asb-portal.cz - Odborný portál pro profesionály v oblasti stavebnictví
Partneři kategorie

Energeticko-ekonomické vyhodnocení systému ATO

10.03.2017

Vyčerpatelnost primárních zdrojů energie a ochrana životního prostředí nás stále více nutí zabývat se možnostmi aplikace obnovitelných zdrojů energie i při komplexní obnově bytových domů. Možnost, jak snížit energetickou náročnost budov, poskytuje aplikace aktivní tepelné ochrany (dále jen „ATO“) nebo tepelné bariéry do obvodového pláště budov. Článek je věnován energeticko-ekonomickému hodnocení systému aktivní tepelné ochrany na bytovém domě.

V současnosti se klade důraz nejen na ochranu životního prostředí využíváním obnovitelných zdrojů energie, ale i na ekonomickou rentabilnost systémů zabezpečujících tepelnou pohodu obytných prostorů. Existuje předpoklad, že aplikací aktivní tepelné ochrany jako kontaktní zateplovací systém s vnitřním zdrojem energie na bytovém domě při využívání obnovitelných zdrojů energie je možné v určitém časovém horizontu hodnotit takovýto systém jako ekonomicky rentabilní.

Zároveň se předpokládají vysoké investiční náklady na systém s aktivní tepelnou ochranou, protože jde o systém trubkových registrů, které se implementují do kontaktního zateplovacího systému na obvodové stěně a do střešního pláště budovy. Je tedy systém aktivní tepelné ochrany energeticko-ekonomicky výhodný? Na tuto otázku může dát odpověď právě tento článek.

Popis objektu s aktivní tepelnou ochranou

Vzhledem k tomu, že se zabývám objasněním způsobu šíření tepla a akumulační schopnosti železobetonové stěny s ATO, bude právě nosná část obvodové stěny bytového domu složena ze železobetonové nosné stěny.

1.1     Popis objektu (experimentální bytový dům s ATO)

  • identifikační údaje – Bytový dům se nachází v Bratislavě a jde o novostavbu. Zastavěná plocha čítá 303,2 m2 a obestavěný objem je 3638,4 m3. Bytový dům má 4 NP a konstrukční výšku 3 m. 1 NP je nevytápěný prostor [6].
  • architektonické řešení – Půdorys objektu je přibližně obdélníkového tvaru. Největší půdorysné rozměry jsou 24,6 m a 13,85 m. Výška objektu nad úrovní terénu je 12,46 m. Úroveň ± 0,000 představuje 122 m n. m. [6].
  • dispoziční řešení – Bytový dům má jeden hlavní vstup a jedno schodiště. V prvním nadzemním podlaží se nacházejí sklepy, místnost pro TZB a společné prostory, ve zbývajících třech podlažích se nacházejí byty. Dva byty v každém podlaží jsou třípokojové. Jeden byt v každém podlaží je jednopokojový s orientací na západ [6].
  • stavební řešení – Světlá výška podlaží je 2 700 mm a konstrukční výška podlaží je 3 000 mm. Bytový dům má příčný nosný systém z železobetonu. Nosné stěny a stropní konstrukce jsou tloušťky 200 mm a jsou vyhotoveny z betonu třídy  C25/30 a oceli 10 505 (R) – S500. Obvodové stěny a střecha jsou zatepleny izolací BAUMIT z polystyrenu tloušťky 200 mm. Strop nad nevytápěným prostorem je izolován od vytápěné části objektu izolací tloušťky 100 mm. Vnitřní nosné stěny a příčky jsou vyrobeny ze zdiva POROTHERM. Okna jsou vyrobena z plastu a opatřena izolačním trojsklem [6].

