Jak vybrat správnou podlahovinu (2. část)
Partneři sekce:
Lino – jedno slovo, mnoho možností, co si můžeme představit. Nejednoznačnost slova „lino“ je jednak způsobena neustále se rozšiřující nabídkou podlahovin (a nesmíme zapomínat i na stoupající kvalitu podlahovin!), ale i nedostatečnou informovanosti laické veřejnosti. Jak se tedy jednotlivé typy podlah odlišují? A jaké typy podlahovin vůbec současný trh nabízí?
PVC
PVC (polyvinylchloridové) podlahoviny jsou pružné, schopné se vrátit do původního tvaru a schopné imitovat celou řadu povrchů. Dobře tlumí kročejový hluk, snadno se udržují a jsou teplejší a tišší než řada jiných podlahovin. Vyrábí se v různých šířkách, což umožňuje podkládku bez spojů. PVC se dodává v rolích různých šíří a při pokládce se ukládá bez spojů.
Vinylová podlaha
Mezi výhody vinylové (v základu polyvinylchloridové podlahoviny se skelným vláknem) podlahy patří mechanická odolnost, akustika, příjemný nášlap a odolnost vůči vodě a vlhkosti (záleží jestli se jedná o samotný vinyl či na desce HDF anebo třívrstvý systém).
Podlahy, v závislosti na výběru, jsou velmi vhodné pro podlahové vytápění. Vždy se dodávají ve formě dílců. Nevýhodou je náročnost na pokládku, pokud se vinyl lepí, a na podklad pod podlahovinou. Pří lepení je složitější i výměna jednotlivých dílců v případě nutnosti opravy.
Vinylové podlahy lze pokládat nejen lepením, ale i tzv. „klik“ systémem. Cena se pohybuje od velmi levných podlahovin až po podlahoviny v hodnotě masivní dřevěné podlahy,
Laminátová podlaha
Laminátové podlahy jsou údajně nejvíce hlučnou a kluzkou variantou podlahy, kterou lze na trhu vybrat. Je málo odolná proti tření (a domácím mazlíčkům), citlivá vůči vodě – tedy i náchylná k deformaci. Jako plus lze ovšem zdůraznit nízká pořizovací cena, bohatá nabídka odstínů a vhodnost k podlahovému vytápění. Podlaha nevyžaduje žádnou zvláštní údržbu, pouze občasnou renovaci výměnou poškozené lamely.
Přečtěte si také
Linoleum / marmoleum
Tento zcela přírodní materiál vyniká odolností, trvanlivostí a řadou výhod pro alergiky. Odolnost lze v tomto případě maximálně zdůraznit, vydrží totiž například i namáhání kolečkových židlí nebo drápky domácích mazlíčků. Jedná se o velmi hygienickou a na dotek příjemnou podlahu, která se poměrně často využívá ve zdravotnictví. Vyžaduje ovšem velmi poctivou, pravidelnou údržbu voskováním – údržba musí být častější v místech, která jsou více namáhána.
Stejně tak jeho pokládka vyžaduje mnohem větší pečlivost než jiné podlahy – jinak se začne odlepovat, boulit či shrnovat. Reaguje rovněž na teplotu v místnosti a pracuje obdobně jako například dřevo. Stejně jako korkové podlahy lze linoleum aplikovat lepením nebo jako součást plovoucí podlahy.
Dřevěná podlaha
Vlysy, parkety, prkna či palubky jsou přírodní materiál, který vyžaduje ohleduplné zacházení, menší zatížení, důkladnou péči a nutné hlídání správné vlhkosti místnosti, aby podlaha nezačala praskat či se oddělovat ve spárách. V porovnání s jinými typy podlahovin je i výrazně dražší jak z hlediska pořizovacích nákladů, tak i z hlediska pokládky.
Oproti tomu dodává místnostem pocit útulnosti, má přírodní charakter, pohledově je různorodá a na dotyk teplá. Z technikého hlediska má dobré tepelné a izolační vlastnosti. Nespornou výhodou rovněž je, že se poškozená podlaha dá zbrousit, tedy bez větší námahy opravit.
Dřevěné podlahy se pokládají celoplošným lepením a patří mezi podlahoviny, které nejsou zcela vhodné pro podlahové vytápění.
Korková podlaha
Korkové podlahy jsou na došlap o něco měkčí než dřevěné podlahy, opět se ovšem jedná o na došlap teplou podlahu. Výhodami korkových podlah jsou dále odolnost, pružnost a nízký přenos kročejového hluku. Materiál ovšem opět vyžaduje dobrou údržbu, čištění a pravidelnou renovaci zejména v nejvíce namáhaných místech.
Korkové podlahy lze aplikovat v různých formátech, nejčastěji jako lepené korkové čtverce, které lze i brousit. Broušení z pohledu renovace ovlivňuje tloušťka korkové nášlapné vrstvy. V určitých případech lze korek aplikovat jako plovoucí podlahu. Korek je nutné lakovat několika vrstvami laku. Opět není příliš vhodnou volbou k podlahovému vytápění.
Dlažba
Keramické dlaždice se označují za nejvhodnější krytinu k podlahovému vytápění, jsou velmi odolné a velmi snadné na údržbu. Nejsou náchylné na vodu. Dlažba je cenově dostupná, variabilní a snese i velké zatížení.
Vzhledem k tomu, že je velmi studená na dotek, nesplní požadavky normy na pokles dotykové teploty pro použití v obytné místnosti. Mezi výrazná negativa patří například tvrdost, složitost opravy poškozené dlažby a náročnost pokládky samotné (vč. požadavků na podklad).
Jedná se o ideální podlahovinu pro náročné provozy, nejčastěji koupelny, chodby, kuchyně, garáže a předsíně. Některé druhy dlažby dokonale a věrohodně napodobují přírodní materiály (na pohled i na dotek).
Koberec
Nejčastěji se používají koberce ze syntetických materiálů, případně dražší a náročnější na údržbu jsou koberce vlněné. Koberec snese i nerovný podklad (ale je třeba počítat, že se pak nerovnosti prokreslí na povrchu koberce a časem jej protrhnou), je velmi teplý a na došlap příjemný.
Má výborné tepelně i akusticky izolační vlastnosti. Je ovšem velmi náročný na údržbu a náchylný k sešlapání nebo poškození kolečkovou židlí či nábytkem. Jeho životnost je rovněž charakterizována jako jedna z nejnižších. Nese s sebou riziko vzniku plísně při styku s vodou či jinou tekutinou.
První část článku najdete zde.
Eliška Hřebenářová
