Sucho se nemusí řešit jen přehradami, jak navrhuje Babiš. Odborníci sázejí i na menší zásahy

Vedle velkých vodních nádrží a přehrad mohou při zmírňování dopadů sucha sehrát významnou roli také menší vodohospodářské stavby a úpravy krajiny. Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) upozorňuje především na revitalizaci drobných vodních toků, obnovu mokřadů nebo opatření podporující zadržování vody přímo v krajině.

Výhodou menších zásahů je podle komory především možnost jejich rychlejší přípravy a realizace. Výstavba velkých nádrží je naproti tomu dlouhodobým procesem, který může trvat desítky let. ČKAIT současně připomíná, že řešení sucha nelze oddělit od způsobu hospodaření na zemědělské půdě.

Velké nádrže doplněné menšími opatřeními

Obnovená Národní koalice pro boj se suchem počítá s řadou opatření, mezi nimi také s využitím vodních nádrží, které mohou pomoci zajistit vodu pro postižené oblasti. Priority vlády se však podle ČKAIT s pohledem komory překrývají pouze částečně.

„Vodní nádrže jsou samozřejmě velmi důležité pro období nedostatku srážek i pro minimalizaci dopadů povodní. Jejich příprava, realizace a uvedení do provozu je však otázkou dalších desetiletí. Zapotřebí jsou proto i opatření, která nejsou tak velká jako například přehrada Orlík, ale svou komplexností ho vhodně doplní,“ řekl předseda ČKAIT Robert Špalek.

K přípravě nových velkých vodních nádrží je podle komory vhodné se vrátit, protože mohou současně zvýšit ochranu před povodněmi a vytvořit zásobu vody pro období sucha. Vedle nich by ale měla vznikat opatření podporující zadržení povrchového odtoku a revitalizaci menších vodních toků.

Remízky, meze a mokřady mají zadržovat vodu v povodí

Předseda autorizační rady ČKAIT Adam Vokurka upozorňuje, že technická opatření by měla doprovázet také proměna krajiny. Patří mezi ně rozšiřování zatravněných pásů, obnova remízků a mezí, vytváření mokřadů nebo revitalizace vodních toků. Cílem je posílit přirozenou schopnost povodí vodu zadržovat.

Významnou roli má podle Daniela Vaclíka z ČKAIT také zemědělské hospodaření. Mezi možná opatření patří orba vedená výhradně po vrstevnicích nebo zapravování slámy a dalších organických látek do půdy. „Pohotově by se také daly vytvářet takzvané muldy jako retardéry odtoku v pozemkových údolních svodnicích či málo vyvinutých vodotečích,“ dodal.

Lokální opatření sama nestačí

Drobné mokřady, malé vodní nádrže a potoční koryta mohou podle člena komory Jaroslava Zuny výrazně pomoci na konkrétních místech, samy o sobě však celkový problém sucha nevyřeší. „Vodu je třeba zadržet v povodí celoplošně, je třeba obnovit chybějící horizonty podpovrchové a podzemní vody,“ uvedl Zuna.

Velké vodní nádrže proto podle ČKAIT nadále mají nezastupitelné místo ve vodohospodářském systému. Komora jako příklad uvádí Vltavskou kaskádu. Především díky nádrži Orlík bylo podle ní možné zlepšovat průtok Vltavy a následně také Labe, takže se v Praze výrazněji neprojevily důsledky snížené hladiny vody v říčním korytě.

O způsobu investic do boje se suchem se vede debata

K větším investicím do obnovy a vytváření mokřadů, nápravy nevhodného odvodnění zemědělské a lesní půdy nebo revitalizace vodních toků dříve vyzývali také ochránci přírody. Podle jejich názoru by měla vláda tato opatření upřednostňovat před výstavbou nových přehrad.

Premiér Andrej Babiš (ANO) uvedl, že stát revitalizaci vodních toků a budování mokřadů dlouhodobě podporuje.