Thermona – kvalitní výrobky pro naše domovy
Galerie(5)

Thermona – kvalitní výrobky pro naše domovy

Společnost Thermona se v České republice stala synonymem pro teplo našich domovů. Své první výrobky uvedla na trh již v roce 1990, v tomto roce oslavila 20 let své existence. Firma je držitelem celé řady certifikátů a její výrobky pravidelně získávají ocenění na různých veletrzích a výstavách. „Dnes je snaha přizpůsobit provoz kotle co nejvíce velikosti objektu a tepelným ztrátám. Cílem je samozřejmě co nejúspornější provoz,“ říká v našem rozhovoru obchodní ředitel společnosti, Ing. Milan Kubíček.

Dovolila bych si malé ohlédnutí za historií firmy – kdy byla společnost Thermona založena a kdo stál u jejího vzniku?
Společnost Thermona vznikla v roce 1990, takže letos slavíme významné výročí 20 let od založení. U vzniku firmy stáli čtyři zakladatelé, kteří jsou vlastníky firmy dodnes. To je velmi důležité pro zachování tradice a kontinuity vývoje. Jejich motivací zpočátku byla samozřejmě, jak už to bývá, určitá možnost seberealizace a vybudování stabilní společnosti se silným zázemím. Postupně se však majitelům podařilo vybudovat společnost, která se v 90. letech stala jedním z nejvýznamnějších dodavatelů kotlů a tepelné techniky v České republice. Dnešní motivací je obstát v tvrdém konkurenčním boji – na českém trhu i v zahraničí a nabídnout zákazníkovi kvalitní český výrobek, byť i s použitím zahraničních komponentů.

Kde se soustředí výroba a vývoj vašich výrobků?
Společnost Thermona má sídlo v Zastávce u Brna. Zde sídlí vedení společnosti, technické a servisní oddělení, distribuční sklad výrobků a náhradních dílů pro Českou republiku a také obchodní oddělení. V Rapoticích je soustředěna celá výroba a odtud též distribuujeme výrobky do zahraničí.

Jde tedy o ryze českou firmu, která má v zahraničí pouze dceřiné společnosti?

Společnost Thermona je ryze českou společností. Jak už jsem v úvodu naznačil, od počátku až do současnosti ji vlastní její zakladatelé. Samozřejmě byly snahy některých zahraničních společností o majetkový vstup do vlastnické struktury, ale majitelé se rozhodli zachovat si nezávislost. Tento krok hodnotíme s odstupem času velice pozitivně, zejména s ohledem na jiné české firmy, které tuto změnu podstoupily.

Jaký je vztah firmy k zahraničním trhům? Zmiňoval jste, že zahraniční trhy vidíte jako jednu z motivací, jak se vám spolupráce se zahraničím daří?
Náš obchodní styk se zahraničím je velice čilý. V současné době vyvážíme téměř 70 % produkce. Snažíme se oslovovat obchodní partnery v různých zemích a to především takové, kteří mají na trzích, kam míříme, již pevné postavení a zkušenosti. V dnešní době je tento postup výhodnější a řekl bych i pružnější. Dceřiné společnosti máme v současné době pouze na Slovensku a v Rusku. Našimi největšími odběrateli jsou právě partneři ve zmiňované Ruské federaci a další státy bývalého východního bloku. V současnosti vyvážíme výrobky do více než 25 zemí světa.

Liší se poptávka u nás ve srovnání s jinými zeměmi? Co je charakteristické pro jednotlivé trhy?
Poptávka v různých zemích se samozřejmě liší. Specifikem může být například používaný plyn, který může mít různé parametry. Také cena paliva může být velice rozdílná, což přináší poptávku například po jednodušších, ale na druhou stranu i méně úsporných, zařízeních. V některých zemích s méně kvalitní infrastrukturou (zejména co se týče distribuce elektrické energie) je například poptávka po kotlích s věčným plamínkem, které by u nás už nenašly uplatnění.

Jakým vývojem prošla oblast vašich produktů od počátku vzniku firmy v devadesátých letech? Jaké parametry se během vývoje nejvíce měnily?

Kotle zaznamenaly za uplynulých dvacet let bouřlivý vývoj. Díky digitalizaci došlo k významným změnám v ovládání a regulaci kotle. Snaha je dnes přizpůsobit provoz kotle co nejvíce velikosti objektu a tepelným ztrátám. Moderní kotle umí svůj výkon přizpůsobit aktuálním tepelným ztrátám objektu v závislosti na vnějších teplotách. Cílem je samozřejmě co nejúspornější provoz. Dá se říci, že dnešní moderní zdroje tepla se po této stránce nedají s těmi starými příliš srovnávat.

Který nabízený výrobek je v současnosti u spotřebitelů nejoblíbenější?

