Lise Anne Couture: Architektura je čára blížící se k dokonalosti

Říci o newyorském architektonickém studiu Asymptote, že nabízí vizionářské projekty, neznamená ani pootevření dveří do konceptuální základny dvou nejdůležitějších lidí, kteří určují jeho směřování: Haniho Rashida a Lise Anne Couture. Zdá se, že jejich experiment se uskutečňuje především v exteriéru ve vazbě na kontext okolí, Lise Anne však tvrdí, že stejně důležitá je i funkčnost samotné budovy. „Využíváme rozmach nových technologií, ale nezapomínáme ani na vlastní odpovědnost,“ řekla v exkluzivním rozhovoru pro ASB Lise Anne Couture při své návštěvě Bratislavy. Dáma s noblesou aristokrata, která s úsměvem odpovídá na otázky i tehdy, kdy se na jí víčkách dají odečítat tisíce kilometrů prolétaných za zhmotněnými vizemi zítřka.

Přímka směřující k ideálu
Asymptota je přímka, která se k dané křivce stále víc a víc přibližuje, ale nikdy se jí nedotkne. I pro Lise Anne Couture je název symbolický, ale její touha dotknout se ideální architektury je stejně výrazná jako v roce 1989, kdy s Hanim Rashidem založili dnes už legendární studio Asymptote. Už v 90. letech bylo studio uznáváno za vizionářské designy staveb, ale i územní plány, digitální prostředí, výstavní instalace a produktový design.

„Ve skutečnosti jsme začínali v Miláně,“ říká architektka, jejíž vzpomínky se odvíjely za nostalgické kulisy evergreenů Franka Sinatry v jednom bratislavském hotelu. „Miláno je mezinárodní město, v němž se koncentruje mnoho lidí specializujících se na různé oblasti architektury a designu.“ Rodačka z kanadského Montrealu však s Rashidem brzy přestěhovala firmu do New Yorku, kde to nápady jen vřelo. Věděli, že pokud se chtějí prosadit ve světové konkurenci, musejí přijít s něčím neokoukaným.

„Nechtěli jsme však dělat avantgardu za každou cenu,“ říká Couture. „Neodmítli jsme tradici, jen jsme se na tradiční podněty začali dívat trochu jinak. Také pro nás jsou přírodní tvary inspirací, ale rozhodně jsme je nechtěli bezduše napodobovat. Snažili jsme se je využívat v souladu s novými technologiemi, ale tak, aby ani jedna stránka nebyla omezená tou druhou. Jinými slovy to znamená, že máme k dispozici možnosti a můžeme si z nich vybírat.“

Ve stylu Asymptote to však není náhodné vybírání z bonboniéry zvané architektura, ale přesně cílená koncepce autentické definice na téma lidský život. Dnes už klienti přicházejí do studia s jasnou představou – udělejte nám něco, co nikdo nemá. „To by však bylo příliš snadné,“ odpovídá Lise Anne, „protože vizionářský projekt je jen počáteční bod, od něhož se odvíjejí další otázky. Na začátku se vždy ptáme, co by budova měla znamenat, jaké budou její funkce, jaké mají být náklady a v neposlední řadě jaké máme příležitosti zkusit vytvořit něco nového.“

Vyšší kvalita informací
Už první bratislavská přednáška Lise Anne Couture organizovaná v polovině října 2007 v rámci akce Clubovka přinesla jiskřivé myšlenky, které přeplněné podpalubí lodě Dunaj hltalo doslova po asymptotických slabikách výrazné architektonické řeči. To, co se promítalo na plátně, předbíhalo současnost o několik let – ale i prognóza vývoje by měla být součástí povinné autorské výbavy. Tvary Asymptote jsou opravdu futuristické, ale i nad nimi se vznáší imperativ: Základním předpokladem architektury je, aby sloužila lidem. A nezáleží na tom, zda jde o administrativu v Budapešti, Guggenheimovo muzeum v Guadalajaře nebo 560 metrů vysokou stavbu v korejském Busanu.