1.2  Tepelně-technické vlastnosti stavebních konstrukcí

  • Skladba střechy (obr. 1 vlevo): 1 – štěrková vrstva 100 mm, 2 – asfaltová hydroizolace 7 mm, 3 – TI BAUMIT XPS – R 200 mm, 4 – asfaltová parozábrana 4 mm, Perlitbeton 40 mm, 5 – Perlitbeton 40 mm, 6 – železobetonová deska 200 mm, 7 – vnitřní omítka 10 mm [6, 8].
Obr. 1 Skladba střechy s ATO (25 °C), model a teplotní pole Obr. 1 Skladba střechy s ATO (25 °C), model a teplotní pole
Obr. 1 Skladba střechy s ATO (25 °C), model a teplotní pole

Součinitel prostupu tepla U = 0,135 W/(m2.K) ˂ Umax (maximální hodnota) = 0,30 W/(m2.K) a ˂ UN (normalizovaná, požadovaná hodnota) = 0,20 W/(m2.K). Stavební konstrukce z hlediska součinitele prostupu tepla vyhovuje normovým hodnotám, a protože jde o konstrukci s kontaktním zateplovacím systémem s vnitřním zdrojem energie (aktivní regulací teploty teplonosné látky), je možné splnit doporučenou i cílovou hodnotu Ur1 = Ur2 = 0,10 W/(m2.K). Tepelný odpor střechy R = 7,276 (m2.K)/W ˂ RN (minimální hodnota) = 3,20 (m2.K)/W a ˂ RN (normalizovaná, požadovaná hodnota) = 4,90 (m2.K)/W => vyhovuje. Vnitřní povrchová teplota je Өsi = 19,58 °C ˂ Өsi,N = 13,1 °C => stavební konstrukce vyhovuje i z hlediska rizika vzniku plísní [6, 8].

  • Skladba stěny (obr. 2 vpravo): 1 – vnitřní omítka 10 mm, 2 – železobetonová stěna 200 mm, 3 – lepicí malta 10 mm, 4 – TI BAUMIT EPS – F 200 mm, 5 – lepicí malta + mřížka 10 mm, 6 – silikátová omítka 2 mm.
Obr. 2 Skladba stěny s ATO (25 °C), model a teplotní pole  Obr. 2 Skladba stěny s ATO (25 °C), model a teplotní pole
Obr. 2 Skladba stěny s ATO (25 °C), model a teplotní pole

Součinitel prostupu tepla U = 0,187 W/(m2.K) ˂ Umax (maximální hodnota) = 0,46 W/(m2.K) a ˂ UN (normalizovaná, požadovaná hodnota) = 0,32 W/(m2.K) => vyhovuje. Aktivní regulací teploty teplonosné látky v ATO je možné splnit doporučenou Ur1 = 0,22 W/(m2.K) i cílovou hodnotu Ur2 = 0,15 W/(m2.K). Tepelný odpor střechy R = 5,176 (m2.K)/W ˂ RN (minimální hodnota) = 2,0 (m2.K)/W a ˂ RN (normalizovaná, požadovaná hodnota) = 3,0 (m2.K)/W => vyhovuje. Vnitřní povrchová teplota je Өsi = 19,25 °C ˂ Өsi,N = 13,1 °C => stavební konstrukce vyhovuje i z hlediska rizika vzniku plísní [6, 8].

  • Skladba stropu nad nevytápěným prostorem (obr. 3): 1 – dřevěné parkety 10 mm, 2 – betonová mazanina 45 mm, 3 – PE fólie 2 mm, 4 – BAUMIT PSE 100S 50 mm, 5 – železobetonová deska 200 mm, 6 – TI BAUMIT XPS-R 100 mm, 7 – vnitřní omítka 10 mm [6].
Obr. 3 Skladba stropu nad nevytápěným prostorem, model a teplotní pole Obr. 3 Skladba stropu nad nevytápěným prostorem, model a teplotní pole
Obr. 3 Skladba stropu nad nevytápěným prostorem, model a teplotní pole

Součinitel prostupu tepla U = 0,191 W/(m2.K) ˂ Umax (maximální hodnota) = 1,2 W/(m2.K) a ˂ UN (normalizovaná, požadovaná hodnota) = 0,75 W/(m2.K) => vyhovuje. Tepelný odpor střechy R = 4,948 (m2.K)/W ˂ RN (minimální hodnota) = 0,5 (m2.K)/W a ˂ RN (normalizovaná, požadovaná hodnota) = 1,0 (m2.K)/W => vyhovuje. Vnitřní povrchová teplota je Өsi = 19,75 °C ˂ Өsi,N = 13,1 °C => stavební konstrukce vyhovuje i z hlediska rizika vzniku plísní [6, 8].

