Proč elektřina rychle zdražuje už 11 let?
Galerie(6)

Proč elektřina rychle zdražuje už 11 let?

Partneři sekce:

Jestli to takhle půjde dál, bude tuzemská domácnost platit za elektřinu víc, než kdyby žila v Německu. Proč cena dlouhodobě stoupá, ačkoli masově přecházíme k levnějším dodavatelům? Rostou náklady na obnovitelné zdroje energie, na elektřině je ale nejdražší její přeprava!

Svítí, napájí spotřebiče a vytápí pokaždé stejně. Přesto se elektřina může lišit podle toho, z čeho byla vyrobena a kolik za ni dodavatel požaduje peněz. Proč bychom si tedy nemohli svobodně vybrat, od koho budeme energii nakupovat, třeba zrovna podle ceny? Evropská unie po členských státech požaduje, aby otevřely trh s elektřinou. Od roku 2006 proto také všichni čeští odběratelé mohou poptávat proud od libovolného dodavatele – a nabídka je stále pestřejší.

Prodejci energie nám vyšli vstříc. Nejdříve hlavně klepali na dveře bytů, současným trendem jsou spíše nezávislé internetové kalkulačky, které seřadí všechny nabídky od nejlevnější po nejdražší speciálně pro váš region a spotřebu. Rok od roku byl energetický trh stále rušnější, vloni dokonce změnilo dodavatele rekordních 473 128 zákazníků, což je 8,3 % z celkového počtu odběrných míst. Podařilo se srazit cenu elektřiny pro domácnosti, které uzavírají nové smlouvy mnohem častěji než firmy?
Elektřina zdražuje stejným tempem jako dřív

Od začátku století až do liberalizace energetického trhu stoupala cena proudu průměrně o 8,2 % ročně. Pokud jsme očekávali, že po masových přechodech k levnějším dodavatelům přestanou účty za elektřinu růst, byli jsme na omylu. Od roku 2006 je tempo zdražování jenom nepatrně pomalejší, cena elektřiny pro domácnosti stoupá meziročně o rovných 8 %. Informace jsou ale cenné, pouze když jsou zasazené do kontextu, proto srovnejme vývoj v sousedních státech. Ještě v roce 2007 platily tuzemské rodiny za kilowatthodinu elektřiny méně než Poláci i Rakušané, Němci měli účty dokonce o 60 % vyšší. Vloni už jsme měli dražší proud než Poláci a Němci měli ve zdražování náskok již jenom 17 %. Průměrná cena elektřiny pro české rodiny rostla podobně svižně jako v Rakousku, které je o 16 % dražší. Jak to, že vývoj není příznivý, když houfně přecházíme k výhodnějším dodavatelům? Vyjasněme si základní pojmy, aby bylo zřejmější, komu a za co vlastně platíme vyúčtování.


Graf 1 Změny dodavatelů elektřiny: vývoj v letech 2006–2012. Zdroj: OTE, CenyEnergie.cz

ČEZ, E.ON a PRE zůstávají správci rozvodné sítě
Většina domácností nakupuje elektřinu od společností ČEZ, E.ON a PRE, ačkoli jejich základní produkty (tarify) nepatří mezi nejlevnější. Rodina, která využívá proud na svícení a provoz běžných spotřebičů (chladničky, pračky apod.), může přechodem k alternativnímu dodavateli ušetřit přes 1 000 korun ročně. Pokud navíc vytápí prostřednictvím přímotopů, potenciální úspora přesahuje 5 000 korun. Ale pozor, finance bude nadále ukusovat především ČEZ, E.ON, nebo PRE! Jak to?

Představte si ten chaos, kdyby každá energetická společnost měla vlastní infrastrukturu. Aby tuzemské obce nebyly spletencem elektrických drátů, rozvodná síť je jenom jedna, respektive je rozdělená na tři regiony. Na většině území spravuje elektrárenskou infrastrukturu ČEZ, na jihu Čech a Moravy E.ON, v Praze Pražská energetika (PRE). Tyto společnosti jsou regionálními distributory, což znamená, že mají na starost přepravu proudu k odběratelům.