Penang Global City Center – Penang, Malajsie, 2006, Asymptote: Hani Rashid + Lise Anne Couture		Instalace na 9. bienále architektury v Benátkách 2004 s názvem Metamorph v prostorech Arsenale Asymptote: Hani Rashid + Lise Anne Couture

„Jde o vztah mezi interiérem a exteriérem – a to závisí i na rozsahu a citlivé míře projektu,“ přibližuje svůj koncept Lise Anne. „Pokud tedy děláme výškovou budovu, která má být jednou z nejvyšších staveb na světě, je velmi důležité soustředit se na její působení v kontextu země. Zvenku ji totiž bude vidět víc, a proto se soustředíme hlavně na exteriér. Samozřejmě že budova musí i zevnitř splňovat podmínky z hlediska náročnosti nákladů a její využitelnosti.“

Role architekta se v současném světě stává složitější. Zvýšená nabídka stavebních možností podmiňuje vyšší kvalitu informací a nutnost spolupracovat s větším týmem lidí. Platí to i pro Asymptote, které využívá služby různých expertů, avšak zároveň musí sehrávat roli lídra. Lise Anne ji ráda přirovnává k dirigentovi ve velkém orchestru. Kdysi byla například technologie speciální oblastí, dnes ji architekt integruje s dalšími průmyslovými odvětvími do architektonické tvorby.

Dobrá architektura
Dvě věže ve výkladní skříni Budapešti – tedy na ulici Váci – se v rotujícím pohybu a mírně zužujícím tvaru směrem ke svým vrcholům naklánějí na obě historické strany Budapešti. Rafinované osazení nabízí divácký zážitek, když z různých stran blízkého i vzdálenějšího okolí poskytují vždy nové pohledy. Projekt administrativního komplexu má být dokončen v roce 2009 a právě takový typ projektů přináší i tu ozdravující polemiku kolem vstupu moderní architektury do historické zástavby měst ve střední Evropě.

„Myslím, že zvýšený výskyt developerské architektury v poslední době je blízký Budapešti stejně jako Bratislavě,“ říká Lise Anne Couture. „Určitě je to zrcadlo globalizace, ale i výsledek příznivých místních podmínek. Uznávám, že mnoho podobně orientované architektury má rozkolísanou úroveň, ale úřady různými formálními směrnicemi často nesmyslně regulují takovou výstavbu.“

Podle americké architektky spočívá jeden z podstatných problémů v tom, jak tato pravidla vznikají a jak mají tvůrci interpretovat původní záměr. Upozorňuje, že jejich náčrty jsou často v mnohem přísnějším režimu, než jsou směrnice úředníků, a jen těžko se potom vylupuje podstata problému. Jako příklad uvedla profil navrhované budovy v Budapešti, která musí z hlediska územního plánování zabezpečit ulici co nejvíce slunečního světla.

„Doufáme, že se nám podaří prosadit některé inovační projekty, které prolomí bariéru s pravidly a potom budou příkladem toho, jak se to dá udělat,“ dodává Lise Anne s tónem hlasu, který prozrazuje nejeden zápas s horlivými úředníky. Připouští, že důležité je změnit myšlení lidí, ale zároveň autor potřebuje příklady na to, aby lidé pochopili, o co mu jde. „Když Frank Lloyd Wright postavil v New Yorku Guggenheimovo muzeum, také se na něj dívali jako na vetřelce, a dnes je to newyorská atrakce,“ říká Lise Anne. „Jsem přesvědčena, že by se nemělo diskutovat o tom, jestli se může udělat provokativní architektura v historické zástavbě, ale o tom, zda je daná architektura dobrá.“

A co je dobrá architektura? Místo okamžité odpovědi se Lise Anne jen pousměje s moudrostí vlastních zkušeností a zasněně podívá za nadčasový horizont. Usrkne si bratislavského cappuccina a po chvíli jasnozřivě odpoví: „Někdy si myslím, že dobrá architektura se nedá popsat. Když ji uvidíte, víte, že je to ono.“ Když viděla, že se na ni tázavě dívám, svou představu přece jen více rozvedla. „V architektuře existují prvky, na něž jsme si už zvykli a které všichni vnímáme jako přijatelné – samozřejmě v určitých mezích. A potom jsou tu věci, u kterých vzniká rozdílný názor.

