Odvodňovací systém domu

Klempířské prvky jsou důležité pro bezproblémový odtok vody ze žlabů a svodů, u lemování komínů, vikýřů a jiných střešních otvorů. Avšak i ten nejdokonalejší odvodňovací systém domu může fungovat spolehlivě pouze za předpokladu, že mu věnujete náležitou pozornost při výstavbě a nezanedbáváte dostatečnou údržbu.

Materiály odvodňovacího systému
Úkolem klempířských prvků je komplexní ochrana střechy a bezchybné fungování odvodňovacího systému. K realizaci klempířských prací může dojít až po ukončení všech zednických, betonářských a tesařských prací na domě. Před realizací je potřebný odborný návrh. Specialisté doporučují řešení odvodňovacího systému z půlkruhových a kruhových komponentů; čtvercové, obdélníkové a lichoběžníkové navrhují spíše výjimečně.

Celkovou tvarovou, materiálovou a barevnou kompatibilitu prvků domu zajistí současné moderní doplňky – hřebenáče, větráky, koncové dílce, úchytky, háky, držáky, prosvětlující tašky ze skla a plexiskla. Okapy, žlaby, svody a jiné komponenty se vyrábějí z různých materiálů – vybrat si můžete pozinkované, ocelové, hliníkové, měděné, plastové, trendový je aluzinek a titanzinek. Spojují se různými technikami. Letování se aplikuje především u olova a zinku. Nýtování se nejčastěji provádí u mědi, hliníku a oceli. V tomto případě se spoje obvykle utěsňují ještě těsnicím proužkem jako u letování. Titanzinek se spojuje cínováním, ale při jiné koncentraci cínu, než je obvyklé. Drážkováním můžete spojovat většinu materiálů kromě pozinkovaných a olověných plechů. Falcování a spojování silikonovými tmely se provádí taktéž specifickým způsobem.

Různá lepidla (například butylkaučuková) jsou vhodná ke spojování větracích pásů a jiných detailů. V poslední době je kvůli snadnosti a rychlosti oblíbena taková technika spojování, u které se komponenty vsazují do sebe. Chcete-li zabránit poškození stavby a riziku zatékání, neprovádějte nikdy montáž jakéhokoli příslušenství přímo na podklad pomocí hřebíků nebo šroubů. Klempířské prvky se odborně připevňují drážkami, lištami, příponkami nebo skobami.

Žlaby a svody
Základním prvkem odvodňovacího systému jsou žlaby, které ústí přes trychtýř do svodů. Funkční střešní žlaby mají být navrženy tak, aby na jeden čtvereční metr střešní roviny připadl jeden čtvereční centimetr průřezové plochy žlabu. Umísťují se v podokapové, nástřešní, mezistřešní, nadřímsové oblasti a v místě za atikou, a to s minimálním spádem a dostatečným sklonem: 2 až 3 cm na 10 m délky žlabu. Délka spojených žlabů nesmí přesáhnout 15 m, aby nedošlo k dilataci a deformaci. Při montáži se nejprve umísťují háky nebo lůžka a na ně teprve žlaby. Osová vzdálenost háků nesmí být větší než 1 200 mm. Následují kotlíky, rohy, spojky kolena, různé doplňky a odpadní potrubí, které se ke stavbě připevňuje objímkami minimálně ve vzdálenosti 20 mm. Odpadní potrubí má být instalováno každých 30 m délky žlabu.

Svody jsou svislá potrubí, která odvádějí dešťovou vodu do kanalizace nebo volného prostranství. K příslušenství patří příponky, odskoky, přechody do kanalizace, manžety, návalky, odbočky a jiné. Počet svodů záleží na sklonu a velikosti střechy. Odvodňovací systém jako celek má být naprojektován tak, aby účinně chránil zdi vašeho domu a jeho okolí před vodou a vlhnutím.

Údržba
Povrch materiálů odvodňovacích systémů je v současnosti na takové úrovni, že ho nepoškodí nepříznivé povětrnostní podmínky ani ohýbání při montáži. Jsou vyrobeny moderními technologiemi (výrobci deklarují až 40letou životnost, samozřejmě za předpokladu náležité údržby). Při údržbě kovu je nejdůležitější ochrana před rzí.

Základem přípravy podkladu je důkladné odstranění rzi, zkorodovaných částic, starých nátěrů, emisních úletů, solí, cizích látek a ostatních nečistot. Čištění se nejčastěji provádí ručně ocelovými kartáči. Účelem očištění kovu je to, aby nátěr pevně přilnul k podkladu a splnil požadavek intaktnosti. Pokud by byl povrch nesourodý a hrbolatý, vyvolal by nežádoucí estetický dojem.

Jak si vybrat správnou barvu? Nátěrové látky pro kov se rozlišují podle báze, z níž jsou vyrobeny. Vrchní, které nanášíte vždy na základní barvu, mohou být syntetické, vodou ředitelné – akrylátové, epoxidové, polyuretanové a alkydové. Běžně dostupné látky vhodné pro kov jsou i takzvané jednovrstvé barvy, jejichž výhodou je možnost použít je jako základní i jako vrchní nátěr – oba nátěry zhotovíte takříkajíc z jedné plechovky. Střecha je celoročně vystavena nepřízním počasí, proto je důležitá údržba žlabů a svodů pravidelným a důkladným čištěním. Odvodňovací systém je třeba chránit před ucpáním listím, ptačím trusem, mechem, prachem, popílkem a dalšími nečistotami. K tomuto účelu slouží ochranné sítě nebo sítě na žlaby, které zamezí nežádoucímu ucpávání.

Andrea Rozborova
Foto: Lindab