Sklad civilní ochrany se přeměnil na moderní depozitář. Skončily zde i sochy z Karlova mostu

Galerie hlavního města Prahy (GHMP) dokončila nový depozitář Bouchalka, který má zajistit odpovídající podmínky pro uložení a péči o její sbírkový fond. Instituce spravuje přibližně 16 tisíc předmětů, dosud však neměla zázemí, které by v potřebném rozsahu splňovalo současné požadavky na ochranu uměleckých děl.

Galerii vhodný depozitář chyběl od jejího založení v roce 1963. Sbírka přitom navazuje na sbírkotvornou činnost hlavního města, která sahá do 70. let 19. století. Umělecká díla byla v průběhu desetiletí ukládána na různých místech, od odsvěceného kostela v Bohnicích přes sklepení v Troji až po protiatomový kryt v Hostivaři. Od roku 1993 měla GHMP k dispozici také příruční depozitář ve druhém patře ústřední budovy Městské knihovny, jeho kapacita však postačovala pouze pro několik desítek nejvýznamnějších obrazů.

„Díla se během let ocitala v různých provizoriích. Ať už šlo o odsvěcený kostel v Bohnicích, sklepení v Troji či protiatomový kryt v Hostivaři, nikdy nešlo o zcela vhodné prostředí, pouze o řešení dočasná a neodpovídající významu sbírky a potřebným parametrům její ochrany. Teprve v roce 1993, po převzetí 2. patra ústřední budovy Městské knihovny, jsme získali příruční depozitář, který svou kapacitou posloužil k uschování těch nejprestižnějších obrazů v počtu několika desítek. Tato situace byla zcela neudržitelná a dodnes mě udivuje, že to, zdá se, nikoho z mých předchůdců netrápilo natolik, aby začal usilovat o změnu,“ říká Magdalena Juříková, ředitelka Galerie hlavního města Prahy.

Od skladu léčiv k depozitáři umění

Areál Bouchalky původně vznikl jako sklad léčiv a později sloužil jako sklad civilní obrany. Jednopatrová hala SO 02 se postupně začala využívat pro uložení veřejné plastiky. Dostaly se sem mimo jiné barokní originály z Karlova mostu, které byly ve veřejném prostoru nahrazovány kopiemi, i další artefakty sejmuté z budov nebo území procházejících změnou vlastníků či demolicí.

Naproti této budově stál další prázdný objekt, který město původně zamýšlelo využít pro skladování lamel protipovodňových zábran. GHMP začala usilovat o jeho získání a prověřovala současně i jiné nemovitosti v majetku hlavního města. Bouchalka se nakonec ukázala jako vhodná zejména z hlediska logistiky a prostorových možností.

„Snažili jsme se přesvědčit kompetentní zástupce hlavního města, aby nám ji svěřili jako další prostor pro zbudování nového depozitáře. Zpočátku tu byla společná snaha hledat jiné vhodné objekty v majetku města, ukázalo se však, že Bouchalka je z hlediska logistického i z hlediska prostorového potenciálu vlastně ideální. A tak se začal plnit náš sen o stavbě, která nás jako muzeum skutečně posune do 21. století. Díky pochopení současného vedení KUC v čele s Jiřím Sulženkem a podpoře hned několika radních pro kulturu, Hany Třeštíkové, Jiřího Pospíšila a Tomáše Slabihoudka, se depozitář k dnešním dnům stal skutečností. Jedná se o stavbu s mnoha ekologickými parametry, díky čemuž dosáhneme na dotaci Ministerstva životního prostředí z Národního plánu obnovy,“ pokračuje Juříková.

Stabilní klima i nižší energetická náročnost

Provoz depozitáře vyžaduje dlouhodobě stabilní teplotu a vlhkost, přičemž technologické systémy musí reagovat také na výrazné výkyvy venkovních teplot. Zajištění vhodného vnitřního prostředí proto patří k technicky i finančně náročným částem projektu. Celkové náklady na stavbu dosáhly 249 milionů korun.

Součástí řešení jsou technologie zaměřené na snížení energetické náročnosti provozu. V areálu vzniklo 18 geotermálních vrtů, fotovoltaická elektrárna o výkonu 100 kW a retenční nádrž umožňující opětovné využívání dešťové vody. Prostory určené k uložení nejcennějších děl jsou zároveň vybaveny samozhášecím systémem.

„Původní železobetonový skelet se nám podařilo přebudovat na nejmodernější depozitáře s prvky nejvyšší ochrany – a to jak z hlediska bezpečnosti celého areálu, tak vytvoření prostředí s ideálními podmínkami k péči a uchování děl. V areálu se nachází 18 geotermálních vrtů, 100 kW fotovoltaická elektrárna i retenční nádrž na dešťovou vodu, kterou znovu využíváme. V místnostech, kde se nacházejí naše nejcennější díla, je zabudováno samozhášecí zařízení, které uhasí případný požár do několika vteřin,“ popisuje Miroslav Koláček, provozní náměstek GHMP.

Depozitáře doplňují restaurátorské ateliéry

Bouchalka nemá sloužit pouze jako skladovací zázemí. V areálu jsou také restaurátorské ateliéry pro sochy a plastiky, laboratorní prostory určené k restaurování papíru, pracovny správců depozitářů, sklad výstavního fundusu a publikací nebo nově rekonstruovaná hala pro veřejnou plastiku.

Depozitáře v patrové hale SO 02 jsou určeny pro malby, sochy a plastiky, práce na papíře i fotografie. Jednotlivé skupiny děl vyžadují rozdílné klimatické podmínky, které lze v novém objektu samostatně regulovat.

„Nový depozitář Bouchalka je investicí do ochrany kulturního dědictví, které Praha spravuje pro další generace. Po desítkách let provizorních řešení získává GHMP konečně moderní zázemí odpovídající významu její sbírky. Jsem rád, že se nám podařilo projekt za čtvrt miliardy korun dotáhnout do konce a zároveň využít moderní technologie, které výrazně snižují energetickou náročnost jeho provozu,“ uvádí Tomáš Slabihoudek, radní hl. m. Prahy pro oblast kultury.

Dokončením Bouchalky získává GHMP dlouhodobé zázemí pro odbornou správu a ochranu své sbírky. Nový areál propojuje depozitární, restaurátorské a provozní funkce a vytváří podmínky pro uchování děl, která bude galerie nadále využívat při výstavní a odborné činnosti.