Povolování staveb podle stavebních firem a developerů potřebuje především jasnější pravidla a méně průtahů. Pomoci má fikce souhlasu při nečinnosti dotčeného orgánu i princip jednoho úřadu, jednoho řízení a jednoho rozhodnutí.
Jasná představa, jak by měl dům vypadat, precizní příprava a důraz na každý detail. To je cesta k vysněnému bungalovu, který poskytuje nadčasové řešení s důrazem na úsporu energií, maximum klidu, komfortu a funkční vnitřní prostředí.
Bývalá hasičská zbrojnice v brněnském Komíně se proměnila v kulturní a společenské centrum. Rekonstrukce jedné z nejstarších budov této městské části propojuje historickou architekturu se současnou přístavbou, která symbolicky připomíná někdejší funkci objektu. Součástí projektu je také revitalizace přilehlého Dolního náměstí, které nabízí prostor pro kulturní akce i každodenní setkávání místních obyvatel.
Dva 355 metrů vysoké stožáry vysílače Liblice B u Českého Brodu, které téměř půl století patřily k nejvyšším stavbám v České republice, byly ve čtvrtek 15. října odstřeleny. České Radiokomunikace (CRA) přistoupily k jejich demolici poté, co pro nevyužívané konstrukce nenašly nové uplatnění ani zájemce schopného financovat jejich rekonstrukci. Nejvyšší stavbou v zemi se tak nově stal vysílač Krašov na Plzeňsku.
Kam směřuje tříděný odpad z modrých a žlutých popelnic? Oblíbená dětská otázka, na níž běžně neznají odpověď ani dospělí, získá na Třinecku již brzy novou odpověď. Stavbaři Metrostavu CZ totiž nedávno dokončili výstavbu haly pro novou třídicí linku na papír a plasty v Oldřichovicích u Třince.
Do 11. ročníku České ceny za architekturu bylo přihlášeno 301 realizací. Mezinárodní porota z nich vybrala 25 nominovaných děl, která ukazují šíři současné české architektury – od rekonstrukcí, konverzí a staveb pro bydlení přes školy a občanskou vybavenost až po veřejná prostranství, krajinářské zásahy a infrastrukturní stavby.
Na jihu Prahy se připravuje jeden z nejrozsáhlejších rezidenčních projektů v historii hlavního města. Investiční skupina RSJ ve spolupráci se společností Na Jelenách plánuje na Chodově vybudovat novou městskou čtvrť s přibližně 5500 byty, která by mohla poskytnout bydlení až 16 tisícům obyvatel. Celkové investiční náklady se odhadují na 50 miliard korun. Výstavba by měla probíhat přibližně deset let, přičemž první stavební práce by mohly začít již v roce 2027.
Česká republika se připojila k mezistátnímu procesu posuzování vlivů plánovaného větrného parku Sandl na životní prostředí (EIA). Projekt na rakouské straně Novohradských hor počítá s výstavbou 19 větrných turbín vysokých až 285 metrů. Záměr vyvolává nesouhlas českých ochránců přírody i odborníků, kteří upozorňují na možné negativní dopady na přírodní a krajinné hodnoty příhraniční oblasti.
Dvě realizace ukazují, jak se dá i odvážný architektonický záměr dotáhnout do detailu, když se sejde spolupráce architekta s dodavatelem, který se do projektu zapojí už při řešení technických detailů.
Na Pražské třídě v Hradci Králové vzniká nový rezidenční projekt Pražská 84. Originální návrh zpracoval hradecký ateliér Žárovka Architekti. Záměr počítá celkem s 52 byty, výstavba nových domů už byla zahájena.
Na venkovské trati zarůstají pražce trávou, osobní vlak už roky nepřijel, ale koleje stále vedou mezi obcemi, podniky a regionálními centry. Francouzský projekt Ferromobile se pokouší tuto nevyužitou infrastrukturu vrátit do služby nikoli klasickým vlakem, ale upraveným elektrickým automobilem.
Mohou se střechy supermarketů, kancelářských budov nebo nevyužité vnitrobloky proměnit v nové zdroje potravin? Evropská města ukazují, že pěstování zeleniny nemusí být výsadou venkova. Od komunitních zahrad až po technologicky vyspělé farmy vznikají projekty, které propojují produkci potravin, architekturu a udržitelné hospodaření s vodou i energií. Jaký potenciál městské zemědělství skutečně má, co všechno lze na střechách vypěstovat a kde naráží na své technické a ekonomické limity?