Dokonalá malba může být pouze na kvalitní omítce

Omítka musí splňovat celou řadu stavebně-fyzikálních požadavků, a to zejména schopnost tepelné akumulace, regulace vlhkostního režimu v interiéru a pohlcování zvuku. Další podmínky upravují požární normy řady ČSN 73 08. Budete-li se jimi řídit, můžete si být jisti dokonalou malbou na kvalitních omítkách.

Nelze zapomenout ani na estetickou funkci omítek v exteriéru a interiéru. Správnou volbou omítkovin, povrchových úprav i výběrem barev či nejrůznějších malířských technik lze dotvořit nebo zvýraznit atmosféru vnějšího i vnitřního vzhledu stavby. Základem bývá ovšem fakt, že bez kvalitních omítek nelze docílit dokonalého vzhledu maleb. Ani nejkvalitnější konečné povrchové materiály totiž nedokážou napravit špatně připravené podklady.

Normy pouze doporučují, ale nehlídají
Ve vnitřních prostorách staveb mohou být použity vesměs všechny omítky podle ČSN EN 13914-2 a ČSN EN 998-1. Přednostně jsou však využívány omítky pojené sádrou a anhydritem. V místech s vyšším nebo déletrvajícím zatížením vodou jako například koupelny a kuchyně nebo při vyšším mechanickém zatížení musejí být použity omítky pojené vápnem, popřípadě cementem. Omítky pojené sádrou nejsou v tomto případě vhodné.

Pokyny, jak omítky správně navrhovat, připravovat a provádět, jsou uvedeny v normách ČSN EN 13914-1 Navrhování, příprava a provádění vnějších a vnitřních omítek, část 1.: Vnější omítky, dále pak v ČSN EN 13914-2 Navrhování, příprava a provádění vnějších a vnitřních omítek, část 2.: Příprava návrhu a základní postupy pro vnitřní omítky. Vnitřních i vnějších omítek se týká také norma ČSN EN 998-1 Specifikace malt pro zdivo, a to konkrétně část 1.: Malta pro vnitřní a vnější omítky, kde je stanovena definice druhů malt pro vnitřní a vnější omítky a základní požadavky na jejich vlastnosti. Norma určuje rovněž vlastnosti, které musí výrobce malt pro vnitřní a vnější omítky deklarovat a dodržovat. Uvádí značení a označování malt pro vnější a vnitřní omítky a obecné postupy pro hodnocení shody.

Pro jednotlivé konkrétní druhy vnitřních omítek pak platí normy ČSN 73 3713 Navrhování, příprava a provádění vnitřních polymerových omítkových systémů (CEN/TR 15123:2005), ČSN 73 3714 Navrhování, příprava a provádění vnitřních sádrových omítkových systémů (CEN/TR 15124:2005), ČSN 73 3715 Navrhování, příprava a provádění vnitřních cementových a/nebo vápenných omítkových systémů (CEN/TR 15125:2005).

Správné omítání je předpokladem dobrého výsledku
Před zahájením samotného omítání musí být kompletně hotova hrubá stavba, svislé nosné konstrukce a příčky musejí být dokončeny (a musejí být vyzrálé); je třeba, aby bylo dokončeno zastropení podlaží včetně zastřešení stavby i veškerých instalací. Před prováděním vnitřních omítek musejí být skončeny hrubé instalace ústředního vytápění, vody, nízkého napětí a plynu, osazeny zárubně. Nutné je, aby podklady pro omítky vykazovaly vhodnou nasákavost – je třeba odstranit prach, očistit uvolněné kousky zdiva; podklad se nesmí drolit, nesmí být zmrzlý ani vodoodpuzující, měl by být stabilní a rozměrově stálý. Zároveň by měl být maximálně rovný s dobře a plně vyplněnými spárami mezi jednotlivými zdicími prvky.

Kvalita omítek vzhledem k finální dekorativní úpravě
K docílení dokonalého konečného povrchu není zapotřebí pouze kvalitních materiálů, například barev, které tvoří konečný estetický povrch. Ani nejkvalitnější konečné povrchové materiály nedokážou napravit špatně připravené podklady – vnitřní a vnější omítky nebo prvky suché montované výstavby. Pokud uvažujeme o strukturovaných malbách či o tapetách, jsou požadavky na úroveň omítek pochopitelně nižší než pro běžné malby. Pokud víme, že povrch bude pokryt keramickým obkladem, budou požadavky relativně nízké.
Soubory norem udávají (mimo jiné) také úrovně konečných úprav v interiéru, a to ve vztahu ke konečné dekorativní úpravě. Podle kvality úpravy rozlišujeme čtyři základní úrovně.