Pro lepší představu jsme vyhotovili model místnosti bytového domu s aktivní tepelnou ochranou a simulaci s teplotním polem při ӨATO = 20 °C (viz obr. 4). Na obr. 4 vlevo je vidět červenými body znázorněné trubky aktivní tepelné ochrany v tepelné izolaci, která je označena zelenou barvou. Jak vidíme, nachází se v celé fasádě, jakož i ve střešním plášti, tedy v celé tzv. obálce budovy.

Obr. 4 Model místnosti s ATO (20 °C), teplotní pole a tepelné toky v zimním období
Obr. 4 Model místnosti s ATO (20 °C), teplotní pole a tepelné toky v zimním období

Komparace investičních nákladů alternativ bytového domu s ATO a bez ATO

Předmětem komparace jsou dvě alternativy systémů technických zařízení budov zabezpečujících tepelnou pohodu v bytovém domě. Jde o alternativu bytového domu s ATO a bez ATO. Na obr. 5 vidíme investiční náklady obou alternativ.

Alternativa bytového domu s ATO

Součástí první alternativy je aktivní tepelná ochrana aplikovaná na obálce bytového domu. Jako zdroj nízkopotenciálního tepla bylo uvažováno odpadní teplo z geotermálních koupališť o teplotě kolem 38 °C. Samozřejmě pro takový systém je nutné navrhnout deskový výměník tepla. V tomto případě, i když je systém opatřen filtrem na straně primární větve vstupující do deskového výměníku, je nutno navrhnout výměník tepla z materiálu, který je odolný vůči složkám, které obsahuje geotermální odpadní voda, což se promítlo i do ceny tohoto výměníku.

Pro účely chlazení v letním období bylo jako zdroj chladu uvažováno ponorné kalové čerpadlo, které z recipientu dokáže prostřednictvím deskového výměníku navrženého pro chlazení vhánět do ATO vodu o teplotě 15–18 °C. Protože provozovatelé a majitelé těchto koupališť musí platit nemalé penalizační poplatky za vypouštění této přehřáté odpadní vody do recipientů, zdá se být tato alternativa jako zdroj tepla pro ATO a pro doplňkové podlahové vytápění akceptovatelná, jak pro provozovatele koupališť, tak i pro tento experimentální bytový dům.

Při návrhu zdroje tepla pro ATO je nutno hledat takovou alternativu, která bude pro konečného odběratele z hlediska provozních nákladů co nejnižší, i vzhledem k tomu, že simulace prokazují plýtvání tepelnou energií v trubkách ATO. Právě proto, že tepelný tok směřuje z ATO do exteriéru qe i interiéru qi (W/m2) bylo třeba při návrhu doplňkového podlahového vytápění rozčlenit tyto parametry tepelných toků na tepelnou bariéru, která představuje qe a složku vytápění qi.

Na základě styků obvodové stěny u jednotlivých místností se dal snadno zjistit rozdíl projektovaného tepelného příkonu a těchto složek tepelného toku s ATO. Protože plocha obvodové stěny s ATO je v jednotlivých místnostech stejná, výsledkem je, že některé místnosti jsou přetopené, respektive podchlazené. Bylo tedy nutno pro zachování tepelné pohody navrhnout v některých místnostech doplňkové podlahové vytápění.

Alternativa bytového domu bez ATO

Zdroj tepla/chladu u druhé alternativy je složen ze dvou tepelných čerpadel (vzduch/voda), která odevzdávají teplo nebo chlad v jednotlivých místnostech prostřednictvím nízkoteplotního podlahového vytápění, které bylo navrženo v celém experimentálním rodinném domě.

Energetická bilance objektu

Pro návrh zařízení TZB a pro výpočet návratnosti systému ATO byla uskutečněna energetická bilance bytového domu ve vytápěcím období při okrajových podmínkách pro Bratislavský kraj. Byl vypočítán projektovaný tepelný příkon na vytápění pro experimentální bytový dům bez ATO a s ATO při 20 °C, 25 °C a při 30 °C.

