Jaké tloušťky izolace je zapotřebí při výstavbě nízkoenergetického domu?
Galerie(3)

Jaké tloušťky izolace je zapotřebí při výstavbě nízkoenergetického domu?

Lidé chtějí bydlet ekonomicky, tedy nízkoenergeticky a s předpokladem, že nízký odpočet za celoroční spotřebu energie jim postupně vynahradí náklady spojené s náročnější stavbou rodinného domu. Nanejvýše při nepříznivém počasí počítají s menšími platbami za dohřívání přiváděného vzduchu teplou vodou ze zásobníku; tedy v době, kdy se pasivní solární zisky ze zasklených ploch obrácených na jih přibližují k nule.

Zděné, montované dřevostavby, ale i kombinované stavby nízkoenergetických domů vyrostly v minulých letech i na české půdě. Na to, aby byly opravdu nízkoenergetické, potřebují kromě akumulačních vlastností stavebních materiálů stěn či podlah a důkladného utěsnění oken, dveří a jiných prostupů obvodovým pláštěm či střechou souvislou a důsledně uloženou vrstvu tepelné izolace o tloušťce alespoň 15 až 25 (pro střechy jsou ty hodnoty 30-35), v případě pasivního domu i 35 centimetrů (pro střechy jsou ty hodnoty 40-50).

Tento údaj se však musí propočítat a přizpůsobit skutečně použitým druhům a tloušťkám stavebních materiálů, druhu stavby a místu, které si stavebník vybral pro stavbu svého rodinného domu. Tepelněizolační vlastnosti obalových konstrukcí charakterizuje součinitel prostupu tepla (U), který se mění jak v závislosti na tloušťce tepelné izolace, tak i na druhu použitého materiálu a jeho umístění v rámci konstrukčního systému (například hodnota je jiná u svislé stěny a jiná u vodorovné konstrukce). Čím je nižší hodnota U (W/m2 . K), tím je větší předpoklad, že obvodová stěna nebude trpět vysokými tepelnými ztrátami.

Kvalita zateplení stavebního objektu ovlivní spotřebu energie, teplotu vnitřních povrchů stěn, samotného vnitřního prostředí a je odpovědná za podíl kondenzace vodních par v konstrukcích zejména na rozhraní izolace a obvodové stěny. Požadovaná, a tím i optimální hodnota součinitele prostupu tepla plnou obvodovou stěnou nízkoenergetického domu by měla dosahovat maximální hodnoty 0,25 W/(m2 . K) pro těžkou konstrukci a v případě lehké stěny dřevostavby 0,20 W/(m2 . K). Minimální hodnoty prostupu tepla U pasivního domu pro vzpomínané dva případy jsou 0,17 a 0,13 W/(m2 . K), optima jsou o 1/3 nižší.

Důkladnou projektovou přípravu propracovanou do detailů, které zohlední zákonitosti stavební fyziky, vyžaduje i rekonstrukce staršího objektu, který by měl fungovat v nízkoenergetickém standardu. V tomto případě je třeba si kromě souvislé vrstvy izolace dát pozor i na umístění instalací. Dodatečné zasekávání do obvodových stěn nejen oslabuje nosnost svislých konstrukcí, ale v místech uložení instalací se zvětšuje pravděpodobnost tepelných ztrát.

Obecně platí, že pokud se instalace musí vést podél obvodových stěn, potom je pro ně nutné zhotovit instalační předstěny. Vzniku tepelných mostů „přejí“ místa styku jednotlivých částí stavebních konstrukcí nebo i místa, kde se mění skladba použitých stavebních materiálů. Němci i Rakušané se objemem výstavby pasivních a nízkoenergetických domů přibližují vysněné představě o seběstačném využívání energie v rodinných, důkladně zaizolovaných domech zásobovaných teplem z větrných elektráren, slunečních kolektorů nebo bioplynových stanic. Mají za sebou mnoho zkušeností a úspěšných realizací nízkoenergetických objektů, podobně jako architekt Rudolf Lesňák.

Poznámka k zelené úspoře – podpoře pasivních domů:
Podle evropské legislativy se počítá od roku 2020 s tím, že každá novostavba bude stavěna jako pasivní.


