Energy Academy v Groningenu ukazuje budoucnost ekologických staveb
Galerie(11)

Energy Academy v Groningenu ukazuje budoucnost ekologických staveb

Partneři sekce:

Nová budova Energy Academy v Groningenu je nejekologičtější stavbou mezi vzdělávacími a vědeckými institucemi v Nizozemsku. Díky inteligentnímu designu a konstrukci produkuje více energie, než spotřebuje. K ohřevu a chlazení je využita geotermální energie, přirozená ventilace je stimulována „solárním komínem“ a díky speciálnímu nastavení solárních panelů na střeše je optimálně využita sluneční energie a současně zajištěno přirozené prosvětlení budovy. Dešťová voda slouží nejen k zavlažování, ale i ke splachování na toaletách. Stavba dostala nejvyšší rating BREEAM a stala se jedním z vítězů BREEAM Award 2017.

Energy Academy v Groningenu je špičkovým institutem, ve kterém vědecké a vzdělávací instituce společně s průmyslem spolupracují na výzkumu a inovacích na poli energie. Je proto více než zřejmé, že nová budova této instituce byla navržena tak, aby šla příkladem.

Aby se dosáhlo vysokých ekologických standardů, dostala budova speciální konstrukci a design. Konstrukce o celkové ploše 15 000 m2 byla dokončena v říjnu 2016 a slavnostně uvedena do provozu 17. května tohoto roku, ale ještě předtím v březnu byla v Londýně vyhlášena jedním z vítězů soutěže o nejekologičtější stavbu roku BREEAM Award 2017.  

Akademie doslova vyrostla ze země v kampusu univerzity Groningen za rekordně krátkou dobu. Stavba trvala 18 měsíců. Díky chytrému designu byla vytvořena budova  s nulovými emisemi CO2. A nejen to. Budova produkuje více energie, než spotřebuje, a je příkladem úsporného energetického režimu.

Přirozený a funkční design

Nová budova je navržena tak, aby inspirovala, aby byla inovativní a generovala energii.  Ojedinělý design demonstruje, jak může stavba optimálně využívat přírodní zdroje, jako jsou země, voda, vzduch a sluneční svit pro primární zdroj energie.

Šikmá střecha s fotovoltaickými panely je navržena tak, aby optimálně absorbovala sluneční energii. Dva tisíce panelů rozmístěných ve speciální  trojrozměrné konfiguraci umožňuje zvýšit plochu na 4 000 m2 a zachytit o 37 % více solární energie, než kdyby byly panely ve standardní poloze. Prosklená střecha mezi nimi pak umožňuje větší přirozené prosvětlení budovy.

Budova se skládá ze dvou částí. V severní části jsou umístěny laboratoře a dílny. Na jižní straně jsou učebny, přednáškové sály a zimní zahrada.  Velká zimní zahrada slouží  jako společenský prostor pro relaxaci během přestávek, ale také  jako důležitá „buffer zóna“ z hlediska uchování tepla a přirozené ventilace. Obě části budovy, severní i jižní, se potkávají ve velkém atriu uprostřed, které je živým srdcem celé budovy. 

Díky jeho prosklené střeše se dostává do budovy dostatek světla. Široké rampy spojující severní i jižní část budovy potom přirozeně motivují uživatele používat rampy a schodiště namísto výtahů. Trocha pohybu a společenského kontaktu tak ušetří  energii na výtahy.

Fasáda, zčásti pokrytá lištami jako ploutvemi z modřínového dřeva, vytváří hravé stíny a nevyžaduje další sluneční clony. Fasáda dává budově také jedinečný a charakteristický vzhled.

Chytré využití přírodních zdrojů

Pro budovu bylo zvoleno optimální využití dostupných přírodních energetických zdrojů. Geotermální energie se používá k vytápění i chlazení budovy. K tomu slouží dva velké vodní rezervoáry 100 metrů pod zemí. V létě je čerpána studená voda z jedné nádrže, ochlazuje budovu a poté se vrací do rezervoáru s teplejší vodou.

V zimě probíhá opačný proces a voda je ještě dohřívána pomocí tepelného čerpadla. „Tato technologie s využitím podzemních nádrží vody je v Nizozemsku nyní stále více využívána,“ říká Roger Tan, obchodní ředitel architektonické kanceláře Broekbakema, která byla hlavním architektem tohoto projektu.

Filtrovaná dešťová voda slouží k zavlažování v zimní zahradě a ke splachování na toaletách. Když nestačí přirozené zdroje, jsou uvedeny do provozu záložní instalace pro vytápění a osvětlení. LED osvětlení se zapíná, když se setmí.
Jedním z nejpozoruhodnějších řešení pro zajištění přirozené ventilace je „solární komín“ v kombinaci se zimní zahradou a labyrintem pod budovou. 

Vzduch vstupuje do budovy skrze zimní zahradu a proudí pod zemí dlouhým labyrintem kanálů, kde je v zimě vyhříván a v létě ochlazován geotermální energií, aby byla zajištěna správná teplota vzduchu. Konstantní tok vzduchu budovou je stimulován solárním komínem na vrcholu, který je i nejteplejším bodem budovy.  Tento systém přirozené cirkulace vzduchu ušetří 20 % energie na ventilaci.

Optimální klima – žádné přetápění

Topení  je zabudováno v podlaze.  Aby se zajistilo příjemné klima v interiéru, je neustále monitorována úroveň CO2. Když je moc vysoká, spustí se mechanická ventilace. Po celý rok je v budově  udržováno příjemné klima s průměrnou teplotou 21 °C. V zimě ale může být teplota nižší, kolem 19 stupňů, protože se lidé tepleji oblékají. V létě naopak je standardní teplota v budově 23 °C. Teplota v každé místnosti může být nastavena individuálně, s rozdíly v rozmezí +/- 2 stupně. Takže žádné přetopené místnosti, kde se dá sedět v tričku.

Spolupráce špičkových institucí

Novými obyvateli této jedinečné budovy jsou výzkumné a vzdělávací instituce jako Energy and Sustainability Research Institute Groningen (ESRIG), studenti a personál Hanze University of Applied Sciences Groningen, Energy Academy Europe, Energy Valley a Energy Delta Institute.  Vědecké týmy, studenti i zástupci průmyslu z Nizozemska i zahraničí se zde inspirují, učí jeden od druhého, aby dosáhli v budoucnu ještě lepšího využití energie z přírody.

Tato budova je příkladem budoucích stavebních ekologických projektů po celém světě. Na její realizaci pracoval tým expertů z architektonické kanceláře Broekbakema  ve spolupráci s Unií Architecten, dále potom projektanti a konzul tanti ICS Adviseurs, Arup, Ingenieursbureau Wassenaar, dr. heinekamp a DGMR.

Dodavateli byli mimo jiné stavební konsorcium Friso Koopmans, ENGIE (technické služby), Unica (geotermální energie), Wesemann (laboratoře), One Solar (solární panely). Projekt byl spolufinancován provinciemi Severního Nizozemska, nadací Ruimtelijk Economisch Programma a nizozemským ministerstvem hospodářství.

Text: Jitka Prokopičová
Fotografie a nákresy poskytnuté arch. kanceláří  Broekbakema
Autoři fotografií: Egbert de Boer (exteriér),  Ronald Zijlstra (interiéry)