Na základě rozdílů tepelných ztrát mezi alternativou experimentálního domu bez ATO a alternativou s ATO při 20 °C, 25 °C a při 30 °C byly vypočítány pro jednotlivé alternativy roční potřeby energie na vytápění. Následně bylo možné vykonat energetickou bilanci jednotlivých alternativ.

Obr. 5 Investiční náklady systému s ATO a bez ATO pro bytový dům

Projektovaný tepelný příkon na vytápění pro bytový dům bez ATO

Projektovaný tepelný příkon byl zpracován podle normy STN 12 831. Pro lokalitu Bratislava se počítá s vnější výpočtovou teplotou Өe = –11 °C a průměrnou roční vnější teplotou Өm,e = 9,9 °C. Průměrná teplota vnějšího vzduchu ve vytápěcím období Өe,pr = 4,2 °C a počet vytápěcích dnů v roce d = 210 dnů. Celkový projektovaný tepelný příkon vypočítáme [8]:

    ΦHL,i  = Φi + ΦRH,i         (W)        (1.1),

kde:    Φi – celková projektovaná tepelná ztráta prostupem (W),
           ΦRH,i – tepelný příkon na vytopení vytápěného prostoru (W).

Součet tepelných ztrát prostupem tepla všech vytápěných prostorů ΦT = 13 064 W. Tepelné ztráty větráním vytápěných prostorů ΦV = 10 935 W. Součet tepelných příkonů na vytopení všech vytápěných prostorů potřebný na vyrovnání vlivu přerušovaného vytápění ΦRH = 0 W. Projektovaný tepelný příkon pro celou budovu ΦHL = 23 999 W [8].

Projektovaný tepelný příkon na vytápění pro bytový dům s ATO

Projektovaný tepelný příkon pro bytový dům s ATO byl stanoven na základě rozdílů tepelných ztrát mezi alternativou domu bez ATO a alternativami s ATO při různých teplotách vody v potrubí ATO. Určitá část tepelného toku se ztratí v konstrukci. Z výkresů bylo možné zjistit plochy, kde byla ATO aplikovaná a následně byly provedeny simulace obvodové stěny s ATO a stropní konstrukce s ATO (obr. 6) při teplotě vody ӨATO = 20, 25 a 30 °C.
Výsledkem těchto simulací bylo zjištění velikosti tepelných toků do interiéru – qi a tepelných toků do exteriéru – qe vo W/m2 (obr. 6).

Obr. 6 Působení ATO při různých teplotách vody na tepelné ztráty objektu

Následným přepočtem těchto tepelných toků bylo možné stanovit ztrátu na m2 pro jednotlivé místnosti a následně i pro celý objekt už při aplikované aktivní tepelné ochraně při různých teplotách vody v potrubí. Následně se takto vypočítané ztráty objektu s ATO odpočítaly od ztráty objektu bez ATO, které představovaly ΦHL = 23 999 W (Obr. 7).

Stanovení potřeby energie na vytápění pro bytový dům bez ATO a s ATO

Výpočet potřeby energie byl vykonán podle vzorce (3.1) denostupňovou metodou STN 38 3350. Za maximální tepelnou ztrátu Φmax jsou dosazovány tepelné ztráty objektu upravené o eliminaci tepelných ztrát aktivní tepelnou ochranou (Obr. 7).

Obr. 7 Působení ATO při různých teplotách vody na tepelné ztráty objektu
Výpočet roční potřeby energie denostupňovou metodou podle STN 38 3350 byl proveden ze vzorce:

Φr,vyk = 24.3600. ε. Φmax. ((Өi- Өe,pr)/(Өi- Өe)).d.〖10〗^(-9)        (GJ/rok)         (3.1),

kde:    ε – součinitel nesoučasnosti tepelné ztráty infiltrací (0,8 až 0,9),
           Φmax – maximální tepelná ztráta (W),    
           Өi – vnitřní výpočtová teplota vytápěného prostoru (°C),
           Өe,pr – průměrná teplota vnějšího vzduchu ve vytápěcím období (°C),
           Өe – vnější výpočtová teplota (°C),
           d – počet vytápěcích dnů v roce.