Jak je možné přestavět starší rodinný dům do nízkoenergetického standardu?

Do „nestandardu“ lze přestavět téměř jakýkoli dům pomocí stavebních úprav, které sníží jeho tepelné ztráty, to znamená eliminací stávajících tepelných mostů, vyhotovením kvalitní a dostatečné tepelné izolace a výměnou zasklení. Pasivní a aktivní zisky sluneční energie je možné zvýšit zvětšením ploch jižního zasklení nebo přidáním slunečních kolektorů či fotovoltaických panelů.

Jsou v Čechách dostupné všechny technologie ke stavbě nízkoenergetických a pasivních rodinných domů?

Ano, jsou. Problém není v nedostupnosti technologií a materiálů, ale spíše v nedostatku zkušeností na straně projektantů, ale i realizátorů. Všechno nekonvenční a neznámé je v určité míře zdrojem obav. Z toho vznikají mýty, například o extrémní předraženosti těchto staveb.

Na co si má dát pozor ten, kdo se rozhodne stavět v našich zeměpisných šířkách?
Na architekta a řemeslníky :-). Všechny je třeba vybírat podle zkušeností a referencí z předcházejících staveb. Ideální bude navštívit realizace, promluvit si s obyvateli už postavených domů. Důležitou věcí je výše a položky rozpočtu. Architekt, který má za sebou více úspěšných realizací, dokáže snadno propočítat reálnou cenu za metr čtvereční bez rizika budoucího nepřiměřeného navýšení. Má přehled o vývoji cen, a tak se nemůže stát, že investor během stavby zjistí, že původní finance mu už zdaleka nestačí.

Jaký postup zateplení a jakou tloušťku izolace je zapotřebí zvolit při výstavbě nízkoenergetického domu v závislosti na použitém druhu stavebního materiálu?
Na to neexistuje jednoznačná odpověď. Izolačních i stavebních materiálů je čím dál tím více a stále se zdokonalují už objevené nebo se vyvíjejí nové. Co platí dnes, nemusí platit zítra. Důležitá je však snaha používat ekologické produkty vyrobené z obnovitelných zdrojů. Byly případy, kdy jsme takové domy izolovali dokonce slámou.

Jaké nejčastější chyby se mohou stát při napojení izolace v blízkosti stavebních otvorů – oken, dveří, prostupu komínového tělesa střešním pláštěm…
Jako u všech ostatních styků stavebních konstrukcí a odlišných materiálů hrozí nebezpečí vzniku tepelných mostů a možnost porušení vzduchotěsnosti obvodového pláště. Vzhledem k tomu, že nízkoenergetická stavba je náročná na vyhotovení detailů, které se liší od běžné praxe našeho stavitelství, musí architekt ještě v projektové přípravě detaily spojů a napojení konstrukcí podrobně rozkreslit a vysvětlit stavební firmě. Nedokážu si představit úspěšné zhotovení nízkoenergetického domu jen na základě stavebního povolení tak, jak je to u nás zvykem.

Kde v konstrukci domu může ještě vzniknout riziko tepelných mostů?
Skutečně kdekoliv, kde je narušená konzistentnost obvodového pláště a kde zůstane bez povšimnutí nezaizolovaný teplovodicí prvek. Zde se uvolní místo pro vznik tepelných mostů podobně jako u nevhodně připevněné markýzy, elektrické zásuvky osazené z exteriérové strany, u nesprávného osazení rámů oken nebo i v případě nedostatečně nebo vůbec nezaizolovaných základů.

Je správný názor, že čím je tlustší vrstva tepelné izolace, tím je větší záruka, že dům bude fungovat v nízkoenergetickém standardu?

Dostatek tepelné izolace je jen jeden z faktorů ovlivňujících nízkoenergetičnost domu. Silná izolace minimalizuje riziko tepelných ztrát, ale za jakou cenu? Každý centimetr tloušťky navíc zmenšuje velikost využitelné plochy uvnitř budovy. To si každý investor rozmyslí…

Zora Záhorová
Foto: ISOVER Scandinavia