Úroveň 1 je určena pro využití v místech, kde konečná úprava není významná. Volba této úrovně se uvažuje, pokud není předepsáno jinak. Pro některé konečné úpravy může dokončená omítka vyžadovat zvláštní ošetření.
Úroveň 2 je vhodná k realizaci strukturovaných tapet nebo strukturovaných úprav nebo strukturovaného nátěru.
Úroveň 3 je určena k následnému použití matných maleb nebo hladkých tapet nebo hladkých krycích vrstev.
Úroveň 4 neboli nejvyšší možná kvalita podkladu, je nutná k použití pololesklých ma­leb nebo maleb pro lesklé efekty osvětlení.

Pro vytváření kvalitních povrchů sádrokartonových desek pod malby a další konečné úpravy, jako jsou například keramické obklady nebo tapetování, byly sestaveny Směrnice pro kvalitu povrchu. V praxi se totiž při hodnocení kvality povrchu často používají rozdílná kritéria (často subjektivní), která se kromě hodnocení rovinnosti orien­tují především na vzhledové vlastnosti – například viditelnost formátů desek a zřetelnost spár.

Při tmelení povrchů (spár) sádrokartonových desek rozlišujeme čtyři stupně – podle požadované výsledné úpravy povrchu.

Q1 (stupeň jakosti 1) je určen pro úpravu povrchů, na něž nejsou kladeny žádné dekorativní nároky. Jedná se prakticky o zaplnění spár a překrytí upevňovacích prostředků. Tyto úpravy jsou vhodné například pro povrchy, které budou opatřeny keramickými obklady.

Q2 (stupeň jakosti 2) se hodí pro povrchy, které budou natřeny nelesklými nátěry nanášenými manuálně mohérovými nebo strukturováni válečky, případně budou podkladem při tapetování stěn hrubou nebo hrubě strukturovanou tapetou. Úprava povrchu spočívá v základním tmelení v kombinaci s dodatečným tmelením na jemno až k dosažení rovných přechodů mezi deskami. Je-li to nutné, je třeba tmelená místa přebrousit. U stupně jakosti 2 nelze vyloučit viditelné stopy při dopadu bočního světla.

Q3 (stupeň jakosti 3) klade na tmelený povrch zvýšené nároky. Úprava povrchu spočívá v tmelení (jako Q2) a navíc v širším tmelení spár a přetažení zbývajícího povrchu kartonů stěrkovou hmotou pro uzavření pórů. V případě potřeby se tmelené plochy přebrušují. Takto připravené podklady jsou určeny pro tapety s jemnou strukturou a pro matné nátěry. I při této úpravě povrchu nejsou při dopadu světla vyloučeny stopy po zpracování a tyto jsou přípustné.

Q4 (stupeň jakosti 4) je určen pro splnění nejvyšších nároků na kvalitu povrchu, kdy se celá plocha tmelí. Stupeň Q4 představuje standardní tmelení (Q2) a dále celkové přetmelení a vyhlazení povrchu vhodnou stěrkovou hmotou. Tato povrchová úprava minimalizuje možnost viditelných nerovností a spár v místech spojení jednotlivých desek.

Přestože je omítkový systém a povrchy sádrokartonových desek včetně tmelení a konečné úpravy prováděn odbornými pracovníky, je omítání řemeslná činnost a mělo by být respektováno, že prakticky není možné dosáhnout naprosto hladké a dokonalé úpravy povrchu. Nátěrem se však zvýrazní jakákoliv vlastní nepravidelnost. Takové malé vady pak vyniknou tím více, použijí-li se lesklé a pololesklé malby a zejména, pokud je omítka vystavena silnému světlu nebo osvětlení pod malým úhlem. Proto takové malby a osvětlení vyžadují dodatková speciální opatření. Přesto však menší vzniklé nepřesnosti mohou být přijatelné.

