Vady střech a jejich příčiny

Partneři sekce:
  • Prefa

Jednou z nejdůležitějších a zároveň nejnamáhanějších částí domu je střecha, a proto se na ni kladou velmi vysoké nároky. Musí být nejen správně navržena, ale s využitím kvalitního materiálu i dobře technicky provedena.

Základním úkolem každého, kdo stojí před budováním střechy, je najít kvalitní pokrývačskou firmu. Jednou z hlavních informací vypovídající o kvalitě firmy je poskytovaná záruka na provedené práce. Ta se může pohybovat v rozmezí od několika měsíců až do zhruba dvou let. Pokud firma není schopna poskytnout garanci na svoji práci, je lépe se jí vyhnout.

Dalším kritériem výběru firmy je osvědčení od výrobce střešní krytiny, že pokrývač byl důkladně proškolen v práci s uvedeným materiálem.  V ČR je navrhování a realizace šikmých střešních ploch s pálenou krytinou dáno souborem několika na sebe navazujících norem a ustanovení a především ČSN 731901 – Navrhování střech, základní ustanovení a Pravidly pro navrhování a provádění střech – část první, která byla vydána Cechem klempířů, tesařů a pokrývačů České republiky v roce 2000. A právě nedodržením kteréhokoliv z předpisů vznikají zásadní vady – ať již v průběhu výstavby nebo ještě před jejím započetím přímo v projektové dokumentaci.  Před zahájením stavby je možno Cech požádat o doporučení spolehlivé firmy.  

Vady vznikající ještě před zahájením stavby

Podle průzkumu, který byl realizován v Německu, tvoří závady střech přibližně 25 % z celkového počtu všech závad. Podle názorů některých odborníků je u nás situace ještě horší. Na jaká pochybení bychom si tedy měli dát především pozor? Které vady mohou vzniknout ještě před zahájením stavby a které až v jejím průběhu? První problémy se mohou odvíjet již od projektové dokumentace, např. vybere-li projektant z nejrůznějších důvodů nesprávný model tašky. Vhodný model se má vybírat s přihlédnutím k typu střechy, jejímu sklonu a terénu. 

Další nejčastější nedostatky

Další častou chybou je nevhodně zvolený typ tašky pro daný tvar střechy. Pro rovinné šikmé střechy jsou ideální drážkové ražené tašky. Na velkých jednoduchých plochách vyniknou tašky s velkou vlnou. Tyto typy tašek se však nesmějí použít na tzv. zborcených plochách, při pokrývání oblých tvarů, kuželů nebo „volských ok“. Na těchto plochách se nejlépe uplatňuje pálená taška bobrovka, případně prejz.

Problémy může také způsobit špatně navržený tvar střechy z hlediska podnebí – nebezpečí hrozí především v horských oblastech s tuhými zimami a velkým množstvím sněhu. Nedoporučuje se zde výstavba složitých a členitých střech s velkým množstvím malých ploch a vikýřů (nutnost vysokého počtu řezaných tašek), neboť může dojít k zatečení vody pod tašku a jejímu následnému namrzání a praskání. 

Další chybou je neodpovídající sklon střechy. Při projektování sklonu střechy musejí být voleny takové tašky, aby střecha dobře plnila svoji funkci, tj. chránila podstřeší proti povětrnostním vlivům. Rozhodujeme se pro bezpečný sklon střechy bez dodatečných opatření. Úpravu podstřeší je možné provést také dodatečně, ovšem značně to prodražuje výstavbu.

Problémy vznikají také při nevhodně navržené skladbě střešního pláště. Např. skládané krytiny nejsou zcela těsné, aby jimi nepronikal prach, prachový sníh a tlaková voda, proto musejí být stanovena doplňková opatření definující bezpečný sklon, který zajistí nepropustnost srážkové vody. Pokud má provedená střecha sklon nižší, než jaká odpovídá typu použitých tašek, musí být provedena pojistná hydroizolace patřičného stupně. To však opět znamená náklady navíc. 

Další z možných chyb je nedodržení větracích průřezů. Střechy se skládanou krytinou musejí být navrhovány jako větrané dvouplášťové či tříplášťové. Pokud chybí větrací systém pod krytinou, střecha i celá konstrukce zůstávají vlhké a v podstatě je tím ohrožena celá střecha. V důsledku to může znamenat podstatné snížení životnosti a narušení funkčnosti střechy.  

Použití nedovolených materiálů na utěsnění
úžlabí. Nebezpečí zatékání, nižší životnost detailu
Slepení prasklé tašky silikonem je absolutně nefunkční a velmi krátkodobé. Oprava je dražší než nová taška

Nekvalitní práce pokrývače

Položení střechy však nemusí dopadnout dobře ani v případě, pokud byla správně vyprojektována. Na vině může být tentokrát špatná práce pokrývače.  

Nedodržení větracích průřezů. Přestože byla střecha vyprojektována správně, mohou vzniknout chyby tehdy, jestliže pokrývač sníží sklon střechy, použije jiný typ tašky, nesprávný typ fólie nebo neprovede větrací průřezy tak, jak byly navrženy. Popřípadě též dojde-li k utěsnění nasávacího otvoru v okapu podhledovým materiálem. 

