asb-portal.cz - Odborný portál pro profesionály v oblasti stavebnictví
Partneři kategorie

Při odstraňování azbestových materiálů je potřeba chránit sebe a své okolí

24.11.2017

Při opravách, výměnách vzduchotechnických zařízení nebo při jiných pracích v budovách, při rekonstrukcích či demolicích budov, zejména vystavěných ve 20. století, stále dochází k manipulaci s materiály obsahujícími azbest. 

Mechanickým zásahem do těchto materiálů (vrtání, lámání, demolice apod.) dochází k významnému uvolňování azbestových vláken do ovzduší, a tím v mnoha případech k možnosti ohrožení lidského zdraví vlivem nebezpečných vláknitých látek. Proto je nutno vždy chránit sebe i své okolí.

Historické využití azbestu

Nehořlavosti a značné žáruvzdornosti se využívalo k výrobě různých stavebních materiálů. V minulosti byly v České republice s obsahem azbestu vyráběny střešní krytiny, exteriérové a interiérové velkoplošné desky, sendvičové desky, tzv. boletické panely, azbestové nástřiky na ocelové konstrukce, asfaltové pásy, izolační šňůry, těsnění k součástem strojů, izolace v letadlech, lodích, lokomotivách, tramvajích, starších automobilech, dále vodovodní a kanalizační potrubí a řada dalších výrobků.

Obvodový plášť (tzv. boletický panel)

Obvodový plášť (tzv. boletický panel)

Pro české budovy byly typickými a široce rozšířenými výrobky s obsahem azbestu eternit (rovná nebo vlnitá střešní krytina), obvodové pláště budov, zejména tzv. boletický panel, azbestocementové vodovodní nebo kanalizační potrubí. V českých domácnostech se stále ještě najdou azbestové nehořlavé zástěny, podložky pod lokální zdroje tepla a pečicí trouby a řada dalších užitkových předmětů s obsahem azbestu.

Obytný dům s eternitovou krytinou

Obytný dům s eternitovou krytinou

Zdravotní rizika při manipulaci

Nebezpečnost azbestu pro lidský organismus tkví v malých rozměrech jeho vláknitých struktur, které se v definovaném případě nazývají respirabilní vláknité částice. Rozměry respirabilní vláknité částice jsou: délka > 5 μm, průměr < 3 μm, poměr délka/průměr > 3/1.

Azbestová vlákna se dostávají hluboko do plic s vdechovaným vzduchem. Zde se respirabilní vlákna deponují v plicních sklípcích a vyvolávají místní reakci, mohou být prekurzory karcinogenního bujení.

Vdechování respirabilních azbestových vláken je příčinně spojeno s těmito hlavními onemocněními:
Azbestóza – postupná náhrada plicní tkáně vazivem s typickým nálezem na snímku RTG plic je spojena s dlouholetým vystavením vysokým koncentracím prachu s obsahem azbestu. Onemocnění lze hlásit jako nemoc z povolání.

Hyalinóza pleury – vazivové změny na pohrudnici (bláně, která obklopuje plíce). Pokud je spojená s postižením plicních funkcí, lze ji ohlásit jako nemoc z povolání.

Karcinom plic – nelze jednoznačně odlišit od plicního karcinomu z jiných příčin, rovněž léčba a prognóza není odlišná od plicního karcinomu z jiných příčin. Riziko úmrtí na plicní karcinom u nekuřáků exponovaných azbestu se v literatuře uvádí asi 5x vyšší, u kuřáků exponovaných azbestu je ale více než 50x vyšší ve srovnání s neexponovanou populací nekuřáků.

Mezoteliom pleury – nádorové postižení pohrudnice. Jedná se o onemocnění s prokázaným příčinným vztahem mezi expozicí azbestu a jeho vznikem. Lze hlásit jako nemoc z povolání.
Karcinom hrtanu, karcinom ovarií jsou další prokázaná onkologická onemocnění způsobená vystavením azbestovým vláknům, která lze hlásit jako nemoci z povolání.