Roční potřeba tepla na vytápění Φr,vyk = 177,21  GJ/rok = 49 225 kWh/rok.

Na obr. 8 vidíme potřebu energie na vytápění pro bytový dům bez ATO, potřebu energie na vytápění pro bytový dům s ATO při teplotě vody 20 °C. Na obr. 8 také vidíme potřebu energie na vytápění s ATO při teplotě vody 25 °C a při teplotě vody 30 °C.

Obr. 8 Potřeba energie na vytápění bez ATO, s ATO (20 °C), (25 °C) a (30 °C)

Provozní náklady bytového domu s ATO a bez ATO

Předmětem této kapitoly je stanovit provozní náklady alternativ bytového domu s ATO a bez ATO [1].

Provozní náklady bytového domu s ATO

Do výpočtu provozních nákladů první alternativy (bytový dům s ATO) vstupují čtyři oběhová čerpadla GRUNDFOS MAGNA 32-100, 180 mm s maximálním příkonem 180 W a maximálním průtokem 220 l/min, což je 3,66 l/s = 13,176 m3/h. Dá se předpokládat, že oběhová čerpadla nepracují během vytápěcí sezony na plný výkon. Ve výpočtu se uvažuje s výkonem kolem 150 W, s počtem kolem dvou set deseti vytápěcích dnů a kolem osmnácti hodin provozu.

Spotřeba jednoho oběhového čerpadla je 567  kWh/rok. Protože provoz spadá podle ceníku Západoslovenských elektráren do tarifu DD5 (0,78 eur/měs., cena v nízkém tarifu 0,0487 eur/kWh s DPH), provozní náklady jednoho oběhového čerpadla představují 27,613 eur/rok. Celkové provozní náklady ve vytápěcí sezoně, když systém pracuje se čtyřmi oběhovými čerpadly, představují 110,452 eur/rok.

Provozní náklady bytového domu bez ATO

Provozní náklady druhé alternativy (bytový dům bez ATO) byly vypočítány na základě roční potřeby energie na vytápění 49 225 kWh/rok, dělené výkonovým číslem tepelného čerpadla vzduch/voda WPL E cool, při provozní teplotě vytápěcí vody 35 °C číslem 3,3. Takto upravená roční potřeba energie na vytápění 14 916,67 kWh/rok je násobena tarifem ZSE – (DD5 0,0487 eur/kWh s DPH).

Roční provozní náklady představují 726,44 eur/rok. Do provozních nákladů je třeba zahrnout provozní náklady jednoho oběhového čerpadla, které představuje 27,613 eur/rok. Celkové provozní náklady na vytápění experimentálního domu představují 754,053 eur/rok.

Obr. 9 Provozní náklady systému s ATO a bez ATO pro experimentální bytový dům

Hodnocení systému ATO na základě ekonomických ukazatelů

Při hodnocení je třeba znát ekonomickou životnost opatření, v tomto případě aktivní tepelné ochrany. Protože o tomto systému víme zatím velmi málo, můžeme jen odhadovat jeho ekonomickou životnost. Protože jde o kontaktní zateplovací systém s vnitřním zdrojem energie, toto opatření je provázeno zateplováním obvodového pláště (střechy), můžeme předpokládat třicetiletou až čtyřicetiletou ekonomickou životnost „n“ [1].

Metoda hrubé návratnosti – Payback

Hrubá návratnost (PB) je doba do splacení investice, přičemž se předpokládají tytéž roční úspory. Po této době investor vydělává peníze až do té doby, než se dosáhne ekonomické životnosti, v důsledku čehož bude nutná investice [1].
    
    PB = I/B0    (rok)    (5.1),    

kde:     I – investice (eur),
            B0 – roční úspora (eur).

Z tohoto vztahu vypočítáme hrubou návratnost systému ATO, PB = 116 866 / 643,601 = 182 let. Podle této metody je investice nerentabilní, protože mnohonásobně převýšila ekonomickou životnost daného opatření v tomto případě aplikace aktivní tepelné ochrany [1].