Špatné rozlaťování. U každého typu krytiny výrobce uvádí jeho rozměry a zároveň krycí délku a šířku. Protože jsou keramické tašky páleny z přírodních materiálů, mohou vzniknout vinou smrštění malé odchylky od těchto rozměrů a uvedené rozměry je proto nutno považovat za orientační. Pokrývač tedy vždy musí stanovit skutečnou (střední) krycí šířku a délku a podle ní střechu rozlaťovat. Pokud by to neprovedl, hrozí, že střecha nepůjde pokrýt tak, aby mohla plnit svoji funkci ochrany podstřeší proti povětrnostním vlivům.

Malý počet větracích tašek. Velikost větracích průřezů se u pálených tašek liší podle typu použitých tašek. Tyto průřezy jsou v  rozmezí od 12 do 25 cm2, je proto nutné navrhnout počet větracích tašek přesně podle daného modelu. Nesprávný počet větracích tašek může mít v důsledku vliv na poskytovanou záruku na krytinu.  

Neznalost sortimentu. Velkým problémem je i skutečnost, že pokrývači často neznají možnosti sortimentu pálených krytin, a to zejména využití polovičních tašek. U některých modelů se poloviční tašky nevyrábějí, protože by vzhledem k technologii vzájemného napojování tašek nebyly funkční. Střešní tašky, u nichž nelze vyrábět poloviční (Románská či Jirčanka), se proto pokládají zásadně „na střih“. Drážkové tašky s přerušovanou vodní drážkou (všechny falcové tašky „francouzského“ typu) díky svému konstrukčnímu provedení umožňují použití polovičních tašek (střecha se tak dodatečně chrání před zahlcením vodou například při přívalových deštích) a střechu je proto vhodnější pokládat tzv. na vazbu. 

Připevňování tašek. Častou chybou, s níž se můžeme při realizaci střech setkat, je nesprávné připevňování tašek. Ačkoli je ustanoveno, jaké tašky a za jakých okolností je nutno přichytávat, lze často v úžlabí či nároží zahlédnout tašky nepřichycené nebo jen provizorně upevněné nejrůznějšími „náhradními“ materiály – například různě přilepené silikonem či jinými pojivy.  Nesprávné využití systémových doplňků. Aby střecha dokázala naprosto správně plnit svoji funkci a zároveň i dobře vypadala, je sortiment střešních krytin rozšířen o systémové doplňky k jednotlivým typům tašek. Přestože jsou u každého typu tašky přesně specifikovány možnosti keramických i nekeramických doplňků, velmi často jsou na střechách vidět nesprávně zvolené hřebenáče či další doplňky.  

Proč vznikají chyby na střechách? 

Kromě již uvedených chyb lze na střechách vidět další desítky nešvarů a pochybení. V každém případě však lze konstatovat, že problémy nejsou zapříčiněny nedostatečnou kvalitou materiálu, ale hlavně nedostatky v práci pokrývače. 

Podle Jiřího Frídla, který patří mezi špičkové pokrývače, je u nás v současnosti položeno více či méně chybně 50 % všech střech. Ke klasickým nedostatkům patří zejména chybné nalaťování střech, což vede k tomu, že tašky nelze kvalitně uložit v drážkách a střecha se rozvlní. Následkem toho pod ni proniká nejen prach, ale také déšť a především UV záření. To může v důsledku poškodit speciální fólii v podstřeší, která je sice odolná proti krátkodobému UV záření, ale při jeho dlouhodobějším působení se rozpadá. Střechu je pak nutno sundat, fólii vyměnit a tašky položit znovu. 

Častý nešvar – nevhodné položení tašek, které se doporučují klást na vazbu, ale jsou kladeny na střih, může způsobit při přívalových deštích zahlcení bočních drážek srážkovou vodou. Dalším problémem bývá např. nesprávné rozlaťování tašek u hřebene a výšky hřebenové a nárožní latě, což vede k tomu, že vznikne velká mezera mezi hřebenáčem a taškou. Touto mezerou pak může docházet k zafouknutí prachového sněhu, tlakové vody a v případě nepřichycení hřebenáče také k jeho poškození (odfouknutí). Přichytávání tašek je často opomíjenou záležitostí. Při nedostatečném přichycení např. okrajových tašek se může stát, že při silnějším větru dojde k podfouknutí a poškození větší části střechy. Dalším dokladem nedodržení (opomíjení) doporučujících informací výrobce je, že pro docílení jednotné barevnosti plochy je třeba střechu pokrývat rovnoměrně rozebíráním tašek z více palet.

Technicky kvalitní provedení střechy je velmi důležité. Uvědomuje si to i společnost Tondach, která umožňuje svým pokrývačům pravidelné a dlouhodobé vzdělávání v oboru; pořádá pro ně školení I. a II. stupně Mistr pokrývač Tondach, a tím zlepšuje kvalitu jejich práce. 

z materiálů společnosti Tondach
Foto: archiv společnosti Tondach