Azbest je záludný především tím, že vystavení jeho účinkům se neprojeví hned, ale vývoj těchto forem nádorovitého onemocnění může trvat 10–40 let. I přes zákaz jeho používání ve většině zemí před rokem 2000 (v řadě zemí ještě není používání azbestu zakázáno – např. v Číně, Brazílii, Indii; v Rusku dokonce jeho spotřeba stoupá) jsou dosud hlášeny desítky tisíc úmrtí ročně po celém světě vlivem expozice azbestovým vláknům, bohužel včetně České republiky. Trend onemocnění vlivem azbestu byl už zvrácen v USA a Japonsku, kde byl zákaz používání vydán již v 80. letech minulého století (2).

Prevence poškození zdraví z azbestu

  • Zákaz používání azbestových materiálů 
  • Řádně odstraňovat azbestové mate­riály a nahrazovat je bezazbestovými
  • Bránit výskytu volných azbestových vláken ve vnitřním i vnějším prostředí
  • Ze strany projektantů, realizačních firem, státních orgánů, ale ve svém důsledku i občanů dbát na řádné odstraňování azbestových materiálů při demolicích nebo rekonstrukcích objektů v souladu s legislativou
  • Dbát, aby firmy, které se ucházejí, včetně veřejných soutěží, o provedení sanačních prací a ostatních činností souvisejících s odstraněním azbestu, měly platné živnostenské oprávnění a platné osvědčení o akreditaci
  • Zaměstnavatelé jsou povinni provádět kontrolu zdravotního stavu pracovníků, jako jsou vstupní, periodické, výstupní a následné pracovně-preventivní zdravotní prohlídky. 
  • Poskytovat široké veřejnosti odborné informace o zdravotních rizicích vyplývajících z vystavení respirabilním azbestovým vláknům, o minimalizaci expozice, stejně tak jako o pravidlech řádné sanace azbestových materiálů a povinnosti ukládat azbestový odpad pouze na příslušnou skládku nebezpečného odpadu
  • Zdravotní výchova, podpora nekuřáctví a zdravého životního stylu, k němuž patří i dodržování opatření k ochraně zdraví před vystavením respirabilním azbestovým vláknům

Podmínky práce s azbestem

Pro práci s azbestem jsou v ČR a zemích EU stanovena přísná pravidla, která mají chránit pracovníky provádějící práce s materiály obsahujícími azbest a další práce, které mohou být zdrojem expozice azbestu. Stejně přísná pravidla mají chránit i okolní prostředí. Pracovníci manipulující s materiály s obsahem azbestu musí být vybaveni osobními ochrannými pracovními pomůckami: certifikovanou celotělovou kombinézou, polomaskou či maskou opatřenou filtrem s odpovídající účinností, pracovní obuví, rukavicemi atd. Zákonné povinnosti zahrnují i řadu dalších opatření od pravidelných specializovaných školení až po již zmíněné lékařské pracovně-preventivní prohlídky.

Kontrolované pásmo zřízené kolem budovy při odstraňování obvodového pláště z tzv. boletických panelů

Kontrolované pásmo zřízené kolem budovy při odstraňování obvodového pláště z tzv. boletických panelů

Práce s azbestem musí být vždy prováděny v kontrolovaném pásmu tak, aby bylo zabráněno šíření azbestových vláken mimo kontrolovaný prostor. Při sanaci v tzv. uzavřeném kontrolovaném pásmu je odsáván azbestový prach speciálními odsavači, které jsou schopny zachytit vlákna azbestu na filtry. Nakonec se provádí měření početní koncentrace azbestových vláken v ovzduší, která nesmí překročit limitní hodnoty, a teprve pak se prostor uvolní pro běžné používání. Měření provádí akreditovaný inspekční orgán (3).

Měření kvality vnitřního prostředí se provádí před sanací azbestu, během ní a po ní.

Měření kvality vnitřního prostředí se provádí před sanací azbestu, během ní a po ní.

Podle legislativy (Tab. 1) může sanaci azbestu v České republice provádět pouze právnická osoba, která má živnost vázanou pro podnikání v oblasti nakládání s nebezpečnými odpady.