Graf 2 Srovnání cen elektřiny ve vybraných zemích (bez DPH a dalších daní). Zdroj: Eurostat, CenyEnergie.cz

Samotná elektřina tvoří 29 % celkového účtu
Výsledné vyúčtování možná vypadá komplikovaně. Přitom abychom spočítali jeho základní složky, nepotřebujeme ani všechny prsty na ruce. Z vašich peněz nejvýrazněji ukrojí distributor, připadne mu přes 40 % celkové sumy. Kolik přesně dostane za přepravu elektřiny ČEZ od Ostravana, E.ON od Brňana a PRE od Pražana, určuje Energetický regulační úřad (ERÚ).

V současnosti probíhá živá diskuse o veřejných investicích do fotovoltaiky, jaká část účtu jde tedy na podporu obnovitelných zdrojů energie? Zhruba desetina. Poplatek nastavuje opět ERÚ, ačkoli podpora zelené energetiky je součástí eurounijní politiky. Stát vyměřuje rovněž daň z přidané hodnoty (DPH), která zabírá skoro 18 % celkového koláče. Ekologická daň z elektřiny tvoří pouze 0,5 % vyúčtování.

Jaký podíl zbývá pro silovou elektřinu? Samotná energie spoluvytváří kompletní účet z 29 %. Pokud tedy například dodavatel tvrdí, že prodává silovou elektřinu levnější o 20 %, zákazníkovi ve skutečnosti klesne vyúčtování o 5,8 %.


Graf 3 Složení ceny elektřiny (spotřeba 2 500 kWh). Zdroj: CenyEnergie.cz
Pozn.: Podíl jednotlivých složek na celkové ceně za elektřinu jsme vypočetli podle základního produktu společnosti ČEZ, který se jmenuje Comfort. Hodnoty platí pro distribuční území ČEZ, sazbu D02d, jistič velikosti 3 × 25 A. Mezi regulované složky patří kromě distribučních poplatků také odvody pro státní instituce, tyto částky jsou ale poměrně marginální. ČEPS (provozovatel přenosové soustavy) dostane 2,33 % a OTE (Operátor trhu s elektřinou) 0,13 % z celkové částky.


Graf 4 Složení ceny elektřiny v letech 2008–2013. Zdroj: CenyEnergie.cz
Pozn.: Podíl jednotlivých složek na celkové ceně za elektřinu jsme vypočetli opět podle základního produktu společnosti ČEZ, který se jmenuje Comfort, na jejím distribučním území v sazbě D02d při spotřebě 2 500 kWh.

Nakynul koláč kvůli „zelené ingredienci“?
Snaha domácností o úsporu je samozřejmě znát. Ještě v roce 2008 tvořila samotná silová elektřina 37 % koláčového grafu, kterým jsme znázornili cenový mix. Nyní už je výseč znatelně menší, zdražování tedy evidentně bylo způsobeno jinými „ingrediencemi“, které musely nepříjemně „nakynout“. Zatímco v roce 2008 musela průměrná domácnost povinně podpořit obnovitelné zdroje energie stokorunou, nynější příspěvek už je více než 14krát vyšší. Je tedy na vině ERÚ, jenž poplatek vyměřil? 

O jeden procentní bod, bezmála na 18 %, stoupl také podíl daní, především DPH. Ačkoli ostatní cenové složky mají nyní menší procentuální zastoupení nežli dříve, největší příjem plyne nadále distributorovi. Nejdražší je tedy na elektřině její doprava, a navzdory liberalizaci trhu jsou pod cenovým mixem podepsány především státní instituce. Vede cesta ke snížení nákladů tudy? Vzhledem k plánovaným stamiliardovým investicím do nových jaderných reaktorů a s ohledem na tisíciletá úložiště jaderného odpadu je cena elektřiny evidentně také politickým tématem.

Petr Woff
Autor je analytikem portálu CenyEnergie.cz.

Článek byl uveřejněn v časopisu TZB HAUSTECHNIK.