Paskvil nahrávající jediné zájmové skupině. Senát odmítl stavební novelu

Senát ve čtvrtek 20. srpna zamítl rozsáhlou novelu stavebního zákona, která má mimo jiné zavést centralizovanou síť státních stavebních úřadů a změnit podobu stavebního řízení. Proti předloze se postavila většina horní komory. Kritici z řad senátorů upozorňují na možné zvýhodnění developerů, oslabení veřejných zájmů i postavení obcí a část z nich návrh označila za paskvil. Předkladatelé z řad sněmovní koalice ANO, SPD a Motoristů naopak očekávají zrychlení a zjednodušení povolování staveb.

Novela se nyní vrátí do Poslanecké sněmovny, která by ji měla znovu projednat zřejmě na zářijové schůzi. Vládní koalice má dostatek hlasů k přehlasování senátního veta. Pokud by zákon následně prosadila také přes případné veto prezidenta, senátoři minimálně z klubů Starostů a ODS a TOP 09 se podle dosavadních vyjádření chtějí obrátit na Ústavní soud. Podle Stanislava Balíka z klubu ODS a TOP 09 by mohli navrhnout zrušení celé novely nebo některých jejích částí. Stížnost se podle něj nemá týkat způsobu přípravy zákona.

Jedno řízení a centralizované stavební úřady

Jedním z hlavních prvků novely je vznik centralizované sítě státních stavebních úřadů. K povolení stavby by podle návrhu mělo postačovat jedno sloučené stavební řízení vedené jedním úřadem a zakončené jedním rozhodnutím. Senát současně přijal doprovodné usnesení, ve kterém vyzval poslance, aby jeho veto nepřehlasovali. Vláda by podle horní komory měla celkovou změnu stavebního práva předložit standardní legislativní cestou.

Pro zamítnutí novely hlasovalo 55 z 66 přítomných senátorů. Podpořili jej také Petr Vícha a Róbert Šlachta z klubu ANO. Předtím Senát hlasoval o návrhu na schválení předlohy, který vzešel z frakce ANO. Ten získal deset hlasů, přičemž jej podpořili pouze senátoři klubu ANO s výjimkou Víchy a Šlachty.

Ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO) při obhajobě návrhu uvedla, že Česko podle ní nepotřebuje další debaty o pomalém, složitém a nepředvídatelném povolování staveb, ale konkrétní změnu. „Rozhodujeme o tom, zda lidem zkrátíme cestu k bydlení, obcím ke školám, školkám, domovům pro seniory a potřebné infrastruktuře a České republice k větší konkurenceschopnosti,“ hájila novelu Mrázová.

Senátní debatu ovládla kritika návrhu

Přibližně pět a půl hodiny dlouhé debatě v Senátu dominovaly kritické hlasy. Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová (KDU-ČSL) návrh spojila se zvýhodňováním konkrétní zájmové skupiny. „Je to politicky protlačovaný paskvil nahrávající jedné zájmové skupině,“ prohlásila místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová (KDU-ČSL).

Senátor STAN Ondřej Lochman uvedl, že zákon podle něj vznikal ve prospěch developerů. „Nezrychlujete výstavbu pro lidi. Vy tím především zrychlujete zisky developerů na úkor občanů,“ uvedl.

Senátor Tomáš Třetina (TOP 09) mluvil v souvislosti s novelou o paralyzaci, bezpráví a systematické destrukci. Za klub ODS a TOP 09 konstatoval, že návrh je špatně připravený, přináší právní nejistotu a znamená privatizaci územního plánování. Podle kritiků zároveň neřeší problémy spojené s digitalizací stavebního řízení. Kriticky vystoupil také Martin Krsek z klubu SEN 21 a Piráti. „Já mám strach, že se novým stavebním zákonem po pár desetiletích cesty na Západ přiblížíme mílovými kroky Balkánu,“ podotkl Martin Krsek z klubu SEN 21 a Piráti.

Územní plánování se má přesunout do samostatné působnosti

Mezi cíle novely podle jejích předkladatelů patří vytváření podmínek pro bydlení, práci, podnikání a každodenní život. Všechna krajská města by nově měla získat možnost vydávat vlastní stavební předpisy. Při odvolání má nadřízený úřad nově sám rozhodnout, namísto vrácení věci k novému projednání.

Významnou změnou je také převedení územního plánování do samostatné působnosti obcí a krajů. Právě tento bod patří mezi části návrhu, které vzbuzují mezi senátory obavy z dopadů na veřejné zájmy a právní jistotu.

Zákon dále stanoví, že plánování, příprava, výstavba a provozování veřejné infrastruktury a vyhrazených staveb je ve veřejném zájmu. Takové ustanovení může mít význam také při případných úvahách o vyvlastnění.

Mezi vyhrazené stavby má patřit i rozsáhlé bydlení

Do kategorie vyhrazených staveb mají nově spadat také stavby pro hromadné bydlení. Půjde o stavbu nebo soubor staveb s převažující funkcí bydlení a celkovou podlahovou plochou nejméně 10 000 metrů čtverečních.

Novela rovněž zavádí výjimku, která by za určitých okolností umožnila zachování nelegálních staveb. Také toto ustanovení se během projednávání v Senátu stalo předmětem kritiky.