Příčiny poruch montovaných keramických stropů

Keramické stropy se montují z předem vyrobených prefabrikovaných prvků a jiných materiálů (beton, výztuž) přímo na stavbě. Mezi předem vyrobené prvky patří především keramické nosníky, které tvoří nosnou část stropu. Dále jsou to výplňové prvky různého druhu, nejčastěji stropní vložky. Přímo na stavbě se do střešní konstrukce vkládá např. doplňková výztuž, ale hlavně se přidá beton požadované třídy, který spojí stropní konstrukci do celku s příslušnými parametry nosnosti. Stropní nosníky mají jen nepatrnou nosnost, proto je důležité je podepírat během montáže ještě před ukládáním stropních vložek.

Při montáži keramického stropu se můžeme dopustit mnoha chyb, které jsou často příčinou různých poruch stropů. Důvodem pozdějších poruch může být i nesprávný návrh, který předchází samotné montáži.

První příčinou poruchy stropu může být chybný návrh, případně použití montovaného keramického stropu v nevhodných podmínkách. Každý výrobce keramického stropu by měl mít ke každému návrhu zpracovány statické údaje i vymezenou oblast použití. K navrhovaným údajům patří i požadavky na třídu betonu, tloušťku betonové desky nad stropními vložkami, případně na přídavnou výztuž. V rámci vymezení oblasti použití by se měl specifikovat přípustný charakter zatížení, druh prostředí, ve kterém se může daný strop použít apod. Výsledný statický návrh stropu by měl zohledňovat všechny tyto údaje.

Návrh uspořádání konkrétního stropu musí zohledňovat nejen statické požadavky, ale i dispoziční uspořádání objektu.

Výsledkem statického návrhu a řešení konstrukčních detailů je výkres skladby stropu, který by měl být součástí každého projektu a podle něhož by se strop měl montovat. Výkres skladby stropu musí obsahovat:

K převážné většině chyb, které vedou k poruchám stropů, dochází při montáži. V záj­mu jejich prevence je třeba dodržovat návod na montáž konkrétního stropu.

Při ukládání nosníků musíme dbát hlavně na předepsanou délku uložení. Při nedodržení minimální délky uložení nosníků může dojít při nadměrném zatížení k porušení zdiva v místě uložení nosníků.

Tento krok se během montáže často podce­ňuje. V případě nedostatečného podepře­ní, čímž rozumíme buď prvky podepření s malou nosností (vodorovné nebo svislé), nebo použití nedostatečného počtu podepření (příliš velká vzdálenost mezi podpěrami), může v prvním případě dojít k porušení podepření a ke zhroucení celého stropu pod vahou čerstvého betonu. V druhém případě může vzniknout nežádoucí průhyb nosníků mezi jednotlivými podpěrami.

Další chybou je nevhodné opření podpěr o nezpevněný terén. V tomto případě může během betonáže dojít k zaboření podpěr do terénu a k následnému průhybu stropu. U některých stropních systémů je třeba prostřednictvím podepření vnést do stropu i předepsané montážní navýšení.

Některé keramické stropní nosníky mají výztuž, jejíž tvar je nutné – oproti výrobnímu tvaru – na stavbě upravit (např. strmění, která jsou ve výrobním tvaru u horního povrchu nosníku a před betonáží je třeba je ohnout do sklonu 45° směrem ke koncům nosníků). Podobně u některých stropních systémů musíme na koncích nosníků přidat výztuž s předepsanými parametry. Zanedbání těchto úprav na stavbě může vést k závažným poruchám stropů (např. zmiňované strmění slouží i jako spřahovací prvek mezi nosníky a betonem, jímž se zalévá strop).

Při betonáži se pozastavíme u některých momentů. Prvořadou podmínkou zhotovení bezchybného stropu a dosažení deklarovaných hodnot nosnosti je použití betonu předepsané třídy. Avšak i v případě, že se použije kvalitní beton, může dojít během betonáže nebo krátce po ní k jeho znehodnocení (vlivem vysokých teplot nebo naopak nízkých teplot). Tomu můžeme předejít pomocí vhodných opatření.

V letních měsících je důležitá ochrana betonu proti zprahnutí důkladným navlhčením (opláchnutím vodou) prefabrikovaných prvků stropu – nosníků a vložek. V opačném případě suchá keramika odsaje vodu z čerstvého betonu, hlavně z relativně tenké vrstvy nad stropními vložkami, a znehodnotí ho. Opláchnutí stropních prvků vodou před betonáží se doporučuje i z jiného důvodu; během různých prací na nezabetonovaném stropě (např. řezání desek na bednění, řezání stropních vložek na míru apod.) vzniká mnoho jemného odpadu, který se může v souvislých vrstvách ukládat na nosnících. Takováto vrstva nečistot může při betonáži působit jako separační vrstva mezi čerstvým betonem a prefabrikovaným nosníkem, díky níž nedojde ke zmonolitnění stropu a beton bude působit na nosníky jen jako zatížení. (U nosníků, které mají prostorovou výztuž po celé délce, je tento problém méně závažný.)

V zimě je situace ještě komplikovanější. Beton musíme chránit proti zmrznutí. Základní prevencí je betonáž při teplotách nad 5 °C. Je-li nevyhnutelné betonovat i při teplotách kolem 0 °C, mohou se použít provzdušňovací přísady proti zmrznutí. Jejich aplikace však musí probíhat podle návodu výrobce, v rámci garantovaných možností použití. Další možná, ale poměrně komplikovaná a nákladná alternativa, je i ochrana stropu proti nízkým teplotám pomocí tepelněizolačních materiálů, resp. vyhříváním. Pokud uvažujeme o této alternativě, musíme myslet i na vyhřívání stropu zespodu.

V souvislosti s betonáží je třeba upozornit i na další technologickou chybu. V případě, že se strop betonuje pomocí betonové pumpy, musíme dbát na rovnoměrné rozprostírání betonové směsi, aby se předešlo hromadění betonové směsi na jednom místě. V takovém případě může snadno dojít ke zlomení nosníků se všemi možnými následky.

Keramické stropní systémy jsou součástí většiny nabízených cihlových systémů a umožňují jednoduché a rychlé řešení realizace stropu. Z uvedeného však vyplývá, že v zájmu jejich spolehlivého a bezchybného fungování musíme při návrhu a montáži dbát na dodržování všech pokynů výrobce.