Urbanscapes 2026: Jak krajina mění budoucnost měst

Ve dnech 21.–23. dubna 2026 se v Ostravě, v areálu Dolní oblasti Vítkovic, uskuteční třetí ročník mezinárodní konference Urbanscapes 2026. Akce se zaměří na krajinu jako aktivní a strategický prvek společenské i ekonomické transformace, zejména v postindustriálních a silně urbanizovaných regionech. Konference proběhne pod záštitou IFLA Europe.

Výchozím rámcem programu je chápání krajiny nikoli jako pasivního pozadí městského rozvoje, ale jako základní vrstvy, v níž se prolínají ekologické procesy, kulturní hodnoty a každodenní život obyvatel.

Tento přístup shrnuje i citát urbánního ekologa Ingo Kowarik: „To, co někteří nazývají opuštěnými nebo zanedbanými plochami, je ve skutečnosti nový typ krajiny – svobodný, neplánovaný a bohatý na složité ekologické i sociální vazby. Tato městská příroda je potenciál, který stojí za to aktivně chápat a využívat.“

Setkání odborníků z praxe, veřejné správy i akademického prostředí

Třídenní konference propojí odborníky z oblasti krajinářské architektury, urbanismu, architektury a územního plánování se zástupci veřejné správy, investorů, developerů i akademické sféry. Diskuse se zaměří na obnovu a rozvoj krajinné rozmanitosti – společenské, kulturní i přírodní – a na roli prostoru v dlouhodobé správě území.

Podle odborné garantky konference Jana Pyšková se v krajině přirozeně střetávají různé zájmy i časové horizonty: „V krajině se protínají společenské potřeby, ekonomické tlaky i dlouhodobé hodnoty místa. Nevnímejme ji jen jako prostor mezi stavbami nebo technickou infrastrukturou: ukažme, jak je možné vytěžit její skutečný potenciál.“

Evropské zkušenosti s transformací městské krajiny

Program přinese příklady z různých evropských měst, která se dlouhodobě věnují udržitelné transformaci území. Francouzský krajinářský architekt Henri Bava, zakladatel ateliéru Agence Ter, představí projekty, v nichž je krajina chápána jako základní stavební prvek urbanismu. Mezi ně patří například Park of the Docks v Saint-Ouen u Paříže nebo Parc Belval Sud v Lucemburku, vzniklé na místě bývalých industriálních areálů.

Jak Henri Bava upozorňuje: „Pro Agence Ter základním materiálem samotná půda. Podléhá zákonům přírodních věd, zadržuje vodu, má vrstvy a vytváří horizonty, ale zároveň v sobě uchovává historii, zakládá kulturu, nese významy a vytváří prostor.“

Barcelona, Berlín a práce s městskou přírodou

Španělskou perspektivu nabídne Marc Montlleó, který představí strategii Barcelona – Nature 30. Tento dlouhodobý přístup pracuje s krajinou a veřejným prostorem jako s klíčovou městskou infrastrukturou podporující kvalitu života a sociální soudržnost. Součástí prezentace bude také koncept superbloků, omezujících automobilovou dopravu a posilujících pěší a pobytové funkce města.

Akademický pohled přinese znovu Ingo Kowarik, který se dlouhodobě zabývá konceptem městské divočiny a integrací spontánní přírody do urbanizovaného prostředí. Jeho práce ovlivňuje strategie zelené infrastruktury a biodiverzity zejména v Berlíně.

Ostrava a český kontext postindustriální proměny

Významná část programu se bude věnovat Ostravě a širšímu regionu. Dánský urbanista Mads Kjær Ravn z ateliéru ADEPT představí pohled na transformaci území podél řeky Ostravice v kontextu postindustriálního města. Českou perspektivu doplní přednáška Jan Světlík, věnovaná konverzi industriální památky Vítkovice.

Problematiku regionů postižených těžbou přiblíží také Eva Němcová, která se zaměří na krajinu Mostecké pánve, a Jiří Staš s pohledem Moravskoslezského kraje. Eva Němcová k tématu uvádí: „Post těžební krajina má potenciál stát se atraktivním rezidenčním zázemím a zvyšovat tak atraktivitou regionu pro bydlení. Jinakost a pestrost post těžební krajiny jsou vnímány jako potenciál pro utváření pozitivní image regionu.“

Mezinárodní regenerace: Brusel a Londýn

Zkušenosti s proměnou sociálně i dopravně zatížených území přinese Jan Schollaert, hlavní urbanista Bruselu. Zaměří se na regeneraci centrálních částí města, která v posledním desetiletí posílila odolnost vůči klimatické změně prostřednictvím práce s vodou, vegetací a udržitelnou mobilitou.

Příběh londýnského brownfieldu Thamesmead představí krajinářský architekt Phill Askew ve spolupráci s organizací Peabody. Jeden z největších regeneračních projektů v Londýně zde vychází ze strategie Living in the Landscape, která staví na využití místních zelených a modrých struktur a na dlouhodobé práci s komunitami.