Jak na tvrdou vodu
V běžné pitné vodě vypijeme vedle molekul H2O i velké množství iontů, rozpuštěných solí a minerálů, které našemu tělu neškodí, naopak jsou pro náš organismus nezbytné. Avšak voda, která je využívána ve farmaceutických závodech, při produkci páry pohánějící turbíny, nebo například při výrobě polovodičových součástek, podléhá nesrovnatelně vyšším nárokům. Především tvrdá voda, která je bohatá na vápník a hořčík, může výrazně zkrátit životnost drahého vybavení, případně ohrozit celý výrobní proces.
Vědci společnosti Siemens se na tento problém zaměřili a představili modul, který zvládne vyčistit i čtyřikrát tvrdší vodu, než doposud. Výsledku docílili pomocí tenkých kanálků a speciálního materiálu zvaného ionex, což je v podstatě umělá pryskyřice s vysoce pórovitým povrchem. Nazývá se také iontoměnič, protože v čištěné vodě zachytává ionty způsobující znečištění, a nahrazuje je jinými. Chytí-li ionex iont s kladným nábojem, uvolní místo něj do vody iont H+. Chytí-li záporný iont, uvolní OH-. Ionty H+ a OH- se následně spojí a vznikne z nich molekula vody, tedy H2O. Díky tomu, že lze pro elektrodeionizaci použít i více znečištěnou vodu, odpadá nutnost změkčit vodu před vstupem do modulu druhou reverzní osmózou. To v praxi znamená nižší náklady na vybavení a současně také výrazné energetické úspory. Menší náchylnost modulu na znečištění přináší automaticky i jeho vyšší spolehlivost.
Zdroj: www.siemens.cz