Pěnobeton jako vyrovnávací vrstva podlahy
Galerie(6)

Pěnobeton jako vyrovnávací vrstva podlahy

Partneři sekce:

Pěnobeton je materiál, který v pozemním stavitelství našel své uplatnění hlavně při výstavbě podlahových konstrukcí, především jako vyrovnávací vrstva. Obsahuje zavřené vzduchové póry, které zabezpečují jeho nízkou objemovou hmotnost.

Složení pěnobetonu
Pěnobeton se vyrábí z vody, pojiva, přísad, příměsí a technické pěny. K výrobě pěnobetonu sloužícího jako vyrovnávací vrstva podlahy se jako pojivo nejčastěji používá cement třídy CEM II 32,5R. Během aplikace a tuhnutí pěnobetonu musí být zabezpečeno, aby teplota podkladu a prostředí neklesla pod +5 °C.

Vyrovnávací vrstva podlahy
Z pěnobetonu se velmi často vytváří vyrovnávací vrstva podlahy. Pro tento účel se nejčastěji používají pěnobetony s objemovou hmotností od 330 do 350 kg/m3 po 28 dnech. Tato vrstva zakrývá instalační trubky a rozvody vedené po stropní desce připravuje rovinu pro aplikaci protihlukové (například pásy pěnového PE), případně tepelněizolační vrstvy a následně i potěru. Vyrovnávací vrstva sjednocuje a minimalizuje tloušťku potěru na celé ploše podlahy a snižuje riziko vzniku nekontrolovaných trhlin v něm.

Výroba čerpání a zpracování pěnobetonu
V betonové směsi slouží jako plnivo vzduchové bublinky, proto se doporučuje vyrábět pěnobeton přímo na stavbě. Zařízení pro jeho výrobě by mělo dokázat produkovat tento materiál ve stálé a kontrolované kvalitě. V praxi se osvědčilo zařízení s počítačovým řízením dávkování jednotlivých složek. Zařízení bez opakovaně přesného řízení dávkování může vyrábět pěnobeton, jehož kvalita kolísá. V důsledku toho může mít celá podlaha nižší únosnost.

Na místo zpracování se pěnobeton dopravuje závitkovými čerpadly. Zpracovává se vibračními trubkami podobně jako samonivelační potěry. Na pěnobeton se doporučuje aplikovat další podlahovou vrstvu hned poté, co dosáhne pochůzné pevnosti – po jeho povrchu lze chodit, aniž by se poškodil.

Chyby při výrobě a aplikaci pěnobetonu
Kolísání objemové hmotnosti je následkem nepřesného dávkování suchých složek a technické pěny. Je-li objemová hmotnost vyšší, než je předepsáno, dochází ke zbytečnému zvýšení spotřeby suchých složek. Nižší objemová hmotnost zase přináší snížení pevnosti v tlaku.

Kolísání tekutosti je způsobováno nedokonalým dávkováním množství záměsové vody. Převodněný pěnobeton ztrácí pevnost v tlaku zejména ve spodní úrovni nalité vrstvy. Příliš hustě pěnobeton nedosahuje požadované pevnosti v tlaku a těžko se zpracovává do roviny.

Nepřizpůsobení výběru modifikace pěnobetonu teplotním podmínkám na stavbě má obvykle na následek pokles pěnobetonové desky. Hlavní parametry jednotlivých modifikací pěnobetu jsou popsány například v technickém osvědčení č. TO – 08/0071.

Akustika podlahy s vrstvou pěnobetonu

Vyrovnávací vrstva podlahy se vytváří z pěnobetonu především tehdy, má-li podlaha plnit i akustické požadavky podle ČSN 73 0532. Měření v akreditované laboratoři ukázala, že složení podlahy nepřekračuje normové požadavku na útlum kročejového hluku při použití běžných nášlapných vrstev, a to ani na stropní železobetonové desce o tloušťce 150 mm. Výsledky hodnocení akustiky podlahy s pěnobetonem jsou znázorněny na diagramu.

Nákladovost podlahy s pěnobetonem
Aplikace pěnobetonu velmi efektivně nahrazuje pracné provádění vyrovnávací vrstvy z deskových materiálů. Takováto rovina umožňuje kalkulovat potěr v konstantní tloušťce na celé podlaze. Minimalizace tloušťky potěru a rychlá pokládka umožňují bezproblémovou realizaci mnoha tisíc čtverečních metrů podlah.

Závěr
Stejně jako při budování jiných částí konstrukce objektu je i při výrobě a aplikaci pěnobětonu důležité dodržovat technologické předpisy a dbát na kvalitu pěnobetonu. Vyrovnávací vrstvu z pěnobetonu lze uplatnit pro různé druhy stropních konstrukcí – pro dřevěné, keramické, prefabrikované či betonové stropy, jakož i pro stropy z trapézového plechu. Ve všech případech musí konkrétní konstrukci vždy posoudit autorizovaný inženýr pro oblast statiky a akustiky.

Ing. Walter Scherfel, SIRCONTEC, s. r. o.

Článek byl v uveřejněn v knižní publikaci Stavební ročenka.