ASB Články na tému

parozábrana

Na konstrukce použité pro opláštění podkroví jsou kladeny nároky jako na konstrukce oddělující interiér od exteriéru (např. na obvodové stěny). Mj. tedy musí zajistit tepelnou a akustickou pohodu, ochranu proti atmosférickým vlivům a požáru. Z hlediska energetické náročnosti je účelné izolovat střechu nad celou dispozicí objektu.

Šikmé střechy se nejčastěji zateplují dvěma způsoby – mezi krokvemi a pod nimi nebo nad krokvemi. Zateplení nad krokvemi přitom představuje způsob, jak dosáhnout energeticky úsporného standardu. Rozpětí mezi krokvemi se doporučuje rozvrhnout na 1 000 mm. Na konstrukci krovu se klade bednění, které tvoří podkladovou vrstvu pod tepelnou izolaci. Vhodnými materiály jsou jednostranné hoblované palubovky nebo desky OSB s minimální tloušťkou 20 až 25 mm. Na bednění se uloží parozábrana s difuzním odporem Rd ˃ 100 m.

V blízkosti přírodních lokalit Prokopské údolí a Vidoule v Praze se nachází několik nadstandardních bytových domů, které byly postaveny v druhé polovině devadesátých let. Po prvních patnácti letech provozu domů se jednotlivá společenství vlastníků potýkala s řadou problémů, mezi nimiž byly na prvních místech tekoucí střechy a terasy.

Izolace ROCKWOOL z kamenné vlny zajistí tepelnou i akustickou pohodu a zvýší požární bezpečnost prostředí. Zateplení šikmé střechy je skvělým řešením, jak zabránit únikům tepla během zimy, přehřátí v létě a zároveň využít podkroví k bydlení. Zateplení šikmé střechy je zpravidla řešeno dvěma hlavními způsoby: zateplení nad krokvemi nebo zateplení mezi a pod krokvemi.

Autory této drobné, ale působivé dřevostavby jsou Jiří Žentel, Alena Žentelová a Zdeněk Lachout z A11 Atelier Žentel. Na dvaceti pěti čtverečných metrech vytvořili stavbu, kterou při listování letošní ročenkou Salonu dřevostaveb nemůžete přehlédnout. Mezi ostatními dřevostavbami se vymyká nejen svou jasnou a jednoduchou formou, ale také umístěním v hustě zalesněném svahu Šáreckého údolí.

Navrhnout správně konstrukční řešení ploché střechy spolu s umístěním tepelné izolace není jednoduchou záležitostí a je prvním předpokladem k zajištění dobrého plnění funkce střechy. Druhým předpokladem pozitivního výsledku je zvládnout realizaci zateplení ploché střechy, v tomto případě tuhými konstrukčními deskami z minerální vlny.

V současnosti se s cílem snížení tepelných ztrát a šetření finančních prostředků potřebných na vytápění nebo chlazení daného objektu stále častěji přistupuje k zateplování jednotlivých stavebních konstrukcí. Na celkové energetické bilanci stavby se ve velké míře podílejí i konstrukce šikmých a plochých střech. Mnoho střešních plášťů však nesplňuje tepelněizolační požadavky, protože jejich správnou funkci narušily chyby způsobené v určité fázi návrhu, přípravy nebo aplikace. Zanedbání byť jen drobné chyby může časem přerůst až do poruchy způsobující havarijní stav konstrukce.

Technické řešení hydroizolace střechy závisí jak na skladbě strešního pláště, tak především na umístění tepelných izolací. Z toho posléze vyplývá způsob zajištění hydroizolace před účinky větru (mechanické kotvení, lepení a zatížení). Lze použít opačné nebo klasické pořadí vrstev tepelných izolací.

Při vytváření zateplených šikmých střech či dodatečného zateplování podkrovních prostor již mnozí stavebníci, projektanti i investoři pochopili, že pro takovou konstrukci je nutno použít dostatečnou vrstvu či vrstvy odpovídajícího tepelného izolantu, vytvořit odvětrávací vzduchové mezery mezi tepelnou izolací a střešní krytinou, popř. pod střešní krytinou použít správný typ podstřešní pojistné membrány či fólie.

Střecha z pórobetonových dílců může být vybudována na občanských budovách i průmyslových objektech. Skladba a realizace takovéto střechy je však jiná než u tradičního dřevěného krovu.