Metoda nákladů životního cyklu LCC (Life Cycle Cost)

Podstatou této metody je řízení a odhadování nákladů, například v tomto případě na opatření týkající se aktivní tepelné ochrany, které vznikají v průběhu životního cyklu. Výhodou metody životního cyklu je to, že se váže na delší časové období, čímž se při hodnocení její efektivnosti nevychází jen z nákladů a výnosů, ale i z příjmů a výdajů. Proto je možné do této metody zahrnout například výdaje týkající se splátek úvěru na daná opatření [1].

Pro obě alternativy u metody nákladů životního cyklu jsme vycházeli z faktu, že byly poskytnuty zástupcem vlastníků bytů podnikatelské úvěry ve výšce alternativy bytového domu s ATO 86 866 eur a pro alternativu bytového domu bez ATO 35 577 eur. V obou případech vlastníci bytů disponovali vlastním kapitálem 30 000 eur, uloženým ve fondu údržby a oprav.

Podmínky podnikatelského úvěru byly pro obě alternativy stejné, až na nutnost u alternativy s ATO vzít si vyšší finanční částku vzhledem k vysokým investičním nákladům systému ATO (obr. 5). Doba splatnosti úvěru byla stanovena pro obě alternativy táž, a to pod dobu pětadvaceti let. Na obr. 10 vidíme prudký nárůst nákladů úvěrových splátek navýšených o náklady na provoz, který trval pětadvacet let, kdy byla zaznamenána poslední splátka úvěru.

Obr. 10 Náklady životního cyklu první alternativy (ATO) a druhé alternativy (bez ATO) [1]

Po těchto pětadvaceti letech jsou náklady životního cyklu navýšeny pro obě alternativy už jen o provozní náklady, které byly různé (obr. 8) [1].

Navzdory dost značné provozní úspoře bytového domu s ATO (obr. 8), zároveň však vysokým investičním nákladům (obr. 5), se náklady životního cyklu obou alternativ setkaly zhruba mezi 168. a 169. rokem. Od tohoto roku by byla alternativa bytového domu s ATO rentabilní, respektive zisková oproti alternativě bytového domu bez ATO [1].

Závěr

Náš výzkum poukázal na možnost využívání energetických systémů, jako je aktivní tepelná ochrana, nebo jinak řečeno kontaktní zateplovací systém s vnitřním zdrojem energie, jaké by se daly na bytovém domě při využívání obnovitelných zdrojů energie využít. Na první pohled se aplikace aktivní tepelné ochrany formou frézování drážek do polystyrenu a následným vkládáním trubek do těchto drážek může zdát velmi zajímavým řešením [7].

Avšak samotná aplikace aktivní tepelné ochrany na železobetonový fragment při přípravách na experimentální měření, o které jsme se sami mohli přesvědčit, je velmi pracná a investičně nerentabilní, o čemž jsme se přesvědčili u energeticko-ekonomického hodnocení systému aktivní tepelné ochrany.

Při výpočtech a simulacích jsme zjistili, že je potřeba i při aplikování ATO na bytovém domě navrhnout doplňkový vytápěcí systém, vzhledem k tomu, že ATO má využití jen v místnostech, jež mají styk s obvodovou stěnou. Dokonce v některých místnostech, které jsou většinou ohraničeny obvodovou stěnou s ATO, není zabezpečena tepelná pohoda a je nutné navrhnout doplňkové podlahové vytápění nebo jiný vytápěcí systém.

I navzdory pozitivům, jichž jsme se při výzkumu dopátrali, jakými bezpochybně jsou určitá akumulační schopnost a zamezení negativního sálavého efektu stěn v zimě, bychom nedoporučovali aplikovat tuto formu stěnového energetického systému na bytovém domě.   

V dnešní době, kdy je problematické dohodnout se a schválit vlastníky bytů v bytovém domě „obyčejné“ zateplení bytového domu pro finanční zadluženost bytového domu, si neumíme představit alternativu s aktivní tepelnou ochranou.