Co se týče množství prodaných kotlů, jsou v současnosti stále nejpoptávanější plynové kotle s průtokovým ohřevem. V těsném závěsu jsou ale kotle o vyšších výkonech, tzv. kotle DUO a TRIO, které se používají v kaskádovém zapojení v kotelnách v domech s vyššími tepelnými ztrátami. Je to vlastně spojení několika kotlových jednotek ve větší celek určený pro vytápění větších objektů – jako jsou bytové domy, průmyslové objekty apod.

Co se týče druhu paliva – převládají v poptávce stále kotle plynové?
Ano, plynové kotle jsou stále nejprodávanějším zbožím. Uvědomme si, že ve většině obcí proběhla plynofikace někdy v polovině 90. let, takže kotle se nacházejí někde na hranici životnosti, a mnohdy i za ní. Snažíme se na tuto situaci reagovat a nabídnout zákazníkům moderní úsporný zdroj tepla s pokročilou regulací a v přijatelné cenové kategorii, který díky svému úspornému provozu pomůže vloženou investici co nejrychleji vrátit zpět. Samozřejmě ale nenabízíme jen plynové kotle. Ve velmi dobré kvalitě a s výbornými užitnými vlastnostmi vyrábíme i čím dál populárnější elektrokotle. V nabídce máme i kotle na pevná paliva, lehký topný olej a v neposlední řadě solární systémy na ohřev teplé vody.

Produkty z oblasti solární techniky nabízíte od roku 2008. Byla to reakce na požadavky zákazníků, nebo změna vycházející z vývoje na trhu?
Samozřejmě požadavky zákazníků mění i trh. Navíc poptávka po tomto sortimentu byla nastartovaná jak působením médií, protože obnovitelné zdroje dnes jsou velice populární, tak ovlivněná státem a dotačními programy, které výrazně zrychlují návratnost vložených investic do těchto zařízení. Proto jsme nechtěli zůstat stranou a vyvinuli jsme solární zásobníky na ohřev teplé vody s integrovaným dohřevem elektrickým (případně plynovým) kondenzačním kotlem (Solartherm), ve kterých je pod jedním opláštěním integrovaný celý systém kotle a zásobníku o objemu 250 litrů. Výrobek také již obsahuje nezbytné prvky pro bezpečný provoz systému, takže stačí doplnit pouze solární kolektory.

Jak pociťujete současnou situaci na trhu? Týká se vás ekonomická recese, případně jak na tuto situaci reagujete?

Stejně jako ostatní obory, tak i trh s kotli (respektive s tepelnou technikou) zasáhla ekonomická a finanční krize. Pokles tržeb jsme zaznamenali především v roce 2009 a to hlavně na zahraničních trzích – v zemích, které jsou našimi nejdůležitějšími partnery (Rusko, Ukrajina atd.). Reagovali jsme úspornými opatřeními, snižováním nákladů a odložením některých investic, jako je například rozšíření výrobního závodu v Rapoticích. Rok 2010 nám však již přinesl výrazné zlepšení a nyní zaznamenáváme opětovný nárůst poptávky jak na domácím trhu, tak i v zahraničí.

Jaké novinky jste v poslední době představili? Prozradíte, na co se můžeme těšit do budoucna?
Každým rokem uvádíme na trh nějakou novinku v sortimentu, tak abychom přesvědčili zákazníka, že dokážeme reagovat na potřeby trhu. V loňském a letošním roce jsme uvedli na trh nové typy plynových kotlů s nízkoemisními hořáky, které splňují nejpřísnější emisní normy a získaly známku ekologicky šetrný výrobek. Představili jsme také elektrokotle s dotykovým displejem, což je novinka nejen u nás – jedná se o světový unikát. Nově nabízíme také zmiňované solární zásobníky na ohřev teplé vody s integrovaným dohřevem elektrickým (nebo plynovým) kondenzačním kotlem. Na příští rok chystáme inovace některých typů kondenzačních kotlů a kotlů s integrovaným zásobníkem o výkonu 14 kW.

Thermona, s. r. o., v datech

  • 1990 – založení společnosti a výroba prvního nástěnného kotle o výkonu 17 kW
  • 1993 – 1995 vývoj a následná výroba nové řady nástěnných kotlů
  • 1998 – vstup na ruský trh a vývoz do dalších zemí
  • 2001 – počátek výroby kondenzačních kotlů
  • 2003 – otevření moderní výrobní linky nástěnných kotlů v prostorách výrobního závodu Rapotice
  • 2003 – 2010 vývoj moderních zdrojů tepla, vstup na nové zahraniční trhy

Rozhovor připravila Petra Šťávová.

Foto: Thermona

Článek byl uveřejněn v časopisu TZB HAUSTECHNIK.