Osvětlení odkryje nedostatky rovinnosti
Jelikož osvětlení může mít na konečnou povrchovou úpravu omítky rozhodující vliv, je při realizaci omítky nezbyt­ná vždy určitá intenzita osvětlení. Použité osvětlení na stavbě při provádění omítky tak musí být stejné nebo intenzivnější než při konečném, trvalém používání omítky. Toho lze dosáhnout instalací dodatečného osvětlení. Vzhled povrchu může být ovlivněn také úhlem osvětlení, jež může odkrýt i malé odchylky od roviny. Příkladem takového osvětlení může být například přirozené světlo z okna na konci chodby nebo umělé osvětlení instalované těsně u zdi.

Bude-li stěna osvětlena pod ostrým úhlem, je třeba tento fakt smluvně uvést nebo zapracovat do projektové dokumentace. Omítání pak bude probíhat za speciálních podmínek s dodatečným osvětlením, které lze směrově nastavit. Před zahájením omítání musejí být omítkáři informováni o druhu a umístění konečného osvětlení.

Strukturované materiály povrch opticky vyhladí
Řešením, jak vytvořit dokonalý povrch pro boční osvětlení, je vytvoření strukturálního povrchu na méně kvalitním podkladu – stupeň jakosti Q2 nebo konečná úprava úrovně 2. Na povrchy této kvality lze v interiéru s úspěchem použít například Primalex Plastik, speciální dekorativní nátěrovou hmotu, kterou lze aplikovat nerezovým hladítkem a různými druhy válečků strukturovat povrch – buď klasickým plyšovým, nebo molitanovým. Barvu lze tónovat a takto obarvenou hmotu můžeme stříkat a vytvářet zcela originální povrchy.
Další možnou variantou, jak zdokonalit a zvýraznit povrch v interiéru, je použití sklovláknitých tapet. Díky jejich specifickým vlastnostem dochází ke zlepšení celistvosti (E) a odolnosti (R) povrchových konstrukcí.

Sklovláknitá tapeta je v mnoha případech součástí uceleného systému povrchové úpravy stěn v interiéru. Je certifikována pro deset vzorů, ale má i svou hladkou variantu. Podklad je nutné natřít penetračním nátěrem, jenž je určen pro hloubkové zpevnění podkladu, sjednocení rozdílné savosti a částečné izolování skvrn prostupujících z podkladních nátěrů. Samotné tapety se lepí speciálním disperzním lepidlem, které je vhodné na vyzrálé nové omítky, pevné suché staré podklady, sádrokartonové a dřevotřískové desky, a to ve vnitřních prostorech vystavených zvýšené zátěži.

Povrchovou vrstvu sklovláknité tapety lze vytvořit speciálním omyvatelným nátěrem (obarvitelným většinou v kolorovacích centrech) na světlé, střední i syté odstíny. Má velmi dobrou kryvost a odolnost proti mytí a drhnutí a neuzavírá průchod vodním parám. V případě Primalexu je k dispozici ve dvou základních variantách omyvatelné povrchové úpravy – pololesklý a matný (lze obarvit dle vzorníků). Systém sklovláknitých tapet tvoří vysoce kvalitní hladký nebo strukturovaný povrch odolný proti otěru, proražení a dalšímu mechanickému poškození.

Strukturovaný dekorativní povrch lze zvýraznit
Obdobně jako jsou pro potlačení nerovností podkladů u běžných maleb doporučovány matné povrchy, u strukturálních podkladů zvýrazňuje strukturu naopak použití pololesklých variant. Pololesklý nátěr na dekorativním strukturním povrchu (zvláště pak v sytějších a tmavších odstínech) při bočním osvětlení nádherně vynikne. Dekorativní strukturní povrch s pololesklým povrchem při bočním osvětlení je elegantním variantním řešením problémových hladkých povrchů.

Ing. Petr Pešek
Foto: Primalex

Autor pracuje ve vývoji společnosti Primalex na pozici technologa aplikací výrobků. Vystudoval stavební fakultu ČVUT, obor pozemní stavby se zaměřením na fyzikální analýzu staveb a rekonstrukce staveb. Je zkušeným odborníkem v oblasti vnitřních malířských nátěrů, ale i fasádních barev, omítek, barev na kov a dřevo, zateplovacích systémů nebo prostředků na úpravu podkladů.