Inteligentní budovy využívají moderní technologie
Galerie(4)

Inteligentní budovy využívají moderní technologie

Partneři sekce:

Navzdory mírně provokativnímu titulku, je tendence stavět takzvaně inteligentní budovy v posledních letech zřejmá, správná a i přes módní zdůrazňování pouze výhod těchto budov i do budoucna velmi perspektivní.

Inteligentní budovou se přitom může označit v krajním případě i stavba, která prostě může jen respektovat léty prověřené principy stavění, zdravý rozum a která třeba jen nemusí mít za každou cenu obrovskou prosklenou dvoranu situovanou k jihu, jejímž prostřednictvím investor potřebuje ukázat svoji světovost. Účty za energii, potřebnou k uchlazení tohoto prostoru v létě raději neukazuje.

Nicméně je zřejmé, že inteligentní budovy vnímáme spíše jako budovy, které jsou už od počátečních fází tvorby projektu takto koncipovány a které dokážou využít nesmírný potenciál moderních technologií vytápění, chlazení, měření a regulace, datových systémů a stavebních hmot. Přesto ale základem každého projektu, který má ambice nazývat se inteligentní, musí v první řadě být správný architektonický a dispoziční koncept, který vytvoří prostor pro aplikaci těchto moderních technologií. Zdánlivé negativum v podobě vyšších investičních nákladů, daných především nutností navrhovat sofistikovanější obvodové pláště budov a komplikovanější systémy technického vybavení, ustupuje v kalkulacích návratnosti, při stále se zvyšujících cenách energií do pozadí. 

Hlavní oblastí, kde se koncepty inteligentních budov uplatňují, jsou z logiky věci především velké kancelářské komplexy, kde lze počítat s velkými úsporami provozních nákladů a kde si mnohdy zahraniční investor nebo developer tento požadavek začlení už do zadání stavby.

Úspěšnými příklady realizace v takovém ­rozsahu jsou např. nové ústředí ČSOB v Praze-Radlicích od architekta Josefa Pleskota ­nebo administrativní přístavba k zimnímu stadiónu City Center v Českých Budějovicích, dílo architektonické kanceláře Ateliér EIS.

Ventilace řízená technikou

Příkladem, i když ne úplně typickým, může být náš projekt realizace administrativního a školícího centra firmy Velux v Brně. Třípodlažní skupina domů se šikmými střechami, plnými střešních oken zmíněné firmy, nevypadá na první pohled jako supermoderní budova s poměrně sofistikovaným systémem přirozeného větrání. Systém WindowMaster vyvinutý investorem nahrazuje klasickou klimatizaci. Z centrálně řízeného serveru, kde se shromažďují informace z mnoha čidel, je ovládáno jednak otvírání a zavírání střešních oken a prosklených stěn na všech fasádách a rovněž jejich zastiňování.

Základem pro dobrou funkci přirozené ventilace je tak zvaná inteligentní fasáda, která je vybavena operačním systémem. Ten ovládá otevírání oken a stínění na jižní, východní a západní fasádě. Tento systém měří vnitřní i vnější klima – teplotu a rychlost větru. Přírodní ventilace funguje na základě dvou principů: pulzující ventilace znamená, že v průběhu dne se okna otevírají na krátké doby, například tři minuty, a tím vytváří dobrou vnitřní klimatickou atmosféru. Většinou je využívána v průběhu zimního období a v chladnějších měsících jara a podzimu. Teplotou ovládaná ventilace znamená, že okna jsou nepřetržitě ovládána na základě vnitřního a vnějšího prostředí. Většinou je využívána v průběhu letního období a v teplejších měsících jara a podzimu.

Denní přírodní ventilace je v létě doplněna i noční ventilací, pokud je nutné chlazení. Ovládací systém přirozené ventilace umožňuje efektivní noční chlazení budovy. Spočívá v tom, že termální masa budovy se v noci vychladí a celý následující teplý den působí jako pasivní chlazení. Čerstvý vzduch proudí dovnitř ze spodních pater a cirkuluje střešními okny. Otočné okno je pro tento účel optimální, protože nabízí dvousměrný větrací otvor.

Systém byl požadován částečně kvůli lepšímu vnitřnímu klimatu (čerstvý vzduch, lepší rovnováha mezi teplotou uvnitř a venku) a je výhodnější také s ohledem na dlouhodobou spotřebu energie (v rámci údržby, životnosti a využití zdrojů). Zapadá rovněž do firemní filozofie, která klade důraz na ekologická řešení, užití pokud možno přírodních materiálů na stavbě (např. striktní zákaz užití PUR izolací a polystyrenu).

Dnes, po zhruba osmi letech provozu se jeví tento koncept jako životaschopný a využitelný například i do větších rodinných domů, kde je možno využít komínového efektu a kde je dostatek otvorů na všech stranách fasády, aby bylo možno reagovat na aktuální polohu slunce nebo směr větru.

Do konceptu inteligentního domu ve společnosti Velux rovněž zapadá systém prefabrikovaných střešních nadstaveb Soltag, které jsou koncipovány jako CO2 neutrální objekt.

„Inteligentní“ bydlení

Principy inteligentních budov postupně pronikají i do výstavby bytů a rodinných domů. Zde kromě zmiňovaných systémů větrání a zastiňování mohou být aplikovány hlavně v oblasti vytápění a alternativních zdrojů tepla (solární panely, tepelná čerpadla apod.), kdy inteligentní systémy pomáhají eliminovat případné výpadky těchto alternativních zdrojů např. v případě nepříznivých klimatických podmínek, extrémních mrazů atd.

Navíc v těchto případech může ruku v ruce s ekologickým hlediskem řešení jít i hledisko zvýšeného komfortu ovládání. Systémy mohou být řízeny buď víceméně automaticky, nebo i dálkově, například mobilním telefonem nebo z webového rozhraní z počítače v zaměstnání. Toto hledisko může být v některých případech i rozhodující, protože ekologický a ekonomický pohled na stavbu bývá mnohdy zastíněn spíše potřebou prestižního high-tech řešení, se kterým se dotyčný může pochlubit partnerovi při přecházení mezi dvěma golfovými jamkami.

Nicméně dlouhodobě jistě převáží ekologická a ekonomická hlediska, zvláště když zvyšující se ceny energií a naopak zlevňování inteligentních systémů nastaví jasný směr, kterým se má koncepce budov pro bydlení ubírat.

Ing. arch. Vladimír Pacek
Foto: archiv společnosti K4 Architekti

Autor pracuje ve společnosti K4 Architekti