Tab. 1  Přehled platné legislativy ČR zabývající se oblastí azbestu

Tab. 1  Přehled platné legislativy ČR zabývající se oblastí azbestu

Zaměstnavatelé, tj. firmy provádějící sanaci azbestu, jsou povinni ohlásit orgánu ochrany veřejného zdraví, tj. místně příslušné hygienické stanici, práce, při nichž jsou nebo mohou být zaměstnanci exponováni azbestu.

Hlášení je sanační firma povinna učinit nejméně 30 dnů před zahájením práce s azbestem. Náležitosti hlášení stanoví prováděcí právní předpis, který uvádí, že jedním z bodů hlášení je stanovení opatření k zajištění ochrany zdraví osob vykonávajících práci s azbestem a materiály obsahujícími azbest a jiných osob přítomných na pracovišti a v blízkosti pracoviště, kde dochází nebo může docházet k expozici azbestu.

Sanační pracovníci provádějí enkapsulaci penetračním roztokem

Sanační pracovníci provádějí enkapsulaci penetračním roztokem

Odstraněný azbestový materiál se v kontrolovaném pásmu inkapsuluje (penetruje) speciálním roztokem. Stabilizovaný azbestový materiál se ukládá do neprodyšných velkoobjemových vaků a tzv. materiálovou propustí, kde je povrch vaku dočištěn, opouští kontrolované pásmo. Azbestový odpad se ze zákona může ukládat pouze na skládce nebezpečného odpadu určené pro azbest, která je v každém kraji. Stavební odpad nesmí ze zákona obsahovat azbestové materiály.

Legislativní rámec

V platné české legislativě je problematice azbestu a ochraně před jeho účinky věnována velká pozornost. Je však skutečností, že jednotlivá ustanovení týkající se azbestu jsou roztříštěna do mnoha ustanovení právních dokumentů, které mají v gesci různé resorty.

Tab. 2  Přehled několika dokumentů Evropské unie zabývající se oblastí azbestu

Tab. 2  Přehled několika dokumentů Evropské unie zabývající se oblastí azbestu

Současný stav v České republice

Na základě konkrétních zpráv z praxe lze konstatovat, že současný stav v oblasti azbestu v České republice je zcela neuspokojivý. Stále totiž u nás:

  • Na různých místech dochází k odstraňování azbestu firmami, které nemají příslušné živnostenské oprávnění pro nakládání s nebezpečnými odpady.
  • Neexistuje státem garantovaný rejstřík právnických osob oprávněných provádět sanaci azbestu a související práce.
  • Při pracích v intravilánu dochází k nekontrolovatelnému úniku azbestových vláken (např. práce probíhají bez zřízení kontrolovaného pásma) do okolí staveniště.
  • Při rekonstrukcích veřejných, např. školských budov, nemocnic apod. nebývají provedena kontrolní měření bezprostředně po sanaci azbestu, která jsou podmínkou uvedení do provozu.
  • Kontroly místně příslušnými kontrolními orgány jsou prováděny nedůsledně a bez spolupráce s odborníky (akreditované inspekční orgány).
  • Postihy za nesprávný postup, ohrožování zdraví pracovníků a kontaminaci okolí nejsou zpravidla ukládány.

Úroveň znalostí o zdravotních rizicích z expozice azbestovým vláknům a pravidlech řádného odstraňování azbestových materiálů je všeobecně nízká, zejména mezi občanskou veřejností.
V případech, kdy dojde k občanskému protestu proti odstranění azbestových materiálů ve veřejných i soukromých budovách, jsou tyto stížnosti na různých úrovních státní správy bagatelizovány a ignorovány.

Stejně jako v legislativě jsou kompetence na úrovni vlády ČR týkající se azbestu rozprostřeny mezi několik resortů a ne­existuje zastřešující specializovaný orgán, který by jmenovitě řešil tuto závažnou problematiku. Z tohoto důvodu je většinou obtížné získat potřebné informace, případně dovolání při neřešení stížností.

Česká republika nemá dosud národní akční plán odazbestování, ke kterému vyzývají dokumenty EU a které jsou realizovány ve většině západních ­evropských zemí. Příkladem probíhající realizace odazbestování na celém území státu může být Polsko, jež s tímto vládním programem začalo v roce 2009 (4).

