Komínový systém
Galerie(2)

Komínový systém

Partneři sekce:
  • Prefa

Komínový systém domu předem plánujeme s ohledem na výkon otopného zařízení, samotný kotel a druh paliva, který se chystáme používat, protože všechny tyto komponenty jsou součástí jedné soustavy, která odvádí zdraví škodlivé spaliny z obytného prostoru do exteriéru.

Skladba komínového tělesa

Komín je svislá stavební konstrukce, která se skládá z komínového tělesa a průduchů, s vybíracím a vymetacím otvorem a sopouchy. Konstrukce je ukončená hlavou. Průduchy mohou být podle průřezu kruhové, čtvercové a obdélníkové. Sopouch je otvor, kterým se připojuje otopné zařízení k průduchu. Vybírací otvor slouží k vybírání sazí z nejspodnějších částí průduchu. Vymetacím otvorem se průduch vymetá. Komínová hlava aerodynamického tvaru má být vyrobená z nehořlavého materiálu, doporučená je například nerezavějící ocel.

Rozeznáváme jednovrstvé a vícevrstvé komíny. Standardní třívrstvý komín se skládá z vnitřní, střední a vnější vrstvy. Vnitřní vrstvu tvoří komínová vložka, která je odolná proti chemickým a mechanickým účinkům. Střední vrstva má zejména tepelněizolační funkci. Vnější vrstvu nazýváme i obvodový plášť, který první dvě vrstvy chrání, zvyšuje tepelněizolační schopnost komínu a též plní jeho statickou funkci. Při stavbě komínu upřednostníme takové materiály, které nejsou citlivé na vlhkost, například plast, ušlechtilou ocel, antikoro, keramiku, sklo a podobně.

Vyvarujme se azbestocementových trubek, které jsou nebezpečné a zdraví škodlivé, proto je zakázáno je používat. Na tepelnou izolaci komínu jsou vhodné materiály, které jsou odolné proti požárům (například minerální vlna). Odborníci doporučují i moderní doplňkové materiály, jako jsou spárovací hmoty, silikony a speciální zdicí malty, které dosahují vysoké tepelné odolnosti a jsou vodotěsné.

Obecným znakem kvality komínového systému je odolnost materiálu proti prudkým změnám teplot, kondenzačním kyselinám a korozi. Budete-li dbát i na kvalitu výstavby a montáže, v celkovém výsledku získáte technickou bezporuchovost a odolnost komínu proti povětrnostním vlivům, jako jsou vichřice, dešťové smršti, sněhové kalamity, mráz a ostré sluneční záření, kterým je komín 24 hodin denně vystaven.

Rozdělení komínových průduchů podle průřezu

  • úzké – s průřezem do 40 000 mm2
  • střední – s průřezem nad 40 000 mm2
  • průlezné – s průřezem nad 202 500 mm2

Rozdělení komínových průduchů podle uspořádání

  • průběžné
  • poschoďové
  • přehrazené se společným sběračem
  • společné

Komínový systém plánujte včas

Návrh komínové soustavy realizuje odborník, který odpovídá za celou projektovou dokumentaci odsouhlasenou posudkem revizního technika. Plán sestavuje na základě propočtu a musí vyhovovat právě platným normám a vyhláškám. Vytápěcí kotel, palivo a komín považujte za součást jedné soustavy, a proto jejich návrh společně zadejte jednomu specialistovi, který je povinen důsledně dodržovat státem stanovená pravidla a zásady.

Například při projektování komínového tělesa je minimální vzdálenost hořlavých konstrukcí od povrchu komínového pláště komína dána zatříděním komínu podle ČSN EN 1443 (údaj o vzdálenosti od hořlavých materiálů v mm). Minimální vzdálenosti dřevěných konstrukcí od povrchu komínového pláště a od průduchu komínu (u konstrukcí zapuštěných) jsou dány ČSN 73 1701 Navrhování dřevěných stavebních konstrukcí. Komínová konstrukce nesmí být propojena se stropy, průvlaky nebo jinými stavebními dílci a ani jimi namáhána. Při prostupu stropy je předepsán 3cm odstup stropní konstrukce od vnějšího povrchu komínu. Tento prostor se těsně vyplní nehořlavým izolačním materiálem. Totéž platí i pro stěnové prvky. Výška komínu nad šikmou střechou je stanovena v ČSN 73 4201.

Nad šikmou střechou musí mít komín ústí minimálně 650 mm nad hřebenem. Tam, kde toto pravidlo není možné dodržet, lze použít komínové nástavce. Komíny s odtahem spalin od spotřebičů bez rozdílu paliv nad plochou střechou mají jednotnou výšku minimálně 1,0 m (za plochou střechu je považována střecha, jejíž sklon od vodorovné roviny je menší než 20°). Komínové a větrací průduchy nelze libovolně střídat. Průduchy i vymetací otvory musejí splňovat kritérium nejen minimální velikosti, ale vymetací otvory musejí mít i dno v požadované výšce nad podlahou.

Cílem těchto předpisů je zajistit ochranu a bezpečnost lidí, technickou bezporuchovost a odolnost celé komínové konstrukce. Stejně důležitým pravidlům podléhají následující kontroly, měření a odborné přezkoušení komínů. První revize, potřebná při kolaudaci stavby, je platná jeden rok a obnovuje se periodicky, jedenkrát ročně. Její součástí je kromě jiného i takzvaná kouřová zkouška (zkouška těsnosti komínu).

Po vložkování a pouzdrování komínu je zapotřebí požádat osobu s odbornou způsobilostí o vystavení atestu, bez něhož plynař nemůže schválit zapojení jakéhokoliv plynového spotřebiče do komínu. Potřebu vyregulování a nastavení otopného tělesa zjistíte tehdy, když si necháte u komínářského mistra změřit spaliny. Na základě množství oxidu uhelnatého zkonstatuje, zda probíhá dokonalé spalování. Pokud ne, servisní technik vám otopné zařízení správně nastaví. Takovéto jednoduché měření vám zabezpečí úsporu paliva, a tedy i financí. U většiny rodinných domů (s vytápěním do 50 kW) platí, že kontrola a čištění komínu mají být vykonány u tuhého a kapalného paliva každé čtyři měsíce a u plynu jednou ročně, je-li komín vyvložkovaný.

Komínový systém jako celek významně ovlivňuje ekonomiku vytápění. Má-li být efektivní, dodržujte několik zásadních pravidel. Návrh a řešení komínového systému realizujte na základě odborného propočtu. Dbejte, aby byl komín plynotěsný a odolný proti spalinám. Úsporu paliva zabezpečíte tehdy, je-li systém schopen rychle dosáhnout a udržovat požadovanou provozní teplotu. I díky těmto zásadám docílíte hospodárného způsobu vytápění a zároveň zabezpečíte optimální tepelnou pohodu ve vaší domácnosti.

Andrea Rozborová
Foto: Schiedel