Poděkování

Chtěli bychom poděkovat firmám PAVJAN, s. r. o, REGULATERM, s. r. o., a CIPI, s. r. o., za pomoc a spolupráci při výzkumu aktivní tepelné ochrany na fragmentu železobetonové stěny v laboratorních podmínkách klimatické komory.

LITERATURA
 [1]      DAHLSVEEN, T., PETRÁŠ, D. A KOLEKTIV: Energetický audit a certifikácia budov. Bratislava: Jaga Group, s. r. o., 2008. ISBN 978-80-8076-063-2.
[2]      DUŠAN PETRÁŠ, OTÍLIA LULKOVIČOVÁ, JÁN TAKÁCS, BELO FŰRI: Nízkoteplotné vykurovanie a obnoviteľné zdroje energie. Bratislava: Jaga Group, s. r. o., 2001. 271 stran. ISBN 80-88905-12-5.
[3]      BELO FŰRI, MÁRIA KURČOVÁ: Termomechanika – cvičenia. Bratislava: Nakladateľstvo STU, 2014. 350 stran. ISBN 978-80-227-4132-3.
[4]      ONDŘEJ ŠIKULA. – Počítačové modelování tepelně aktivovaných konstrukcí. Brno, Česká republika, 39 s., ISBN 978-80-214-4308-2.
[5]      ŠIKULA O. – Manuál k softwaru CalA (Calculation Area), Brno, Česká republika, 43 s., vydal Tribun EU, s. r. o., ISBN 978-80-7399-879-0.
[6]      NÉMETHOVÁ E.: – Aplikácia aktívnej tepelnej ochrany v energeticky úspornej budove a využitie obnoviteľných zdrojov energie pri návrhu kombinovaných energetických systémov na vykurovanie a chladenie budov. Diplomová práce. SR, Bratislava. 89 stran. Evidenční číslo: SvF-5366-59106.
[7]     KALÚS D. – Osvědčení: Tepelněizolační panel pro systémy s aktivním řízením prostupu tepla, 63 s. – SK 5725 Y1.
[8]     STN 73 0540 – Část 2: Tepelná ochrana budov, Tepelnětechnické vlastnosti stavebních konstrukcí a budov, Funkční požadavky.
[9]    STN 12 831 – Vytápěcí systémy v budovách. Metoda výpočtu projektovaného tepelného příkonu (Heating systems in buildings. Method for calculation of the design heat load)
[10]     JANÍK, P., KALÚS, D.:  Analýza     energetrických úspor pri aplikacii aktívnej tepelnej ochrany pre nízkoenergetický dom. Sborník: Environmentálne hodnotenie vnútorného prostredia budov (s. 127 - 132). Bratislava: Slovenská spoločnosť pre techniku prostredia budov ZSVTV (1. - 2. 12. 2009).
[11]     BABIAK, J.: Využitie tepelne aktívnych prvkov stavebnej konštrukcie. TZB Haus-technik, č. 2, 2012. www.tzb-haustechnik.sk.
[12]     CVÍČELA, M., KALÚS, D.: Stenové energetické systémy vhodné na aplikáciu v nízkoenergetických a energeticky pasívnych domoch. TZB Haustechnik, 7. 7. 2010. Příspěvek vznikl s podporou projektu VEGA č.1/0734/08.
[13]      STN 73 0540 – Část 2: Tepelná ochrana budov, Tepelnětechnické vlastnosti stavebních konstrukcí a budov, Funkční požadavky.
[14]      ŠIMKO M.: Analýza fyzikálních vlastností stěny s aktivní tepelnou ochranou. Článek z periodika: TZB Haustechnik: roč. 8, č. 4 (2015), s. 22 - 25. ISSN 1803 4802.

Text: Ing. Martin Šimko
Autor působí na Katedře technických zařízení budov Stavební fakulty STU v Bratislavě.
Obrázky: Autor a Erika Némethová (1, 2)

Článek byl uveřejněn v časopisu TZB Haustechnik 4/2016.

Komentáře

Prepíšte text z obrázku do poľa. Ak nedokážete text rozoznať, kliknite na obrázok.

Další z Jaga Media