O moderních pohledech na azbest a zdravotní rizika způsobená expozicí azbestu se dnes nevyučuje. Neexistují učební a studijní programy, které by se touto otázkou zabývaly. Je žádoucí, aby byly vyučovány na vhodných středních odborných školách z hlediska provádění prací a na vysokých školách studovány z hlediska hodnocení výskytu a obsahu azbestu v prostředí, rozvoje analytických metod a prohloubení ochrany osob před negativními účinky.

Výhled

Na úrovni EU se připravují další legislativní opatření s cílem odstranění azbestových materiálů ve všech členských státech v realistickém časovém horizontu. Cílem těchto nařízení a návazných předpisů bude odstranit tuto ekologickou zátěž s vysokým stupněm zdravotního rizika z prostředí a otočit stále stoupající trend onkologických onemocnění způsobených expozicí azbestu (5).

Obdobné lze očekávat i v České republice, zejména s nástupem vlády, která vzejde z letošních parlamentních voleb. Výzvou pro novou vládu bude provázání zodpovědností MZ, MŽP, MMR, MPSV a MPO a dopracování legislativního rámce pro práci s azbestem. Státní správa může vycházet např. z Plánu odpadového hospodářství na léta 2015–2024 (6), kde jsou některé systémové kroky explicitně uvedeny. Pro realizaci odstranění azbestu z území ČR může být prováděcím dokumentem Národní plán pro odstranění azbestu do roku 2040 a zřízení příslušného odborného zřízení příslušného odborného implementačního orgánu, který by schválila nová vláda.

Je reálné, že tlakem veřejnosti v příštím období podstatně vzroste poptávka po provedení řádného odstranění azbestových materiálů a s tím souvisejících činností. Realizace těchto prací bude příležitostí pro stávající nebo nové firmy, které se kvalifikují pro oblast odstraňování azbestu a získají příslušná oprávnění či akreditace. Vzhledem k obrovskému množství různých azbestových materiálů, které v republice stále zbývají, bude práce určitě dost.

Informace o azbestu

» Azbest je označení pro skupinu přirozeně v přírodě se vyskytujících vláknitých silikátů. Dvě hlavní morfologické formy jsou serpentiny (chryzotyl) a amfiboly (amozit, aktinolit, krokydolit, tremolit, antofylit). Azbest je nehořlavý, pevný, ohebný, odolný vůči kyselinám a zásadám a má další pozoruhodné fyzikální vlastnosti (1).

 

Ing. Zoja Guschlová, Ph.D
Autorka je soudní znalkyně z oboru chemie a z oboru čistota ovzduší se specializací na azbest a ostatní anorganická vlákna.

Literatura
[1] Lippmann M.: Asbestos and Other Mineral and Vitreous Fibers, Environmental Toxicants (2009)
[2] Nielsen L. S.: Occupation Asbestos Exposure and Lung Cancer, Archives of Environmental and Occupation Health, Vol. 60, No. 4 (2014)
[3] Technische Regeln für Gefahrstoffe, Asbest Abbruch-, Sanierungs- oder Instandhaltungsarbeiten, TRGS 519, leden 2014 s doplňky 20. 3. 2014 a 2. 3. 2015
[4] Nařízení Rady ministrů Polské republiky č. 39 z 15. března 2010 o schválení „Programu odstranění azbestu z Polské republiky na léta 2009–2032“
[5] Zpráva Hospodářského a sociálního výboru Evropského parlamentu ze dne 30. ledna 2013 o ohrožení zdraví při práci v souvislosti s azbestem a výhledech na odstranění veškerého použitého azbestu v EU
[6] Nařízení vlády České republiky ze dne 22. prosince 2014 o Plánu odpadového hospodářství České republiky pro období 2015–2024, Sbírka zákonů č. 352/2014, strana 4650 (2014)

 

TEXT: Ing. Zoja Guschlová, Ph.D.
FOTO: archiv autorů

Článek byl uveřejněn v časopisu Realizace staveb 5/2017.

Komentáře

Prepíšte text z obrázku do poľa. Ak nedokážete text rozoznať, kliknite na obrázok.

Další z Jaga Media