Dobrá architektura by měla kromě estetického zážitku poskytovat i další rozměr: můžeme ji zažít jako momentální pocit, ale i jako příjemný zážitek ve vzpomínkách. Měl by to být impuls, který ­pozitivně ovlivňuje náš každodenní život, ale měl by být i inspirací pro ty, kdo přejdou kolem dané budovy možná jen jednou v životě. Rozhodně si nemyslím, že lidé by nutně měli pochopit architektův záměr. Zážitek z architektury se dá zprostředkovat i různými výrazovými prostředky a ponechat v subjektivní rovině.“

Lídři a kolektiv
V současnosti Asymptote pracuje na objednávkách širokého rozsahu na územích USA, Evropy a Asie. Mezi ně patří rozsáhlé kulturní, hotelové a divadelní centrum v Penangu (Malajsie) i zmíněné Dvě věže s komerčními prostory v Budapešti. Pracuje také na objednávce stavby, která bude patřit mezi nejvyšší budovy v Asii – Světové obchodní centrum Busan v Busanu (Jižní Korea); projektovány jsou i dva guggenheimovské pavilony kulturní oblasti ostrova Saadiyat v Abu Dhabi (Spojené arabské emiráty). Další současné soutěžní návrhy společnosti Asymptote zahrnují design pro dubajské mezinárodní finanční centrum – 146poschoďovou budovu probodávající panorama města – a dramatický design nového guggenheimovského muzea v mexické Guadalajaře.

Mezi projekty realizované v současnosti patří inovační luxusní družstevní budova v New Yorku, luxusní bytová věž v Abu Dhabi, projekty pro centrum a centrální obchodní oblast mexického města Monterey a 28hektarový pozemek v centru Prahy.

Ve všech má prsty Lise Anne Couture spolu s Hanim Rashidem. „Samozřejmě že na nich pracujeme s kolektivem, protože každá stavba je výsledkem spolupráce a dialo­gu mezi námi a týmem, který projekt dále rozvíjí,“ říká Lise Anne a na otázku, kterou fázi projektování má nejraději, bez váhání odpovídá: „Tu nejlehčí… Vskutku, každá má své výzvy a nejslastnější pocit přichází tehdy, kdy se nám podaří uspět v souboji s městskými zastupitelstvy a jejich interpretací pravidel.“

Jako správná autorka má ráda všechny své nemovité děti, protože časem se začíná zapomínat na těžkosti, které provázely jejich vypiplání do života. „Snažíme se jen o jedno,“ říká Lise Anne a po ikskráté přeruší dotěrný mobil. „Vždy když se k budově vrátíme, chceme, aby z ní vyzařoval stejný pocit, jaký jsme do ní vkládali. A pokud mi to občas řeknou i lidé, kteří v ní bydlí, pracují nebo se jen kolem ní pohybují – o to je to příjemnější.“

Lise Anne Couture
1959 – narodila se v kanadském ­Montrealu
1986 – na Yale University získala titul ­Master of Architecture
1989 – spoluzakladatelka Asymptote
1990 – stálá profesorka na Columbia University Graduate School of ­Architecture a na Parsons School of Design
2001 – hostující profesorka na Princeton ­University
přednášela nebo stále přednáší na University of Montreal, the Berlage Institute, Stadelschule Frankfurt, Graduate School of Design Harvard University, Barnard College New York, University of Michigan

Ľudo Petránsky
Foto: Christian Richters, Dano Veselský
Vizualizace: Asymptote

Článek byl uveřejněn v časopisu ASB.