž česká modifikace se prozatím týká pouze určitého typu budov.

Česká republika se dnes musí vyrovnávat s dědictvím komunistické éry výstavby nízkonákladových a mnohdy též nekvalitních panelových objektů. V současnosti je v České republice 1,2 milionu panelových bytů, ve kterých žije celkem 30 % Čechů. Původní panelové domy dnes mimo užitných a estetických problémů nevyhovují zejména požadavkům na ekonomický provoz domácností. V současné době proto probíhá vlna rekonstrukcí domů na vyšší energetický standard. Mnoho rekonstrukcí je však prováděno s krátkodobým výhledem a úpravy znamenají významné snížení komfortu nebo dokonce i hygieny užívání bytů. Jaké jsou možnosti energetických úspor rozsáhlého bytového sektoru panelových objektů v České republice a ekonomický potenciál dnešního standardního přístupu k rekonstrukcím těchto objektů?

Chladne projaderné nadšení? Některé země se za poslední měsíce stačily odvrátit od atomu: Německo část svých jaderných elektráren odstavilo a zbytek chce do 11 let uzavřít. To okamžitě vedlo k prudkému růstu ceny elektřiny v Evropě a škodolibci již čekají, až Němcům začnou zhasínat v energetických špičkách světla. Itálie, stejně jako po Černobylu, zmrazila na rok svůj jaderný program. Doufejme, že stejně jako po Černobylu nezažije sever Itálie odpojování od elektřiny. Některé americké firmy (např. texaský NRG) odstoupily od svých jaderných ambicí. Podobně jako Evropa odstupovala od jaderných elektráren po Černobylu v dubnu 1986.

Automatizované budovy využívající moderní technologie, které pomáhají snižovat provozní náklady a zátěž na životní prostředí, se postupně stávají standardem. Patří mezi ně také administrativní centrum Opatov Park I, které se stalo novým sídlem společnosti Skanska. Na výstavbě komplexu se podílela mimo jiné i společnost Siemens, jejíž technologie umožňují centrálně ovládat systémy vytápění, chlazení, osvětlení i venkovní žaluzie, a snižují tak provozní náklady budovy.

Směrnice o energetické náročnosti budov 2002/91/ES měla být implementována do národních legislativ členských států do 6. ledna 2008. V květnu 2010 byla schválena směrnice 2010/31/EU o energetické náročnosti budov – tzv. EPBD II nebo EPBD Recast. Členské země Unie jsou povinny nové požadavky implementovat do svých národních předpisů. O této směrnici i o programu Zelená úsporám jsme si povídali s Ondřejem Šrámkem, public affairs manažerem ve společnosti Knauf Insulation.

Americký architektonický institut (AIA) a jeho výbor pro životní prostředí (COTE) každoročně na jaře vyhlašuje deset nejlepších projektů z oblasti zelené architektury – COTE Top 10 Green Projects. V tomto roce byli vyhlášeni vítězové nejzelenější výstavby již po patnácté. Jako již tradičně, oceněny byly budovy, které jsou nejen energeticky úsporné, ale i šetrné ke svému okolí, mají zdravé vnitřní prostředí a jsou vhodně propojeny s lokalitou. Mezi deseti oceněnými projekty jsou zastoupeny veřejné stavby, soukromé administrativní i obytné budovy.

Systémy tepelně aktivních prvků stavební konstrukce (v angličtině  Thermally-Active Building Systems - TABS) jsou v Evropě často realizovány pro chlazení a vytápění administrativních budov. Umožňují úpravu tepelných parametrů vnitřního prostředí v budově s využitím tepelné kapacity konstrukce budovy k akumulaci energie. Tento princip vytváří podmínky pro snížení provozních nákladů a lepší využití obnovitelných zdrojů energie. Článek popisuje provozní vlastnosti tepelně aktivních konstrukcí a ukazuje praktický příklad instalace v mírném podnebí střední Evropy.

Na západ od Vídně byl otevřen Sluneční dům (Sunlighthouse) – v pořadí třetí stavba v rámci celoevropského projektu VELUX Model Home 2020 postavená na principu aktivního domu. Sluneční dům nabízí zdravé vnitřní prostředí a uživatelský komfort, je energeticky efektivní a ohleduplný k životnímu prostředí.

Ambicí světové výstavy Expo 2010, která skončila na konci října, bylo představit se světu jako první světová zelená výstava. S tímto cílem byla navržena opatření s využitím nejmodernějších technologií a mnoha zelených technologií (například LED či fotovoltaika), jimiž se snižují emise uhlíku spojené s výstavou Expo o 60 až 70 %. Uhlíková rovnováha by měla být dosažena v horizontu 4 až 5 let po výstavě. Toto všechno však není jen „výkladní skříní pro návštěvníky“, konstrukce Expo parku bude integrována do urbanistického rozvoje města Šanghaj a zlepšování městské infrastruktury s pomocí zelených technologií má podle plánů pokračovat i nyní po výstavě.

Renewable Energy Working Party (REWP) v rámci Mezinárodní energetické agentury (IEA) definuje obnovitelné zdroje energie takto: zdroje neustále se doplňující energie, která má různé formy a přímo nebo nepřímo se čerpá ze slunce nebo z tepla generovaného hluboko uvnitř Země. Tato definice zahrnuje energii produkovanou ze: slunce, větru, biomasy, geotermálních zdrojů, malých vodních zdrojů a oceánu, biopaliv a vodíku získaných z obnovitelných zdrojů.

Národní požadavky na energetickou hospodárnost jsou pro nezasvěcené často značně nesrozumitelné a nejasné. V rámci projektu ASIEPI (Assessment and Improvement of the EPBD Impact, Hodnocení a zefektivnění uplatňování směrnice o energetické hospodárnosti budov) se proto vyvíjí metodika, která umožňuje porovnání požadavků na energetickou hospodárnost mezi jednotlivými členskými zeměmi Evropské unie (EU). 

Odedávna je známo, že působením slunce se z ploch oceánů vypařuje voda. Následně ji vítr přemisťuje nad kontinenty. Působením chladu odpařená voda kondenzuje a padá na zem ve formě deště. Původně čistá, destilovaná voda průchodem atmosférou přibere jemné prachové částice a aerosoly. Nasytí se vzdušným CO2, čímž získá mírně kyselý charakter. Víte však, že dešťovou vodu je možno využít i jinak? Například na vytápění v rodinných domech. Proč ne, vždyť jde o úsporu vašich financí.